Předseda představenstva Nestlé: zprivatizujme všechnu vodu světa!
Není důležitější tekutina pro život lidské civilizace a přírody než voda. Bez ohledu na pokrok vědy a techniky přirozeně platí, že člověk bez pitné vody většinou nepřežije ani jeden týden. Současný stav technického pokroku ovšem nepochybně umožňuje, aby každý člověk na této planetě měl k pitné vodě přístup. Navzdory tomu si o tom stále více než 1 miliarda lidí může nechat jenom zdát. Předseda představenstva nadnárodní společnosti Nestlé pak přichází z „řešením“ veškerou vodu světa zprivatizovat.
Nadnárodní korporace Nestlé se sídlem ve Švýcarsku se v současnosti svým jměním, prodeji a zisky řadí na první místo mezi potravinářskými společnostmi světa. Vedle kávy, čokolády, mléčných výrobků, dětské stravy nebo polévek v prášku ji patří také první místo ve výrobě balené vody. Jenom tržby firmy Nestlé v této oblasti dosahují každoroční výše 35 miliard dolarů.
Současný předseda představenstva společnosti a její dlouholetý výkonný ředitel, Peter Brabeck-Letmathe v nedávném rozhovoru prohlásil, že přístup k pitné vodě není ani veřejným ani lidským právem. Voda podle něj představuje zboží jako každé jiné a každý, kdo má žízeň, nechť si ji koupí. Ve zvrhlém Brabeckově uvažování by zpoplatnění a korporátní vlastnictví každé kapky pitné vody na této planetě mohlo vyřešit možnou krizi jejího očekávaného nedostatku.
Brabeck mluví jako neoliberální vizionář, ale jím řízená společnost má bohužel ve zpoplatňování vody bohaté praktické zkušenosti. Nestlé proslula na mnoha místech ve Spojených státech a Kanadě svými predátorskými praktikami, kterými získala, nebo se snaží získat vodní zdroje v chudších, venkovských komunitách. Aniž by za čerpanou podzemní vodu prakticky cokoliv platila, nebo v protihodnotě vrátila místním lidem, drancuje vodní rezervoáry způsobem, který výrazně poškozuje jak lidská sídla, tak místní přírodu, nemluvě o znečištění, dopravních zácpách, hluku a dalších negativních důsledcích čerpání a stáčení vody. Podzemní vodu pak Nestlé prodává pod značkami Poland Spring, Pure Life, Arrowhead a dalšími s neuvěřitelnými přirážkami.
Lidé se ovšem těmto praktikám brání:
V chudém kalifornském dřevařském městečku McCloud uzavřela Nestlé v roce 2003 se správou města fakticky bez veřejného projednání stoletý kontrakt na čerpání vody, podle něhož by jedno století platila pouhých 8,7 centů poplatku za každých 100 tisíc galonů vyčerpané vody. Jeden galon vody (v součtu malých plastových lahví) pak Nestlé v té době prodávala za 10,32 dolaru, čili více než 10 milion krát dráž! Na místě pak měla vzniknout největší stáčírna pramenité vody v celých Spojených státech s plánovaným dopravním zatížením města 250 nákladními auty denně. Proti tomuto plánu ovšem vypukl takový odpor místních lidí a nevládních organizací, že Nestlé se v roce 2009 plánu na výstavbu stáčírny vzdala.
Ve městě Fryeburg ve státě Maine plánovala Nestlé postavit vrty a stáčírnu vody. Město ji to zprvu dovolilo, ale vzápětí svůj názor změnilo. Nestlé následně dala město pětkrát k soudu. Všechna stání sice prohrála, ale podařilo se ji dostat jak město, tak občanskou koalici, která jejich plánům čelila, do dluhů.
V hrabství (okrese) Mecosta ve státě Michigan musela Nestlé na základě soudního rozhodnutí snížit čerpání pramenité vody, neboť soud konstatoval, že míra, s jakou ji čerpala, vážně poškozuje místní krajinu a obyvatelstvo.
Drancování vodních zdrojů firma Nestlé praktikuje i v jiných zemích: v Brazílii v oblasti Serra da Mantiqueira Nestlé nadměrným čerpáním trvale poškodila místní vodní zdroje známé vysokým obsahem minerálů a léčivými účinky vody tak, že jeden pramen zcela vyschl a z dalších pramenů začala vyvěrat voda s nižším obsahem cenných prvků a horší chutí. Za toto jednání se firma Nestlé ocitla před soudem. Také podle představitelů pákistánské komunity Bhati Dilwan, Nestlé nadměrným pumpováním způsobila pokles lokálních spodních vod a zároveň jejich znečištění. Místní děti pak ze špinavé vody často onemocní, přičemž se jim jako řešení nabízí koupě balené vody, samozřejmě vyráběné firmou Nestlé.
Není od věci připomenout, že Nestlé patří z hlediska nevládních organizací zabývajících se chováním korporací k firmám s velmi špatnou pověstí. Již od roku 1977, s několikaletou přestávkou v 80. letech, je proti ní v mnoha zemích veden bojkot z důvodu její soustavné propagace používání náhražkového instantního mléka místo kojení v zemích, kde panuje špatná situace s kvalitou vody. Mnoho matek podlehlo reklamním kampaním s dárečky a rozdávaným vzorkům (obchodnice je mimo jiné distribuovaly přímo v porodnicích v uniformách sestřiček) a jejich děti následně zemřely na průjmy ze špatné vody.
Nestlé rovněž využívala na kakaových plantážích v Ghaně a Pobřeží slonoviny práci dětských otroků, v Číně šidila farmáře při výkupu mléka, v Kolumbii prodávala pod falešnými etiketami a s pozměněnou datací nekvalitní sušené mléko z Uruguaye, v Itálii dala na trh kontaminované mléko, ve Španělsku těstovinové produkty obsahující nedeklarovanou příměs koňského masa a v Belgii musela zavřít továrnu na jogurty, které měly obsahovat jedovatý dioxin.
Na základě těchto skutečností si lze udělat docela jasnou představu, jak by to vypadalo, kdyby veškerou vodu světa měly pod kontrolou společnosti jako Nestlé a jí podobné.
Je na čase celosvětově prosadit zásadu, že voda není zboží ale veřejný statek a že všichni lidé na této planetě mají právo na přístup k pitné vodě. Evropská občanská iniciativa Právo na vodu se snaží pomocí sběru podpisů pod petici docílit toho, aby se práva na čistou pitnou vodu dostalo všem obyvatelům EU, když v EU nyní žije kolem dvou milionů lidí, kteří k ní nemají přístup.
Tuto občanskou iniciativu můžete podpořit svým podpisem ZDE
Prameny:
http://www.corporatewatch.org.uk/?lid=240#water
http://www.alternet.org/story/52526/rural_communities_exploited_by_nestle_for_your_bottled_water
http://en.wikipedia.org/wiki/Nestl%C3%A9_boycott
http://www.differentlife.cz/pelmel12.htm
http://news.xinhuanet.com/english2010/china/2011-10/24/c_131210122.htm
