Prezident Bolívarovské republiky Venezuela, Nicolas Maduro varoval na tiskové konferenci v úterý 17. května, že latinskoamerickým levicovým a pokrokovým vládám hrozí nový plán Condor podobný tomu, který proti levici v 70. a 80. letech aplikovaly Spojené státy za pomocí místních pravicových diktatur.

Podle Madura se „v kampani proti Venezuele vytváří násilí a chaos, které mají umožnit intervenci vlády Spojených států“. K tomu následně dodal, že je přímo v zadání vůdců venezuelské pravice vytvářet nepokoje a násilnosti, které „poskytnou důvěryhodnost a sílu plánům na intervenci. Jsme obětí politické, diplomatické a mediální agrese posledních let, která má nyní asi tu nejzávažnější podobu za celá ta léta.“

Ve stejný den vůdce pravicové opozice Henrique Capriles otevřeně vyzval venezuelskou armádu, aby „připravila tanky a vojenská letadla“ s tím, že se „blíží hodina pravdy“, kdy si armáda bude muset vybrat, za koho se postaví. Opozičník Capriles prohrál dvoje poslední prezidentské volby, přičemž výsledek těch posledních z roku 2013 neuznal a vyzval své stoupence k časově neomezeným pouličním protestům a vyjádřením hněvu. Protesty se zvrhly v násilnosti, během nichž zemřelo minimálně sedm osob a více než šedesát jich bylo zraněno. Capriles nicméně dále politicky působí a již od roku 2008 zastává funkci guvernéra státu Miranda, kterou obhájil i ve volbách v roce 2012.

Na současnou situaci, kdy se pro zahraniční intervenci proti Venezuele a proti její legitimní vládě vyslovil například i bývalý pravicový prezident sousední Kolumbie Alvaro Uribe nebo současný generální tajemník Organizace amerických států Luis Almagro (což bylo ostře odsouzeno státy sdruženými v alianci ALBA), odpověděl Maduro vyhlášením de facto výjimečného stavu na základě prezidentského dekretu. Tento jeho krok ovšem opozici viditelně dále vydráždil v hraní vabank o osud země.

Madurovy obavy z převratu a intervence Spojených států sdílí i další levicoví latinskoameričtí politici, například ekvádorský prezident Rafael Correa, který o hrozbě nového plánu Condor mluvil zhruba před dvěma měsíci. Podle Correy „touží pravice po odplatě, protože už tomu bude více jak deset let, kdy byla naposledy v pozici jenom zvednout sluchátko a diktovat formálnímu prezidentovi, co má dělat.“ Ekvádorský prezident zároveň zmínil současné dění v Brazílii s poznámkou, že puče už nemusí probíhat formou instalování vojenských diktatur, ale ke změnám režimu stačí poddajní soudci a zkorumpovaná média.

Připomeňme si, že původní plán Condor ze 70. a 80. let spočíval v koordinovaných kampaních tajných služeb, armád a polovojenských skupin řízených Spojenými státy, které měly za cíl fyzicky zlikvidovat či alespoň politicky zpacifikovat levicovou opozici vůči pravicovým, často neoliberálním vojenským diktaturám vládnoucím v té době v Jižní Americe. Odhaduje se, že těmto kampaním padlo za oběť 40 až 50 tisíc lidí, z toho 30 tisíc v Argentině, asi 8000 v Chile a stovky či tisíce v Bolívii, Brazílii a dalších zemích. Systematicky byli likvidováni i význační představitelé latinskoamerické levice v exilu a docházelo také k mnoha případům mučení, znásilňování a mrzačení.

V současnosti se jihoamerická pravice dostala k moci těsným vítězstvím v prezidentských volbách v Argentině, politickým převratem v Paraguaji a aktivně se snaží vyvolávat nepokoje a odvolat předloni zvolenou levicovou prezidentku Brazílie Dilmu Rouseffovou. Otevřený pravicový teror se stovkami a tisíci mrtvých pak panuje od puče podporovaného Spojenými státy v roce 2009 v Hondurasu.

Podle materiálů ze stránek www.telesurtv.net připravil Nikola Čech