Krátce po obsazení arabskými povstaleckými skupinami a tureckou armádou začala v kurdském městě Afrín na severovýchodě Sýrie vlna arabizace, která podle místních zjištění a prohlášení mezinárodních organizací (včetně OSN) trvá dodnes.

Až do operace turecké armády „Olivová ratolest“ namířené proti kurdským Lidovým obranným sborům (YPG) tvořili Kurdové 95 % obyvatel Afrínu. Poté začali do Afrínu proudit arabské rodiny z jiných částí Sýrie a zaujali místo mnoha Kurdů, kteří utekli v době vojenských srážek.

Rodiny z provincie Idlib byly první, které přišly a usadily se v blízkých vesnicích. Idlib je pod kontrolou extremistických džihádistických skupin jako je Tahrir al-Sham, což je nově přijaté jméno bývalé Fronty al-Nusra, která se tak snaží dostat z listu teroristických organizací OSN.

Zanedlouho poté přišli lidé z Azazu, al-Babu a Jarablusu a usadili se ve vesnicích kolem Sharranu a Rajo. Většina jich obsadila původně jezídské vesnice Qastal Jindo a Baflon.

Během tureckých vojenských operací probíhajících v součinnosti s jejich arabskými (islamistickými) spojenci utekla řada obyvatel Afrínu do blízkých měst kontrolovaných syrskou vládou, aby tam našla bezpečí, a došlo tak k částečnému opuštění města. Prázdné byty byly ale krátce poté zabrány opozičními bojovníky a jejich rodinami. Těch teď přibývá den po dni.

Zdroj uvnitř Afrínu, který si nepřeje být jmenován, uvedl pro Rudaw, že Arabové nyní tvoří nejméně 60 procent z 200 tisíc lidí, kteří v Afrínu žijí. Mezi novými obyvateli je mnoho arabských rodin, kterým Kurdové v předchozích letech poskytli přístřeší a které zde během turecké invaze zůstaly.

Pouze v Mubatě a třech blízkých vesnicích se tak usadilo 231 arabských rodin. Od začátku invaze se až dodnes smělo do svých domů a farem vrátit pouhých 1000 Kurdů a čelí tak stejnému počtu nově usazených Arabů. Ve městě Bibil je arabizační proces ještě intenzivnější, neboť jde o město se strategickou polohou a blízko tureckých hranic. Zdroj v Bilbilu uvedl pro Rudaw pod podmínkou anonymity, že se do města přistěhovalo 350 arabských rodin a ve městě zůstalo jen 10 kurdských rodin.

Mnoho Kurdů, kteří se snažili vrátit, tvrdí, že se stali cílem zastrašování ozbrojenými skupinami a byli opět donuceni k odchodu. Rashid Mahammed, pracovník lékárny, sdělil Rudaw, že se 8. května chtěl podívat do svého domu v Bilbilu, ale byl vyhnán ozbrojenci. Inženýr Assad Qasim byl rovněž vyhnán krátce poté, co se vrátil do své vesnice Qurna.

Rudaw zjistil, že 12 kurdských vesnic poblíž Bilbilu se pro své původní kurdské obyvatele staly no-go zónami a obsadila je armáda. V následujících sedmi vesnicích Sharran, Kharaba Shara, Sinka, Matina, Qitma, Maydanke a Kafrjana se usadilo 1725 Arabů a dalších 172 rodin bylo usazeno do vesnic ve větší vzdálenosti od města.

Město Rajo je jediné místo, kde původních 700 rodin přečísluje nové arabské osadníky v poměru dva ku jedné. Videa obíhající po internetu nedávno ukázala, že bojovníci islamistické Svobodné sysrké armády (FSA) svolávají své přátele, příbuzné a lidi z Qabunu nacházejícího se východně od metropole Damašku, aby přijeli kolonizovat vesnice poblíž Afrínu a změnilo tato místa na „nový Qabun“.

Je nutné připomenout, že v oblasti již od zemědělských reforem v 60. letech žily některé arabské rodiny (zejména v Jindires) a tvořili asi 15 procent místní populace.

Hussein Omar, Rudaw