Dne 12. 7. 2018 vyslovila Poslanecká sněmovna PČR důvěru vládě sestavené Andrejem Babišem.

My, Komunisté, zásadně odmítáme podporu oligarchické vládě jednoho z nejbohatších a nejmocnějších lidí u nás, složené z reprezentantů kapitalistického systému (ANO, ČSSD), podporované další z prorežimních stran (KSČM). Program vlády, politika vládních stran, ale především jejich třídní zakotvení, minulá a současná praxe jsou jasným důkazem toho, že se na trendu vývoje českých zemí z posledních necelých 30 let nebude nic zásadního měnit.

Jsme přesvědčeni o tom, že pro proletářskou a lidovou většinu obyvatel ČR není podstatné, zda vláda existuje, či ne, je-li složena z jedněch či z jiných reprezentantů kapitálu. Často tak opakované nářky o stabilitě státu, jeho budoucnosti, koncepčním rozvoji mají v současných podmínkách se zájmy většiny národů naší země pramálo společného – nezapomínejme na to, že se nejedná o stát většiny lidí, ale o diktaturu buržoazie zastíranou buržoazním parlamentarismem! Mnoho lidí z řad pracujících tříd a lidových vrstev, ale i některé pokrokovější politické síly, hovoří o Babišově vládě jako o menším zlu, ochraně před nebezpečím z řad TOP 09 či ODS. Jako Komunisté jsme vždy představovali zastánce politiky menšího zla, ale vedli jsme také v patrnosti, že pokaždé záleží na jejích objektivních podmínkách, aktérech, síle lidového hnutí. Nikdy jsme se neřídili zásadou „čím hůře, tím lépe“. V současné situaci prohlašujeme, že program a složení vlády, ale také podmínky KSČM pro její podporu nepředstavují nějaké menší zlo, většinu z nich by bez problémů mohly v podmínkách současné konjunktury předložit i všechny pravicovější buržoazní strany. Jedná se o další z typických příkladů udržování kapitalismu v chátrání!

Odsuzujeme toto pojetí menšího zla, které koneckonců může napomoci až k nástupu nacionalistů a fašistů k moci, jak dokazuje vývoj posledních více než deseti let nejen u nás. Jakožto proletáři, kteří nejsou izolovaní od své třídy, jsme si však vědomi toho, že je náš názor okrajový, přestože námi kritizované přístupy zastává množství dělníků, zaměstnanců či nezaměstnaných, ale také některé částečně pokrokové politické síly. Obyčejným lidem v tomto ohledu nic nevyčítáme. Vinni jsou ti, kteří jejich zájmy desítky let neznají, nehájí, případně zrazují, nepracují s nimi, natož aby jim sdělovali krutou a ze své podstaty natolik lišící se pravdu, kterou jim Česká televize ani jiná režimní hlásná trouba nikdy nemůže sdělit. My jako Komunisté se nebojíme říci, že za stávajících mezinárodních i vnitropolitických podmínek není naší věcí, ani věcí většiny lidí, zda bude nebo nebude sestavena další z kapitalistických vlád, že je zcela lhostejné, bude-li vládnout Babiš nebo Kalousek, o čemž, jak se obáváme, se čeští pracující přesvědčí nejpozději po nástupu další hospodářské krize. Naší snahou mimo jiné je, aby tento postoj postupně přejímalo více a více lidí.

Ačkoli není naším zvykem dělat komentátory režimních taškařic a kolotočářského komediantství, jež byly dominujícím jevem při jednání ve žvanírně zvané Poslanecká sněmovna, přeci jenom jsme nuceni se ke dvěma momentům vyjádřit.

Zaprvé:

Z celého jednání bylo patrné, jak se se zahníváním dekadentního kapitalismu rozkládá také kvalita české buržoazní politické scény, a to napříč všemi stranami (včetně KSČM). Absence charakteru, charismatu, znalostí, idejí, programové přesvědčivosti a osobností se stalo jejím dominujícím faktorem.

Zadruhé:

Celé jednání bylo provázeno hysterickým, místy až natolik primitivním a prostoduchým antikomunismem, hlásáním krajně nebezpečných a zpátečnických názorů, že až klesalo na úroveň produkce známého českého psychopata se siderickým informačním kyvadlem. Tato skutečnost je o to paradoxnější, že v celém průběhu jednání nikdo (ani z poslanců KSČM) socialismus nebo marxismus-leninismus neprosazoval a nehájil! Někteří poslanci dokonce nazývali vládu jako polobolševickou či komunistickou, přitom drtivá většina z nich dobře ví, že jsou jimi hlásaná hesla nepravdivá – jak to řada politiků veřejně při jiných příležitostech přiznává. Jedná se o marketing, namnoze v současnosti nefunkční. Nejen to, tito politici, ale stále větší část české veřejnosti ví, že KSČM je jednou z opor vykořisťovatelského systému, že tím pádem většina jejích představitelů baží po mocenských funkcích, korytech a svou praxí se neliší od sociální demokracie.

Takovou stranu současný systém, po opakovaných selháních ČSSD, potřebuje. Proto se KSČM za posledních více než 10 let pomalými krůčky blíží i k jistému podílu na výkonné moci. Nevyjadřujeme se běžně ke konkrétním příkladům politiky buržoazních stran, mezi něž KSČM svou praxí dnes patří. V tomto případě by však bylo velikou chybou mlčet. Jelikož tato strana stále nese skvělý název „komunistická“, považujeme za velké nebezpečí, že bude její název spojován s vysoce pravděpodobnými protilidovými kroky a kauzami. Reprezentanti současného systém jistě velmi rádi využijí této situace k diskreditaci myšlenek komunismu pro budoucnost, což nejen pro naše zájmy a snahy, ale zejména pro budoucnost lidových mas ve střední Evropě představuje hrozivé nebezpečí. Vedle současného režimu za to nese plnou odpovědnost i KSČM. Teorie ověřená praxí a historickou zkušeností komunistického a dělnického hnutí jasně ukazuje, že není možné prosadit zásadní požadavky zlepšující postavení pracující třídy bez angažovanosti organizovaných pracujících. Politika, která přesahuje prosté působení v buržoazních zastupitelstvech, je skutečně komunistická. Takovou politiku ovšem KSČM nezvládá a neprosazuje. KSČM se vzdala působení mimo zastupitelské instituce. Je to zřeknutí se základní teze Manifestu, kde je jasně deklarováno, že pouze organizovaná pracující třída je tou silou, která může posunout společnost od kapitalismu k socialismu. Omezení se pouze na parlamentní politiku je cesta nezdaru a cesta směrem k sociální demokracii. Taková politika zbavuje pracující třídu podílu na rozhodování o svém osudu, odzbrojuje ji a vydává ji na pospas svévoli buržoazie. Takovou politiku jako komunisté zásadně odmítáme!

Proto jako Komunisté prohlašujeme, že současná vláda nemá s komunistickými ideály, principy a představiteli vůbec nic společného. Naopak, jedná se o další z řady vlád závislých na oligarchii, jejích výtvorech (EU, NATO, MMF), zbavujících většinu lidí důstojnosti a naši zemi pozůstatků formální suverenity.

Kolektiv Komunisté

Levá perspektiva se spolu s tímto kolektivem účastní diskuse o oživení komunistického hnutí v ČR, ale není v tuto chvíli součástí tohoto kolektivu.