Krvavý 1. říjen v Katalánsku
Do dnešního dne vstupovalo Katalánsko a jeho lid s velikým očekáváním. Předchozí represe proti chystanému referendu spočívající v zabavení milionů volebních lístků, policejních zásazích proti organizátorům referenda, novinářům a médiím podporujícím nezávislost i proti katalánské vládě a dalším úřadům dávaly tušit, že 1. říjen neproběhne jako klidný víkendový den.
Nálada v Katalánsku se přitom během jednoho týdne neuvěřitelně změnila. Politicky rozdělená země se po zásazích španělských státních struktur minimálně pro chvíli sjednotila v odporu proti do očí bijícímu potlačování demokracie a policejnímu násilí. Zabavené volební lístky byly bleskurychle nahrazeny novými, celé ulice byly polepeny plakáty a propagandou pro referendum nebo přímo pro samostatnost Katalánska a lidé běžně se pohybující po ulicích často spontánně při čekání na zelenou provolávali hesla „Chceme volit!“ a „Nezávislost!“ Skoro všechny plakáty a témata mítinků se přitom začaly věnovat otázkám jako demokracie, svoboda, republikánství, postavení žen v Katalánsku, sociální spravedlnost nebo i změna systému. Dřívější kulturní a nacionální témata jako jazyk a výuka historie prakticky zcela ustoupila do pozadí.
Změna se projevila i v postoji politických stran. Do nedělního rána se po policejním zásahu postavili za referendum jinak provládní baskičtí pravicoví nacionalisté z PNV a také levicová Podemos s předákem Pablo Iglesiasem, který byl ještě nedávno vůči jednostrannému referendu velmi kritický. Rovněž volební blok Barcelona en Comú kolem levicové barcelonské starostky, který patřil k odpůrcům referenda, vylepil nyní tisíce plakátů vyzývajících k účasti a vymezujících se proti represím.
A 1. říjen se skutečně zapsal do dějin Katalánska krvavým písmem. Po deváté hodině ranní začala policie s útoky na volební stanice, kde probíhalo katalánské referendum. V tu dobu je hlídalo půl milionu lidí, z nichž část přišla kolem páté hodiny ranní, ale někteří v nich trávili čas již od pátečního večera, aby měli jistotu, že k referendu o nezávislosti dojde.
Policejní postup byl brutální. Policisté shazovali lidi ze schodů v IES Pau Claris v Barceloně a napadali bez rozdílu muže, ženy, děti i staré občany. Na některých místech stovky lidí zatlačili policii zpět, jako např. na Escola Nostra Llar.
Katalánská policie Mossos d´Esquadra přijela k volebním místnostem kolem 6 hodiny ráno a v souladu s pokyny měla v plánu je vyklidit. Když ale viděla v každé z nich masy lidí, omezila se pouze na pořízení záznamů a následně odešla. V několika případech se dotazovala, kdo za obsazení místností odpovídá, načež ji dav odpověděl: „Zodpovídáme za to my všichni“. Stovky lidí před volebními místnostmi, například zde v Gironě, skandovali: „Budeme volit!“
Později se Mossos rovněž účastnila v některých případech přebírání volebních uren, ale ve většině případů se tváří v tvář stovkám lidí opět držela stranou. Minimálně v jednom případě došlo i k přímým potyčkám mezi katalánskou policií a občanskou gardou (četníky).
https://twitter.com/marxistJorge/status/914473009351716865
V Sant Carles de la Rapita zakročila policie proti stovkám lidí před volebními stanicemi a způsobila zranění 45 osob. Zvětšující se dav ale policii za pomocí házení kamenů vytlačil z města. Jinde došlo ze strany španělské státní policie ke střelbě gumovými projektily. Policie a občanská garda vtrhla do několika volebních místností a zničila i volební lístky. Tyto incidenty se ale podle všeho týkaly pouze menší části ze všech více než 2000 volebních místností v celém Katalánsku. Všichni členové katalánské vlády stejně jako starostka Barcelony Ada Colauová tak mohli odvolit.
Represe nicméně pokračovaly celý den a španělská státní moc podnikla kroky k zamezení sčítání hlasů, když shodila internetové sítě a datové komunikace. Ráno byla rovněž obsazena budova call centra, kde se organizovalo centrální sčítání hlasů.
Ať už se následně stane cokoliv, obrázky policejní brutality při útoku na poklidné občany, kteří se snažili jít volit, a zcizení volebních uren bezpochyby na dlouhou dobu poznamená uvědomění katalánského lidu a přiměje i mnoho Španělů mimo Katalánsko postavit se proti vládě, i když naopak jiné může tato reakční nacionalistická španělská propaganda oslovit.
Na ulicích Barcelony a v řadě měst po celém Španělsku zároveň volně demonstrovali fašisté, kterým policie ve shromáždění nijak nebránila. V některých případech se k nim přidali význační politici vládní Lidové strany. Represi odsoudily strany Sjednocená levice a Podemos. Nyní by ale měly přejít od slov k činům a svolat co nejdříve protestní demonstrace ve všech španělských městech.
PSOE („socialisté“), která plně hájila vládní postoj vůči potlačení referenda, se nezdá být brutalitou policejní represe nějak zneklidněna.
Podle posledních zpráv byla jedna osoba vážně zraněna gumovým nábojem do oka a nyní se nachází na operačním sále v nemocnici. Starší osoba také upadla při útoku policie na zem a utrpěla srdeční záchvat, přičemž se nyní stále nachází v ohrožení života.
3. října se v Katalánsku chystá generální stávka, ale nelze vyloučit, že začne již během pondělí. V sázce je nepochybně i osud menšinové, slabé pravicové vlády Mariana Rajoye. Lidé v Katalánsku jsou nyní velmi rozčílení, požadavek Katalánské republiky nezmizel a naopak výrazně roste na síle. Nyní je zřejmé, že cesta k němu vede pouze revolučními prostředky skrz masovou organizaci a zmobilizování pracujících.
