Hong Kong, jedno z nejbohatších měst světa, v němž najdeme více obchodů Louis Vuitton, než v Paříži, zažívá v posledních letech boom na trhu s nemovitostmi, což jejich ceny vyhání do rekordních výšin. Odvrácenou tváří tohoto jevu jsou desetitisíce těch, kteří si už svoje bydlení nemohou dovolit a žijí v nepředstavitelně ponižujících podmínkách. Podle některých odhadů až 100 000 obyvatel Hong Kongu žije v klecích, připomínajících králíkárny, o rozměru pouhých 180×75 centimetrů.

S více než 10 000 obyvateli na kilometr čtvereční se jedná o jednu z nejhustěji zalidněných oblastí světa. Pronajímatelé bytů si účtují kolem 4000 Kč měsíčně za klec. Těchto klecí je nacpáno 20 v jedné místnosti, někdy i ve třech úrovních. Klece blíž u země jsou dražší, neboť se v nich lze téměř postavit, jinak v nich podmínky nejsou o nic méně nechutné. Nájemnící musejí sdílet toalety a koupelny. Mnohým bytům chybí kuchyně, což jejich chudé obyvatele nutí utrácet svůj nuzný příjem za jídlo z rychlého občerstvení.

Klecová obydlí jsou po desetiletí považována za skandál hongkongského trhu s byty, jejich počet však vzrůstá. Krize zasáhla toto bývalé britské teritorium, jehož hospodářství je zaměřeno na finanční služby, a klece se staly domovem většího počtu lidí, než kdy jindy. Alternativou je život na ulici.

Tai Lun Poovi je 79 let a ve své kleci žije už 30 let. Další z obyvatel klece, Čeung, řekl Asia Times Online o stísněnosti a zatuchlosti ve svém obydlí: „Teplota uvnitř klecí může být o 2 nebo 3 stupně vyšší, než mimo ně. Je to velmi nepohodlné a někdy nemůžu usnout dřív, než v 5 hodin ráno.“ Švábi, ještěrky, vši a krysy nejsou ojedinělým jevem. „Někdy se bojím, že mi v noci ještěrky nebo švábi vlezou do uší,“ říká Čeung.

Problému si všímají i západní média hlavního proudu, zlepšení situace chudých v Hong Kongu však není na obzoru.