Cílem Íránu je zajistit si bezpečí nákladní přepravy a snížit turecký vliv v Ázerbájdžánu, prohlásil pro agenturu Sputnik Arménie 5. října náměstek Institutu orientálních studií Ruské akademie věd Alexandr Skakov.

Zmíněný odborník komentoval zhoršení vztahů mezi Teheránem a Baku. Podle jeho odhadů je nepravděpodobné, že toto zhoršení vyústí do nepřátelství mezi oběma zeměmi, Írán se nicméně cítí po válce v Karabachu obcházený a vede nyní spíše tzv. válku nervů.

„Nezískal nic. Ztratil ale méně, než se dalo čekat, protože naštěstí pro Írán nedošlo v Náhodním Karabachu k rozmístění mírových jednotek Spojených států ani NATO. Ale stejně platí, že posílemí tureckých a také izraelských pozic v Ázerbájdžánu nemůže v Íránu nevzbuzovat jisté obavy,“ vyvětlil Skakov.

Podle experta je příčinou špatné vnímání celé situace v Íránu především problém nákladní dopravy přes Arménii, která je pro Írán velmi důležitá.

Skakov poznamenal, že Teherán se vší pravděpodobností považuje jednání Baku za nepřiměření. „Je zjevné, že v Teheránu panuje nálada, že se Ázerbájdžán zbláznil. A je tu silnou touha zastavit ho,“ říká Skakov.

Mezi možnostmi, kterými Írán disponuje, aby mohl změnit celou situaci, jmenoval expert vojenský faktor (rozmístění jednotek a pořádání cvičení u hranic s Ázerbájdžánem) a etnický faktor – využití íránsky mluvící diaspory Talyšů, ačkoliv podle Skakovova názoru měla být druhá možnost zvažována už dříve. Expert nevylučuje, že Ázerbájdžán může vůči Íránu učinit určité ústupky, protože stupňování napětí ve vzájemných vztazích není v zájmu Baku.

1. října zahájily íránské ozbrojené síly rozsáhlé vojenské cvičení blízko hranic s Ázerbájdžánem na severozápadě země. Předtím se vyjádřil ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v tom smyslu, že se ázerbajdžánská společnost musí seriózně ptát, proč se takové cvičení nikdy nekonalo v době, kdy hranice kontrolovala arménská armáda.