Se znepokojením sledujeme zprávy o vazebně stíhaném Martinu Ignačákovi, který se svým třináctiměsíčním pobytem za mřížemi stává druhým nejdéle zadržovaným podezřelým ve vazební věznici na Pankráci. V reakci na nepropuštění z vazby zahájil koncem minulého týdne protestní hladovku a odmítá přijímat jakékoliv jídlo i pití. Důvodem protestu je to, že Vrchní
soud v Praze nedávno rozhodl zrušit rozsudek Městského soudu v Praze, který mohl znamenat Ignačákovo propuštění z vazby. Martin Ignačák ve vazbě dlouhodobě psychicky strádá. Je mu také odpírána veganská strava, ač je letitým veganem, takže je plně odkázán na zásobování přátel a rodiny a málokdy je mu dopřáno teplé jídlo.

Za Ignačáka se v procesu zaručila jeho sestra, jejíž záruku soud nižší instance shledal jako dostatečnou pro pominutí vazebních důvodů, zatímco soud vyšší instance vyšel vstříc policejnímu tlaku na to, aby Ignačák ve vazbě setrval. Pavla B., sestra obviněného, se k protestní hladovce připojila také, aby vyjádřila jednak solidaritu s bratrem a jednak znepokojení nad způsobem vyšetřování tzv. operace Fénix. Případ, v jehož rámci je Martin Ignačák vazebně stíhán, provázejí četné
nejasnosti. V malé skupině, která měla podle obvinění útok připravovat, byli dlouhodobě infiltrováni dva tajní policisté. I proto jsou na místě otázky, zda celý případ není vyvolán policejní provokací.

Před rokem někteří z nás vystoupili a formulovali své znepokojení nad celou kauzou, tento podnět byl ale příslušnými orgány smeten ze stolu. Za rok kauzy Fénix se nic nevyjasnilo, nejasnosti spíše přibyly. Z vazby byl už na podzim propuštěn Petr S., údajný mozek údajně připravovaného útoku na vlak. Martin Ignačák, který je i podle policejních obvinění druhořadou postavou
celého údajného pokusu, je ve vazbě stále, i když všechny důvody pro její trvání pominuly. Cítíme obavu o vězně držícího hladovku, která je život ohrožující již po necelém týdnu. Máme rovněž pochybnosti nad jednáním orgánů činných v trestním řízení, které nedokázaly odpovědět na kritiku svého postupu a rozptýlit otazníky nad svým jednáním, ale za to pokračují v
nesmyslné vazbě, která může zadržovaného fatálně poznamenat a nyní jej i ohrozit na zdraví nebo na životě.

Vjera Borozan, šéfredaktorka Artyčok.cz
Adam Borzič, básník
Ivo Bystřičan, filmový dokumentarista
Ondřej Císař, sociolog
Ondřej Dizzcock, hudebník
Anna Pospěch Durnová, politoložka
Tomáš Havlín, novinář
Petr Hauzírek, dramaturg a scénárista
Vít Janeček, dokumentarista
Kateřina Kalistová, náměstkyně ministra kultury
Barbora Kleinhamplová, fotografka a vizuální umělkyně
Alexey Klyuykov, vizuální umělec
Jan Májíček, aktivista
Matěj Metelec, publicista
Jozef Miker, romský aktivista
Arnošt Novák, environmentální sociolog
Michal Pavlasek, sociální antropolog
Luboš Pavlovič, šéfredaktor časopisu Živel
Zuzana Piussi, dokumentaristka
Tereza Reichová, dokumentaristka
Apolena Rychlíková, dokumentaristka a novinářka
Ondřej Slačálek, politolog a novinář
Linda Sokačová, socioložka
Tereza Stejskalová, kurítorka tranzit.cz
Pavel Sterec, umělec a vysokoškolský pedagog
Ivan Štampach, publicista a duchovní
Václav Trojan, programátor, obhájce lidských práv, signatář Charty 77
Michal Uhl, sociolog
Sára Drahokoupil Vidímová, studentka
Lucia Zachariášová, genderová expertka