Jean Luc MELENCHON in the European Parliament in Strasbourg

V neděli 12. června se ve Francii konalo první kolo ostře sledovaných parlamentních voleb. Nedávno znovuzvolenému prezidentovi Emanuelu Macronovi v nich jde o vítězství jeho koalice a o udržení absolutní většiny v parlamentu, která mu umožní jmenovat premiérku a hladce naplňovat vlastní politickou agendu. Proti prezidentovi se nicméně zformovala sjednocená levicová koalice Nová ekologická a sociální lidová unie (NUPES) pod vedením radikálně levicového veterána Jeana-Luc Mélenchona. A té se podařil husarský kousek. Podle výsledků přinesených deníkem Le Monde získali její kandidáti v prvním kole 26,11 % hlasů, čímž NUPES těsně zvítězila před Macronovou koalicí Společně (Ensemble) s 25,88 %.

Ačkoliv se data zveřejněná Le Monde na základě pečlivého sledování každého z 6293 kandidátů nepatrně liší od oficiálních údajů zveřejněných ministerstvem vnitra, podle kterých těsně vyhrála Macronova koalice (vysvětlení je ZDE), výsledek NUPES lze v každém případě považovat za mimořádný úspěch francouzské levice, začátkem letošního roku ještě zcela odepisované. Klíčem k tomuto výsledku, který ohrožuje vznik jednobarevné parlamentní většiny Macronova hnutí, bylo na jedné straně spojení roztříštěných levicových sil, a to na platformě radikální Mélenchonovy strany Nepoddajná Francie. Té se podařilo získat ke spolupráci Francouzskou komunistickou stranu (Fabien Roussel), Evropskou ekologickou stranu – Stranu zelených (Julien Bayou) a Socialistickou stranu (Olivier Faure), a toto spojenectví se ukázalo být úspěšné, byť se malá část kandidátů menších stran rozhodla kandidovat samostatně nebo dokonce proti NUPES.

Druhou zásadní podmínkou úspěchu bylo pak pochopitelně získání voličů pro radikálně levicový program. Základ byl v tomto směru položen již v prvním kole prezidentských voleb v dubnu letošního roku, kdy se Mélenchonovi – ještě bez podpory, a naopak při konkurenci ostatních levicových stran – podařilo vylepšit výsledek z roku 2017 a skončit se skoro 22 % těsně na třetím, nepostupovém místě. Volební analýzy ukázaly, že Mélenchon v prezidentských volbách oslovil velké množství dosavadních nevoličů a také mladou, městskou dělnickou třídu bez ohledu na etnicitu a pohlaví. Mélenchon získal rovněž 30 % hlasů těch, kteří se ve volbě rozhodovali na poslední chvíli, což ukazuje na úspěšné zacílení a provedení jeho volební kampaně a získání lidí svým charizmatickým vystupováním. Právě tyto přednosti uplatnila NUPES i v současných parlamentních volbách, i když samotný Mélenchon v nich již nekandidoval.

Data ukazují, že NUPES zabodovala především v dělnických a chudinských čtvrtích francouzských velkoměst a v tradičních levicových baštách, kde v minulých letech nebo i desetiletích ovšem levice strádala a vyklízela pozice. O současných volbách lze tedy hovořit jako o vzkříšení dělnických levicových komunit. Ukázkovým příkladem je Paříž, zejména pak její dělnické severovýchodní čtvrtě a chudší komunity a předměstí v jejich širším okolí. Zatímco v roce 2017 slavila Macronova koalice v prvním kole vítězství v 16 z 18 pařížských volebních obvodů a výsledně získala 13 křesel při pouhém jednom poslanci pro socialisty, letos NUPES skončila první ve 12 z 18 obvodů, a ve třech obvodech získala s jasnou nadpoloviční většinou hlasů poslance již v prvním kole, shodou okolností jde ve všech případech o ženy. Další poslanec byl získán v příměstské oblasti Sain-Saint-Denis.

Podobně úspěšná byla radikální levice v Marseille a Lyonu. V prvním zmíněném velkoměstě skončila první ve 4 ze 7 volebních obvodů, přičemž má velkou šanci na poslanecké křeslo pro šestatřicetiletého Manuela Bomparda (56 % hlasů, ovšem při malé volební účasti musí projít druhým kolem), nástupce Mélenchona v jeho poslaneckém obvodě a jedné z předních tváří Mélenchonovy prezidentské kampaně. V Lyonu skončila na prvním místě ve 3 ze 4 volebních obvodů. Kromě toho bodovala v rozsáhlých oblastech střední a jižní Francie i v zámořských departmentech (de facto stále existujících koloniích) Réunion, Guadalupe a Martinic.

Francouzský volební systém Páté republiky má v podobě dvoukolové většinové volby značně nedemokratické rysy. To se promítá i do predikcí konečného zisku poslaneckých mandátů, která pro NUPES počítá jen se 150-190 křesly, zatímco pro Macronovu koalici Společně s 255 až 295 mandáty. Pro získání většiny v Národním shromáždění (dolní komoře) je potřeba získat 289 křesel z 577 mandátů a je dosti možné že tato meta Macronovi unikne, nicméně stále se bude moci dohodnout s republikánskou pravicí, k níž se v posledních letech politicky výrazně přiblížil.

Nehledě na to má NUPES ve svých rukou vytvořit silnou levicovou opozici neoliberální Macronově vládě a využít parlament jako další bojiště za zájmy 99% a požadavky lidového hnutí Žlutých vest: snížení odchodu do důchodu, zvýšení minimální mzdy, progresivní zdanění korporací a nejbohatších, prosazení sociálně ekologických požadavků, zmrazení cen základních životních potřeb nebo zavedení podpor pro nemajetné studenty.

Držme jim v tom palce a klaďme si přitom otázku: Stane se příběh zmrtvýchvstání francouzské (radikální) levice inspirací i pro Českou republiku?