Jednatřicetiletá Brittney Grinerová, americká a vícenásobná ruská šampionka v basketbalu žen, dvojnásobná zlatá olympionička a mistryně světa za USA byla 4. srpna odsouzena ruským soudem v Chimki k devíti letům vězení a pokutě 1 milion rublů za pašování drog. Osudnou se jí stal v únoru letošního roku nález hašišového oleje do elektronických cigaret při kontrole na letišti v Šeremetěvu, který si podle svých slov nedopatřením přibalila do zavazadla na cestě do Ruska. Kvůli diskriminačním platovým podmínkám pro ženy v amerických basketbalových soutěžích Grinerová působí vedle arizonského Phoenixu už několik let také v týmu UMMC Jekatěrinburg.

Devítiletý trest vězení za podle všeho bezděčné porušení zákona a převoz směšného množství THC (0,7 gramu) ve formě oleje, který Grinerová v Arizoně legálně využívá proti chronickým bolestem, nelze označit jinak než za drakonický. Nejen trest, ale i její čtyři měsíce trvající vazba kontrastuje se shovívavým zacházením, kterého se v Rusku dostalo za převoz výrazně většího množství drogy Američance Audrey Lorberové v roce 2019. Grinerová navíc po celou dobu spolupracovala s vyšetřujícími orgány a u soudu se k pochybení přiznala a vyjádřila lítost.

Nelze se tak ubránit dojmu, že celá záležitost zavání politickým zadáním a Grinerová je jen pěšák na šachovnici geopolitických her v době, kdy se americko-ruské vztahy dostaly na bod mrazu. O tom, že by odsouzená americká sportovkyně měla sloužit jako ruská karta pro vyjednávání s Američany, si ostatně štěbetají vrabci na střeše a nepřímo to krátce po soudu nadhodil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Hovoří se o možné výměně s ruským obchodníkem se zbraněmi Viktorem Boutem, který si v USA již desátým rokem odpykává trest 25 let vězení.

Socialistická ani pokroková buržoazní vláda by se k odsouzení sportovkyně k mnohaletému žaláři za vcelku banální provinění jen proto, že je původem z nepřátelské země, nesnížila. Naopak, mohla by propuštěním demonstrovat svoji vůli k pokojnému řešení konfliktů a morální převahu, a to tím spíše, že se Grinerová dlouhodobě v Americe potýkala kvůli svému vzhledu, sexuální orientaci a protirasistickému vystupování s brutální šikanou, útoky na sociálních sítích a odsudky bigotů, zatímco s ruským prostředím se bezproblémově sžila. Nic takového ovšem bohužel nelze od Putinovy vlády čekat.

Ve Spojených státech se na podporu sportovkyně vyjádřila Národní ženská basketbalová asociace (WNBA) a jednotlivé kluby nebo hráčky. Na druhou stranu politický establishment se k jejímu zatčení stavěl dlouhé měsíce dosti vlažně, přestože Grinerová poslala v červenci ke Dni díkuvzdání z vazby dopis přímo americkému prezidentovi Bidenovi, a média se o osud Grinerové rovněž příliš nezajímala. Až do samotného stání nebyl podniknut žádný pokus o kontaktování Ruska s cílem dosáhnout dohody nad jejím propuštěním. Po odsouzení dvojnásobné olympijské vítězky naopak propukli konzervativci v jásot, bývalý prezident Trump ji označil za „potenciálně zkaženou osobu“, která si „přijela do Ruska obtěžkána drogami“ a v ultrapravicové pro-trumpovské televizní stanici One America News ji rovnou označili za zhulenou nevlasteneckou lesbu, která si svůj osud jedině zaslouží. Na obranu Grinerové tak vystoupily převážně feministické, protirasistické a levicové organizace.

Brittney Grinerová je politický vězeň ruského režimu a oběť velmocenských svárů. Je zřejmé, že doma se ji nedostává patřičné podpory, když ji mnozí chápou jen jako nositelku určité rasové, genderové či sexuální identity, a v jejím odsouzení vidí příhodnou záminku k pokračujícímu napadání agendy práv marginalizovaných skupin, zatímco jiní ji zase používají jen jako hůl, kterou lze mávat a ukazovat na „zlé Rusko“. Právě proto by měl zaznít jasný hlas levice s požadavkem na propuštění Grinnerové cestou diplomatických jednání, jak požadují i američtí komunisté. Válka si již tak vyžádala mnoho přímých i nepřímých obětí a není v zájmu nikoho pokrokového, aby si dále vybírala jakákoliv rukojmí, ať už to jsou dělníci, studenti, umělci nebo úspěšné sportovkyně.