1. června přijela do Kolumbie Asistenční brigáda bezpečnostních sil 53 amerických vojáků, údajně na podporu „protidrogového“ boje. Tento krok, který je široce chápán jako příprava na vojenskou agresi proti sousední Venezuele, způsobil mezi oficiálními opozičními stranami širokou nevoli, neboť byl schválen obejitím souhlasu Kongresu s rozmístěním cizích vojenských jednotek.

Kolumbie se nesmí stát předmostím nebo letadlovou lodí pro invazi do Venezuely

Hej, pane Trumpe, pokud to náhodou nevíte, Kolumbie a Venezuela jsou dvě sesterské země zrozené mečem a v boji vedeném osvoboditelem Simonem Bolívarem. Jižní Amerika už není zadní dvorek Spojených států. Monreova doktrína a Manifest Osudu nejsou ničím jiným než fantazií a neokoloniální nepříčetností určitých vládců v Bílém domě. Respektujte naši svobodu a naši nezávislost. Sebeurčení Jihu a jeho jednota je a zůstane našim největším cílem až do doby svého naplnění. Budeme velkým Národem sesterských republik. Tato strategická vize, kterou zastával Bolívar, neztratila svoji platnost, nebyla ani poražena; zůstává plánem pro naši budoucnost.

Naše nezávislost dosáhla prvních vítězství v Boyacá a Carabobo s jednotou armád Kolumbie a Venezuely. Bolívar přinesl prapor svobody do Pichincha a Ayacucho, ale nyní už se spojenými armádami Latinské Ameriky – obyvatel Venezuely, Kolumbie, Ekvádoru, Peru, Chile a Argentiny. Osvoboditel měl tak pravdu, když říkal: „Sjednocení budeme silní a získáme si respekt; rozdělní a izolovaní budeme rozprášeni.“ Rozhodně je třeba jít zpět do těchto starých časů. Rozdělení naší společnosti prosazované Trumpem s pomocí bezstátní a santanderistické oligarchie neuspěje a nepřeruší naši cestu napsanou vlastníma rukama Osvoboditele.

Svět se mění. Vesnice se probouzí. Kapitalismus, zrozený všude za prýštění krve, vytvořil iracionální humanitární katastrofy a nyní uprostřed pandemie sužující svět rychle odhazuje svůj závoj. Už toho bylo dost! Je čas, aby Washington odtáhl se svými jednotkami ze západní Asie a vyléčil se z iluze udržení své globální nadvlády pomocí síly a barbarství.

Lidé ve Spojených státech jsou už také přesyceni množstvím zločinů a násilí páchaných jejich jménem. Nikdo nemůže pochopit, že uprostřed této světové humanitární krize jsou naši černí bratři a sestry stále pronásledováni iracionalitou dávno přežilého a anachronického rasismu, a že je stále potlačováno právo na sebeurčení národů, jejichž úcta jim brání z poklekání před upadajícím impériem. Je to případ Venezuely, Kuby, Íránu a dalších národů. Nechte je být, pane Trumpe, není zločin zastávat sociální řád, kterým chtějí dosáhnout štěstí pro svůj lid.

Ano, svět se mění: americká armáda sama se obrací zády ke zlostnému Trumpově rozkazu potlačovat protesty svého vlastního lidu. V hlavních evropských metropolích se lidé solidárně postavili na stranu urážených amerických občanů. Izraelci odmítli plán Netanjahuovy vlády anektovat z okupovaných palestinských území část Západního břehu. Když se podíváte přímo do očí zdravému rozumu, není žádné rozumné vysvětlení, které by ospravedlnilo útok na sesterskou Venezuelu prostřednictvím servilních vůdců jako je kolumbijský prezident Iván Duque. Kolumbijští vojáci, kteří jsou si vědomi, že došlo ke zradě Havanských mírových ujednání, nechtějí jít do války vedené Spojenými státy proti Venezuele; chtějí mír, důstojný život, diplomatické řešení a vztahy se sousedy založené na vzájemném respektu.

Všichni Kolumbijci, sociální a politická hnutí musí požádat americké vojáky, kteří byli vysláni do naší země pod chabou záminkou boje proti drogám, aby se nepropůjčovali agresivní válce proti Venezuele, aby deklarovali neposlušnost a požadovali svůj návrat do země na severu.

Pojďme změnit tuto dějinnou křižovatku na čas světové solidarity. Solidarity národů celého světa s Venezuelou napadenou, zneužívanou a okrádanou Donaldem Trumpem. Solidaritu s fidelovskou Kubou, která navzdory spoutání nelidskou blokádou pokračuje v šíření solidarity s trpícími a chudými Země v dobách nejistoty a katastrof. Zároveň, protože je jasné, že se Íránci nevzdají, respektujme jejich kulturu a jejich pohled na svět. Peršané jsou také lidé milující mír.

Boj za lidskost musí zvítězit. Svět musí prošlapat mnoho cest solidarity a bratrství, aby dosáhl řešení světových krizí. Nový společenský řád, svět spravedlnosti, respektu, spolupráce a bratrství je možný. Všichni budeme, pokud se sjednotíme, mít novou šanci na lepší svět. Jednota národů je nadějí nového úsvitu.

Za Revoluční ozbrojené síly Kolumbie – Lidovou armádu (FARC-EP), druhou Marquetalii