Během výročí 200 let Marxova narození šířila antikomunistická media mnoho lží, polopravd a deformací o tomto revolucionáři.

Jednou z často užívaných holí na marxisty je jedna údajná Marxova citace. Naposledy ji přinesly Novinky.cz v článku Před 200 lety se narodil člověk, který navždy pohnul dějinami – Karel Marx. Marx údajně měl do Neue Rheinische Zeitung v roce 1849 napsat:

„Třídy a rasy jsou příliš slabé na to, aby se přizpůsobily novým životním podmínkám. Musí zahynout v revolučním holokaustu“. Zdroj: Novinky.cz

Už na základě způsobu volby slov této „citace“ bychom měli zpozornět. Jakoby přímo výrok souvisel s pojmem holokaust – původně zápalná oběť, dnes ve smyslu cílené vyvražďování, užívaným v souvislosti s nacismem, který se ale začal užívat až po konci války. Jde o snahu udělat z Marxe obyčejného německého šovinistu nebo dokonce předchůdce fašismu. Na svém blogu Otávio Pinto v článku „Revoluční holokaust“ – skutečně to Marx napsal? shrnuje diskuze o tomto pseudocitátu (do češtiny je z angličtiny špatně přeložen a ještě posunut, ale to pro teď nechme stranou). Tento „citát“ lze nalézt na mnoha internetových stránkách a sociálních sítích v různých jazycích, ale nikde není uveden hodnověrný zdroj.

Při bližším pohledu se ukazuje, že jde o často užívaný, virální mýtus, takzvaný hoax, falešnou zprávu šířenou mezi antikomunisty. Text není dohledatelný v žádných dostupných textech Marxe a Engelse. Zato se dají dohledat jednotlivé věty, které se přibližují znění pseudocitátu. Předně článek Nucené vystěhovalectví z roku 1853, kde Marx mluví o katastrofálním dopadu bezohlednosti kapitalistického průmyslu na všechny, co nejsou schopni se mu přizpůsobit:

„Společnost prodělává tichou revoluci, které se nemůže vzepřít a která se právě tak málo stará o lidské životy, jež jí padnou za oběť, jako zemětřesení o domy, které boří. Třídy a rasy, které jsou příliš slabé, aby se dokázaly vyrovnat s novými životními podmínkami, musí ustoupit. Ale může být něco dětinštějšího a omezenějšího než názory těch ekonomů, kteří zcela vážně věří, že tento bolestný přerod nemá jiný smysl než přizpůsobit společnost hrabivým choutkám kapitalistů, ať už landlordů nebo peněžních magnátů? Ve Velké Británii je působení tohoto procesu vidět nejzřetelněji. Užití vědy ve výrobě vede k vylidňování venkova, a na druhé straně soustřeďuje lidi v průmyslových městech.“

Zdroj: https://www.marxists.org/cestina/marx-engels/1853/031853.html

Zvýrazněná část opravdu pseudocitát připomíná, ale význam je zcela opačný. Je to kapitalismus, který likviduje celé národy a rasy. Koneckonců tento fakt se od Marxových časů mnohokrát potvrzuje.

Za druhé existuje Engelsův článek z roku 1849 hodnotící roli jednotlivých národů v revoluci 1848.

„Jak došlo k tomuto rozdělení podle národů, co k němu vedlo?

Toto rozdělení odpovídá celým dosavadním dějinám uvedených kmenů. Je to počátek řešení otázky života nebo smrti všech těchto velkých i malých národů. Dokazují to celé dějiny Rakouska až do dnešního dne a potvrdil to i rok 1848. Ze všech národů a nárůdků Rakouska byly nositeli pokroku, aktivně zasáhly do dějin a jsou dodnes životaschopné jen tři – Němci, Poláci, Maďaři. Proto jsou teď revoluční.

Všechny ostatní velké i malé národnosti a národy jsou předem předurčeny zaniknout ve světové revoluční bouři. Proto jsou teď kontrarevoluční.“

B. Engels, Boj v Uhrách, Neue Rheinische Zeitung, leden 1849, citováno podle Marx-Engels-Lenin k dějinám Československa, sv. II, str. 138

Nikde o holokaustu není ani slovo, pouze o bouři (v originále „im revolutionären Weltsturm“)… A zde se nemluví ani o rasách. Mluví se o revoluční bouři, která prověřuje národní hnutí. A mluví se – nadneseně – i o perspektivách malých národů (srovnává situaci národů monarchie s historií Gaelů, Bretoňců nebo Basků).

Údajný citát spojující Marxe a Engelse se slovem holokaust se objevuje až v roce 1976 v textu literárního kritika George Watsona. Zde je citovaný Engelsův článek se záměnou slov „bouře“ za „holokaust“ a k národům jsou přidány rasy. Je v něm snaha vyvolat dojem rasových předsudků u Marxe a Engelse.

Ve finální podobě tentokrát přiřknutý Marxovi se tento text objevuje až roku 2008 v antikomunistickém dokumentu Sovětské dějiny, kde o něm mluví zmiňovaný Watson osobně. A od té doby se šíří ve virálních obrázcích a textech mezi antikomunisty. Odtud se zřejmě dostává i k nám a do Novinek.cz.

V českém prostředí se k této „fakeové“ citaci připojuje dlouho tradovaná pomluva, že Marx neměl Slovany a speciálně Čechy rád. Opět se odkazuje na Engelsovo hodnocení revolučních hnutí roku 1848 v souboru článků Revoluce a kontrarevoluce v Německu a v dalších z tohoto období.

Toto hodnocení stojí za další rozbor. Předně odkazuje na úlohu jednotlivých národů na tomto konkrétním údobí a v revolučním vření. Carské Rusko, tedy největší slovanská velmoc, tvořilo v té době zálohu reakce a několikrát zasáhlo na pomoc feudálním vládám Evropy v boji proti revoluci. Z tohoto hlediska se Engels dívá i na nedůslednost českého buržoazně-revolučního hnutí, jak v podobě panslavismu tak austroslavismu, které (podobně jako další národní hnutí) často šlo na ruku rakouské reakci. Daleko výše hodnotí revoluční snažení Poláků a Maďarů. Další úlohu sehrálo i to, že Engels měl informace převážně od Němců z Čech a ti měli tendenci popisovat situaci ze svého národního pohledu. Ovšem ke konci života Marx uznal, že budoucí revoluce může vzejít z Ruska. Engels několikrát ocenil význam revolučních husitských tradic. Marx s Engelsem se také sžíravě vysmívali i malosti německých poměrů, roztříštěnosti a přitom nadutosti a reakční omezenosti rozšířené ve vládnoucích třídách německých státečků.

Není to jediný případ antikomunistických lží. Jiným je přisuzování sousloví „užitečný idiot“ Leninovi.

Naši současní váleční štváči a elitáři by rádi zavedli cenzuru v boji proti tomu, co nazývají fake news a hoaxy, které přisuzují ruské propagandě a vlivu cizích agentů. Zakládají k tomu účelu ministerstva pravd. Ovšem sami šíří falešné a vymyšlené zprávy ve svém propagandistickém boji.  Šíří lži jako zaručené skutečnosti o revolučních představitelích i o našich pokrokových dějinách, o budování socialismu. Ty se dostávají i do našich škol. Budou to dělat tím víc, čím víc bude narůstat všeobecná krize kapitalistického systému a moci.

Převzato z webu Komunistického svazu mládeže.