V sobotu 28. prosince jsme si u pomníku maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 připomněli 122. výročí narozenin tohoto významného sovětského vojevůdce. Shromáždění svolala skupina Za pravdivou historii, jejíž představitelé pozvali všechny, kteří chovají úctu a vděčnost k vojákům Rudé armády, kteří se v květnu 1945 podíleli na osvobození Prahy, aby u pomníku jejich velitele maršála Koněva v odpoledních hodinách položili květiny a zapálili svíčku.

Ve stejnou dobu a na stejném místě se pod názvem „Na podporu rozhodnutí MČ Praha 6 o odstranění maršála Koněva. Proti vměšování Ruské federace do zájmů ČR a rozvracení našeho členství v EU, NATO“ konala i akce odpůrců sochy svolaná Jiřím Fialou.

Shromáždění „Květiny pro Koněva“ začalo krátce po druhé hodině odpoledne zástupem účastníků pokládajících květiny a svíčky a dávajících najevo úctu sovětským osvoboditelům Prahy. Na místě byli přítomni lidé s vlajkami České republiky/Československa a SSSR, stejně jako s vlajkou vítězství (vlajka jednotky Rudé armády, která byla slavně vyvěšena na vrcholu budovy Říšského sněmu v Berlíně) a symboly Rudé armády.

Z osobností veřejného života se zúčastnili zástupci KSČM, 1. místopředseda Petr Šimůnek, předsedkyně pražské rady KSČM Marta Semelová a bývalý místopředseda strany Josef Skála, a také fotograf a jednatel ústředního výboru KSČ, Roman Blaško. Vedle nich byli přítomni i někteří aktivisté, kteří se již v minulosti zasazovali za ochranu památníku, kterému hrozí likvidace, nebo přinejmenším odklizení z veřejného prostoru. Zpestřením byl příchod vojensko-historických nadšenců v rudoarmějských uniformách. Bohužel, police v jednom případě provedla šetření kvůli držení historického sovětského samopalu PPŠ-41 Špagin, pochopitelně znehodnoceného pro střelbu. Držení podobných nefunkčních zbraní na akcích či u památníků oslavujících roli americké armády při osvobozování Československa je přitom zcela běžné. Nehledě na to, proběhla akce úspěšně – k soše postupně přišlo minimálně 150 osob a prostranství před památníkem se zaplnilo úctyhodným počtem květinové výzdoby a hořících svíček.

Naopak pokud jde o akci odpůrců pomníku, nelze hovořit o ničem jiném než fiasku. Zoufalců se sešlo pouhých sedm, což je samé zjevně nepříjemně zaskočilo, když ani nebyli schopni využít všechny přinesené vlajky NATO, EU a Spojených států a cedule, které vzhledem k doneseným vlajkám paradoxně sdělovaly, že „tady si vládneme sami“. Jejich vystoupení „zachránil“ příchod známého politického exhibicionisty a opěvovatele vlasovců, ruských kolaborantů s nacisty, Pavla Novotného (ODS), který se je jal podpořit. Prezentoval se v duchu svého zavedeného slovníku, když již směrem ke Koněvovi použil výrazů „svině“, „lidská zrůda“, „duševní mrzák“ a „ksindl“. Vytýkal mu rovněž letecké bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945 – které vyplynulo z porušení podmínek kapitulace německou armádou. Ze svého repertoáru vystřihl Novotný jedno číslo: poplival a poslintal fotografa Víta Hassana. Jinak se však toho dne ukázal z formy a zůstal pod svou obvyklou laťkou – ani neukázal zadní partie ani neprojel obecní multikáru, a show rusofobních zoufalců tak už následně pokračovala pouhým příležitostným pískotem.

Celkově tedy lze říct, že Koněv 28. prosince porazil NATO a vlasovce rozdílem třídy. Ukázalo se, že v Praze je stále dost aktivních lidí odmítajících přepisování historie v duchu nové studené války a bruselských výkladů. Připomeňme, že maršál I. S. Koněv se během druhé světové války podílel mj. na obraně Moskvy, bojích u Kurska, na Karpato-dukelské operaci, osvobození koncentračního tábora Osvětim a dosažení linie styku s americkou armádou na Labi u Torgau. Na území dnešní České republiky pak jím vedený 1. ukrajinský front osvobodil mj. Teplice, Ústí nad Labem, Liberec, Louny či ghetto a Malou pevnost Terezín a 9. května dokončil vyčištění Prahy od nepřátelských jednotek nacistického Německa.