Kurdské lidové ochranné jednotky YPG zůstávají v Aleppu a udržují nejisté vztahy s Damaškem
Boj o Aleppo představoval více než šest let ústřední dějství syrského konfliktu. Zapojilo se do něj mnoho stran: armáda syrského vládního režimu, tzv. Svobodná syrská armáda (FSA), milice napojené na Írán a syrského prezidenta Assada, Rusko, Hizballáh a kurdské YPG. Každá z těchto stran si chtěla získat Aleppo pro sebe, ale 22. prosince 2016 skončila bitva úspěchem syrského režimu.
V převážně kurdských čtvrtích Šejk Maqsoud a Ašrafia nicméně zůstala moc v rukou YPG. Kurdské armádní síly byly obviněny syrskou opozicí z toho, že podporují syrskou vládu. Po skončení bitvy o Aleppo se nicméně objevily také zprávy, že syrský režim požádal YPG, aby se z obou kurdských čtvrtí stáhla. Důstojník syrské armády nyní tyto informace popřel.
„Lidové ochranné jednotky YPG bojovaly o toto město, aby podpořily syrskou vládu proti teroristickým skupinám, a nyní udržují bezpečnost v oblastech Šejk Maqsoud a Ašrafii v koordinaci se syrskou armádou,“ oznámil tiskové agentuře Rudaw generálmajor syrské armády Ali Maqsud. „Vláda nemá žádný záměr se od těchto sil distancovat, protože právě YPG přinesly velkou oběť za to, aby tyto oblasti ochránily od vlivu teroristů“, dodal.
Také kurdští politici potvrdili, že YPG nebyla vyzvána ke stažení svých jednotek z města. „Syrský režim nám nikdy žádné oficiální požadavky tohoto druhu nepředal. Ačkoliv víme o těchto tvrzeních, faktem je, že ani v případě, že by byla pravdivá, tak bychom z Aleppa neodešli, protože naše jednotky jsou nezávislé a nepřijímají rozkazy od syrské vlády“, prohlásil tajemník Kurdské demokratické levicové strany Salih Gado, který se účastní správy Rojavy.
Podle informací získaných agenturou Rudaw pohrozila v Rojavě vládnoucí Demokratická sjednocená strana (PYD), že by na případné vypuzení svých sil z Aleppa odpověděla zrušením bezpečnostních koridorů v Qamišli a v Hasace, v nichž jsou umístěny policejní a zpravodajské základny syrského režimu. Damašek v současnosti udržuje v těchto městech nacházejících se na kurdských územích v omezené míře své úřady. „YPG a Kurdové věří, že odstranění bezpečnostního koridoru by nebylo Kurdům ku prospěchu. Nachází se v něm letiště, které slouží civilnímu obyvatelstvu. Mnoho lidí tam dostává plat vydávaný vládou. Koridor má symbolickou funkci“, řekl Gado.
V syrském boji hrají důležitou roli různé regionální a mezinárodní strany. YPG jsou ozbrojeným křídlem PYD a v současnosti jsou vyzbrojovány ze Spojených států. YPG tvoří rozhodující složku tzv. syrských demokratických sil (SDF), které v současnosti vedou s podporou koaličních sil v čele s USA ofenzívu proti silám Islámského státu v Racce.
„Ameriky ztratila v Sýrii všechny své spojence. Nyní ji zbyly pouze SDF jako jediná skutečná bojující síla schopná čelit teroristům. Proto je USA velice potřebují“, informoval generálmajor Maqsud.
Když hovořil o politice PYD, sdělil názor, že „tato strana nedává všechny vejce do jedné ošatky. Jedná se všemi ostatními stranami. Její spojení se Spojenými státy neznamená, že se otočila zády k syrské vládě nebo k armádě. SDF předaly přifrontové území v oblasti kolem města Manbij a v pěti blízkých vesnicích syrským pohraničním kontrolám.“ Narážel tím na skutečnost, že v březnu se SDF vzdala kontroly několika vesnic západně od Manbij a podstoupila je vojákům Damašku, aby tam sloužili jako nárazník mezi kurdskými silami a FSA podporovanou Tureckem, která na Kurdy podniká útoky.
Syrská armáda rovněž Kurdy přímo vyzbrojuje, jak tvrdil generálmajor Maqsud. „Když Islámský stát zaútočil proti Hasace, vydala syrská armáda mnoho zbraní do rukou YPG a dodnes pokračuje ve vojenské podpoře kurdských sil.“ Gado ale podporu syrského režimu pro YPG popírá: „[vláda] Sýrie YPG žádným způsobem nepodporuje. Je to Amerika, která jim dodává podporu. Syrský režim se proti tomu staví a je z aliance mezi kurdskými vojenskými jednotkami a USA dost nešťastný.“
PYD ve spolupráci s některými dalšími stranami v severní Sýrii vytvořila vládu Rojavy poté, co se syrská armáda sama z oblasti stáhla. Administrativa Rojavy se skládá ze tří samosprávných kantonů: Kobani, Afrinu a Cizre. Syrská vláda tutu samosprávu dosud neuznala a dosud zajišťuje platy státních zaměstnanců na tomto území. Vedle toho udržuje v Qamišli přítomnost svých policejních sil a zpravodajců. Podle generálmajora Maqsuda je nicméně syrský režim připraven o správě Rojavy vést dialog. „Syrská vláda je připravena diskutovat kurdskou otázku a všechny další navrhované plány včetně autonomie. Nemyslím si, že by tu byly problémy, pokud se tyto otázky budou diskutovat v mantinelech jednotné Sýrie a její ústavy, kterou schválila většina Syřanů.“
V Rojavě pracují v tuto chvíli dvě rady: národní rada, která je spojená s PYD, a Kurdská národní rada v Sýrii (ENKS), která sdružuje některé další strany. Administrativu vede Národní rada a PYD zde zbavila ENKS veškeré moci, protože tato odmítá jakékoliv spojení s Národní radou. Damašek by rád přiměl obě strany, aby se dříve, než s nimi bude jednat, dohodly mezi sebou. „PYD nereprezentuje všechny Kurdy. Pokud by se zástupci všech Kurdů shodli na podobě budoucího uspořádání, pak tento návrh můžeme diskutovat a dojít k řešení respektujícímu zásadu syrské územní a národní integrity,“ ukončil rozhovor Maqsud.