Na silně opevněnou Zelenou zónu byly přes noc vypáleny čtyři rakety poté, co duchovní Moqtada al-Sadr v pondělí odstoupil z politiky, což vyvolalo protesty jeho příznivců.Irácký prominentní šíitský duchovní Moqtada al-Sadr v úterý vyzval své stoupence, aby ukončili své protesty a stáhli se ze zelené zóny v Bagdádu.

Na televizní tiskové konferenci v šíitském svatém městě Nadžaf jižně od hlavního města Bagdádu se al-Sadr omluvil iráckému lidu postiženému násilím a zdůraznil, že doufá v pokojné protesty, „ne v kulky a bomby“. Vyzval své stoupence, aby se „do 60 minut stáhli“, a to i z blokády v sedě před parlamentem, jinak se „k nim už nezná“.

Po projevu se Sadrovi příznivci začali stahovat ze Zelené zóny, kde sídlí hlavní vládní úřady a některé zahraniční ambasády, zatímco ozbrojení milicionáři začali postupně mizet z ulic hlavního města. Irácké velitelství společných operací (JOC) bezprostředně po al-Sadrově projevu v prohlášení uvedlo, že „bylo rozhodnuto o zrušení zákazu vycházení v Bagdádu a provinciích“.

Na silně opevněnou Zelenou zónu byly přes noc vypáleny čtyři rakety poté, co al-Sadr v pondělí rezignoval na politickou činnost, což vyvolalo protesty jeho příznivců, při nichž bylo zabito až 22 lidí a více než 200 dalších bylo zraněno, uvedla v úterý irácká armáda.

Noční střety propukly mezi Saraya al-Salam, neboli mírovými společnostmi, loajálními al-Sadrovi, a milicionáři, o kterých se předpokládá, že jsou napojeni na al-Sadrovy protivníky z jiných šíitských stran.

Politické napětí v Iráku v posledních týdnech eskalovalo mezi al-Sadrem a jeho rivaly v Koordinačním rámci (CF), zastřešující skupině šíitských parlamentních stran. 30. července pronikli al-Sadrovi stoupenci do Zelené zóny a uspořádali otevřené zasedání v budově parlamentu i mimo ni, kde požadovali rozpuštění parlamentu a konání předčasných voleb, které strany CF odmítly.

CF se stala největší aliancí v iráckém parlamentu poté, co al-Sadr nařídil svým stoupencům z hnutí Sadrist, největšímu vítězi voleb v říjnu 2021 se 73 křesly, aby se stáhli z parlamentu.

Pokračující spory mezi šíitskými stranami v posledních měsících bránily sestavení nové irácké vlády, takže podle ústavy nebyla schopna zvolit nového prezidenta dvoutřetinovou většinou 329-členného parlamentu.