19. listopadu 2021 prohlásil indický premiér Narendra Modi, „rozhodli jsme se zrušit všechny tři zemědělské zákony.“ Předseda indické vlády hovořil o třech zemědělských zákonech, které byly protlačeny parlamentem v roce 2020. Během svého projevu, v němž oznámil zpátečku, Modi sdělil zemědělcům, že se „mají vrátit zpět do svých domovů, na pole a ke svým rodinám. Udělejme tlustou čáru a začněme znovu.“ Modi v žádné části projevu neuznal, že jeho vláda přijala zákony, které by negativně dopadly na zemědělce, kteří také proto proti nim celý rok protestovali.

Zdá se, že Modi se své politiky privatizace zemědělství nevzdal, ale spíše se k ní vrátí cestou jiných opatření. „Naše vláda pracuje v zájmu farmářů a bude v tom pokračovat,“ tvrdil.

Jásot z vybojovaného vítězství

Představa, že Modiho vláda vedená stranou BJP „pracovala v zájmu farmářů“ se k protestujícím farmářům nějak nedostala. Abych získal povědomí o náladách farmářů a jejich organizací, udělal jsme rozhovor s dr. Ashokem Dhawale, národním prezidentem Celoindické Kisan Saba, jednoho z klíčových zemědělských svazů, a předákem Samjukta Kisan Morcha (SKM), čili Jednotné fronty farmářů. Dhawale mi řekl, že Modiho slib odvolat zmíněné tři zákony o zemědělství „je klasickým případem, kdy se nabízí příliš málo a příliš pozdě.“ Je to „příliš málo“, protože Modi přijal pouze jeden z požadavků protestujících zemědělců (odvolat zákony) a nikoliv seznam dalších požadavků zahrnující vytvoření pevné struktury minimálních výkupních cen (MSP); a je to „příliš pozdě“, protože během rok trvajících protestů přišlo v důsledku strádání a vládních represí o život 700 farmářů.

„Je to teprve podruhé v posledních sedmi letech jeho vlády, kdy byl Modi donucen k ponižujícímu ústupu,“ řekl mi Dhwale. „Prvně to bylo v roce 2015, kdy byl přinucen odvolat Zákon o nabývání půdy [z roku 2013], a to opět kvůli celonárodním protestům zemědělců.“ Od příchodu Modiho k moci v roce 2014 protlačuje tento politik program předání indického zemědělství velkým společnostem. Ale farmáři proti tomu bojovali a bojují i dnes.

Farmáři navzdory prohlášení Modiho z 19. listopadu neopustili své tábořiště. „Zůstanou na místě až dokud tyto nenáviděné zákony o farmaření neodvolá parlament,“ sdělil Dhawale. „A také dokud nebudou splněny i další požadavky. Po celé zemi zní jásot, že jedna bitva války byla vítězně dobojována. Ale trvá odhodlání, že také dojde k uznání dalších spravedlivých požadavků.“

Proč se Modi vzdal

Podle Dhwaleho existuje několik důvodů, proč se Modi rozhodl odvolat zmíněné tři zákony. Prvním důvodem jsou blížící se regionální volby ve třech klíčových státech, které hraničí s indickou metropolí Dillí (Paňdžáb, Uttarákhand a Uttarpradéš). V posledních měsících zažívala BJP pokles své podpory během voleb, které se odehrály v indických státech Harijána, Himáčalpradéš a Rádžasthán, kde se BJP nedařilo. Všech těchto šest států v severní Indii, kde se konaly nebo v nejbližší době budou konat volby, leží v blízkosti Dillí a představují státy, odkud se mnoho zemědělců zapojilo do protestů odehrávajících se na okraji metropole. Pokud by protesty pokračovaly, došlo by podle předáků BJP nejen k zásadnímu oslabení mezi zemědělci a dělnickou třídou, ale také mezi částí indické střední třídy.

Není nic důležitějšího, říká Dhawale, než současné boje a odhodlání farmářů. 5. září například zemědělci organizovali Kisan Mahapanchajat (masové shromáždění farmářů), který byl svolán SKM a vyznačoval se masovou účastí. Na shromáždění vládla bojová atmosféra a farmáři dali jasně najevo, že nebojují pouze proti třem zemědělským zákonům, ale proti celému přístupu vlády BJP. Smyslem protestu byl boj za sekulární a socialistickou Indii, vize dramaticky protikladnou politické ideologii Modiho krajně pravicové strany BJP nazývané hindutva [současné dominantní podoba hindského nacionalismu].

Tempo boje začalo narůstat během září. 27. září vyzvalo SKM ke generální stávce v celé Indii (Bharat Bandh), která byla třetí takovou stávkou během rok trvajícího protestu farmářů. Byla „nejúspěšnější ze všech tří,“ říká Dhawale, a během ní se k boji přidaly miliony lidí. O měsíc později, 18. října, farmáři zablokovali železniční tratě (Rail Roko) v celé zemi na protest proti vládě BJP, která se neúspěšně snažila využít náboženských rozdílů mezi zemědělci, aby je rozdělila.

Navzdory Modiho prohlášení o odvolání farmářských zákonů se 26. listopadu sešly na hranicích Dillí při prvním výročí farmářské vzpoury desetitisíce zemědělců a další lidé se v solidaritě s nimi zapojili do protestů po celé zemi. Proto se 22. listopadu již po Modiho kapitulaci sešli vůdcové rolnických organizací na velkém Kisan Mahapanchajat v Lucknow (hlavním městě indického státu Uttarpradéš), kde se zavázali pokračovat v boji. „Euforie z vítězství a odhodlání byla nakažlivá,“ řekl mi Dhawale.

Nedořešené problémy

Mezi lety 1995 a 2018 spáchalo 400 tisíc indických farmářů sebevraždu, z toho 100 tisíc po Modiho nástupu do úřadu v roce 2014, říká Dhawale. Smrt těchto lidí je přímo spojena s agrární krizí v Indii způsobenou kombinací zrušení státních cenových regulací a vládních intervencí ve prospěch farmářů a dopady klimatické katastrofy.

V roce 2004 požádala indická vláda význačného vědce M.S. Swaminathana, aby vedl Národní komisi zemědělců. Do roku 2006 vypracovala tato komise pět zásadních zpráv s dlouhým seznamem důležitých doporučení. Prakticky nic z těchto zásadních doporučení žádná z následných vlád neschválila. Jedním z doporučení bylo zvýšit a posílit MSP pro zemědělce. Vládní aranžování záclonek situaci farmářů nezlepšilo; nedávný průzkum ukázal, že příjmy zemědělců dále poklesly.

Zemědělci ví, co chtějí, a jasně to i říkají: podporu výkupních cen, odpuštění dluhů, konec zdražování elektřiny, zrušení pracovních zákonů, dotace na pohonné hmoty atd. Tyto problémy stojí podle Dhawaleho „v srdci agrární krize a masové zadluženosti rolníků. Právě tyto problémy vedly i k sebevraždám zemědělců a zoufalému výprodeji farmářské půdy pod cenou.“

„Pokud farmáři pěstují naši potravu a pokud mají mít sami co jíst, pak je třeba tyto požadavky zemědělců splnit,“ říká Dhawale. Nejde přitom ale jen o volání indických farmářů. Indičtí zemědělci pokračují v boji, který sídlí s farmáři všude po celém světě.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/