Během několika minut ve dni 20. června 2019 prezident Trump napřed schválil a následně zrušil americký vojenský útok na Írán. Důvodem zastavení plánovaného útoku měly být „humanitární ohledy“.

Ohledy na lidské životy ale v minulosti amerického prezidenta nezastavily před schválením mnoha a mnoha jiných smrtících útoků Pentagonu po celém Blízkém východě, ani mu nebránily v prosazování brutální politiky, která vedla k tolika úmrtím lidí včetně dětí v rozpálené poušti amerického Jihozápadu a v koncentračních táborech nazývaných zadržovací střediska pro migranty.

Důvody Trumpovy zpátečky se staly předmětem spekulací velkých kapitalistických médií. Většina z nich včetně těch, která sebe sama označují za liberální, je k rozhodnutí nezaútočit ve skutečnosti kritická a kritizuje Trumpa za ukázání slabosti a podkopání důvěry v moc Spojených států.

Například článek v New York Times o Trumpově názorové veletoči si stěžuje, že „znásobil světové pochybnosti o prezidentově úsudku a o moc, kterou Spojené státy disponují.“

„Svoboda“ vykořisťovat svět

Je pravda, že zvláště po svržení dvou atomových bomb na Japonsko na konci druhé světové války – které v okamžiku zabilo statisíce lidí – se americká vládnoucí třída spoléhala na převahu svých teroristických zbraní, aby se mohla vyhlásit „vůdcem svobodného světa“.

Zatím si ale užívala svobody vykořisťovat a nadvykořisťovat pracující a přírodní zdroje všech světadílů. Je to právě schopnost ohrožovat a zničit tolik zemí světa, která učinila americkou vládnoucí třídu tou nejbohatší v celých lidských dějinách. Ale jenom kvůli tomu, že superbohatí bohatnou stále rychleji, nevyvozujme závěr, že američtí dělníci z toho nějak profitují. Opak je pravdou.

Zřetelně se to ukázalo na údajích dodaných nedávnou zprávou Federálních rezervy. Z analýzy dat vyplývá, že „v posledních třech desetiletích vzrostlo čisté bohatství nejbohatšího procenta americké populace o 21 bilionů dolarů, zatímco bohatství chudší poloviny obyvatel se snížilo o 900 miliard dolarů.“ (New York Times, 24. června)

Číslo 21 bilionů dolarů je tak ohromující, že je to až nepochopitelné. Rozeberme si ho. Obyvatelstvo Spojených států v posledních třech desetiletích dosahovalo v průměru 300 milionů lidí. Z nich tvoří 1 procento asi 3 miliony lidí. Rozdělme 21 bilionů těmto 3 milionům boháčů a čisté bohatství každého z nich vzrostlo o 7 milionů dolarů.

Fakticky ale připadá většina tohoto nárůstu bohatství na tu úplně nejbohatší desetinu ba spíše setinu procenta, kde se z některých stali bilionáři – něco, co do té doby vůbec neexistovalo.

Bohatí se stali bohatšími a dělníci chudšími

Ve stejnou dobu ostatní zchudli. Zhruba 80 procent obyvatel USA nyní žije s půjčkami.  A to se děje v době, kdy Spojené státy rozsévají chaos po Afghánistánu, Iráku, Libyi, Somálsku, Sýrii, Venezuele, Jemenu a Jugoslávii – a nyní podobně ohrožují i Írán.

Ropné společnosti a banky, které je financují, se zároveň topí v penězích.

Představa, že z „moci, kterou vládnou Spojené státy“ nějak získává domácí dělnická třída, velká většina obyvatel, je tedy naprosto falešná. Ve skutečnosti jsou pracující, pokud už nejsou v těchto válkách zabiti či zmrzačeni, postiženi obrovským daňovým břemenem, kterým se financují ještě ničivější a ještě dražší high-tech zbraně.

Bohatí si zároveň nacházejí bezpočet cestiček, jak se vyhnout placení daní. Jde o skandál, který sahá mnohem dále, než je Trumpova neochota ukázat, kolik mu úřady vrací daňových přeplatků.

Světová kapitalistická ekonomika, jejíž vedení si Spojené státy stále nárokují, se nachází v nezáviděníhodné pozici. Neuvěřitelná polarizace v rozdělení bohatství nemůže trvat běžně, aniž by dosáhla bodu zvratu.

V krizích, které ještě přijdou, bude rozhodující, zda bude mít mnohonárodnostní, mužská i ženská, mladá i stará dělnická třída dostatek schopností dosáhnout solidarity potřebné pro vybojování výrobních sil, které vytvořila a řídí a použít jich ne pro zisk, ale pro dobro lidstva a planety, na které žijeme.

https://www.workers.org