Kolumbie je historicky velmi důležitým spojencem Spojených států amerických. Dalo by se vlastně říci, že jde o nejvěrnějšího a nejstálejšího spojence impéria v regionu minimálně od druhé světové války.

I dnes, v době prezidenta Bidena, má Kolumbie velký význam jak přímo pro USA, tak pro jejich geopolitický cíl kontroly západní polokoule. Kolumbie je součástí velkého území kontroly SOUTHCOM (Jižní velitelství Spojených států). Bohatství přírodních zdrojů a levné pracovní síly, blízkost Panamského kanálu a Venezuely i přístup jak k Atlantickému, tak k Tichému oceánu, což vše Kolumbie skýtá, z ní činí klíčového partnera USA v regionu.

V důsledku toho proto také od začátku Plánu Kolumbie v roce 2000 přiteklo do země už 11,6 miliard dolarů. Většina těchto peněz šla do armády. V začátcích tohoto plánu byla Kolumbie největším příjemcem americké vojenské a policejní pomoci v celém světě po Egyptu a Izraeli; Kolumbie získávala větší vojenskou pomoc než celý zbytek Jižní Ameriky a Karibiku dohromady.

Tento trend v zásadě pokračuje i v roce 2021, neboť Kolumbie je stále největším příjemcem vojenské pomoci v Latinské Americe i Karibiku. Biden se v kolumbijských záležitostech angažuje již dlouho. Jako senátor upřednostňoval v rámci plánu Kolumbie tvrdou linii, obhajoval militarizaci země a posílení „protidrogových“ strategií. Význam země pro americkou kontrolu dění na západní polokouli vedl k tomu, že jakékoliv „obavy“ ohledně porušování lidských práv v této zemi ze strany armády jsou okázale ignorovány.

Miliardy dolarů tak natekly do ozbrojených sil, které jen v letech 2002-2008 spáchaly 6402 mimosoudních poprav, a to nemluvíme o spolupráci mezi armádou a polovojenskými eskadrami smrti, které v té době po celé zemi páchaly masakry a vyháněly z půdy celé komunity.

Ačkoliv „původním cílem“ Plánu Kolumbie bylo zneškodnit produkci kokainu a jeho vývoz, po 21 letech a miliardách utracených dolarů tento deklarovaný plán zcela zklamal. Skutečným cílem nicméně vždy bylo geopoliticky kontrolovat tuto zemi, a to se daří. Obránci lidských práv, míroví aktivisté, bývalí geriloví bojovníci, kteří s podepsáním mírových dohod složili zbraně, odboroví předáci, antikapitalističtí vůdci a další a další z těch, kteří usilují o radikální změnu poměrů v zemi, jsou každodenně vražděni, a tím je zcela potlačován disent, který by mohl změnit status quo.

Je třeba mít na paměti, že to byla vláda Spojených států, která v roce 1962 po návštěvě zvláštní skupiny amerických vojenských poradců doporučila vytvořit v Kolumbii polovojenské skupiny. Otevřeným cílem paramilitárních uskupené bylo „provádět sabotáže a teroristické útoky proti stoupencům komunismu“, což v jazyce studené války znamenalo každého, kdo jakkoliv zpochybňoval americkou hegemonii. Plán rovněž zahrnoval výcvik civilistů ve vojenské taktice využitelné při tajných operacích. Americké vládě je jasné, že pro zajištění kontroly nad západní polokoulí musí mít v Kolumbii svůj režim.

V dnešní politické atmosféře je militarizovaná Kolumbie vzhledem k blízkosti Venezuely klíčovým činitelem v imperialistických plánech Spojených států. Nově vytvořené „elitní vojenské síly“ o síle 7000 mužů, Velitelství proti pašování drog a transnacionálním hrozbám (CONAT) nelze chápat jinak než jako další projekt k upevnění hemisférické kontroly Spojenými státy. Pro USA a jejich imperialistické cíle má kontrola Kolumbie mimořádnou důležitost, pokud mají mít zajištěnou kontrolu celého širšího regionu.

Vzhledem k těmto okolnostem nemůže Bidenova vláda znamenat pro Kolumbii žádný obrat k lepšímu. V článku napsaném pro El Tiempo Biden napsal, že vztahy mezi Spojenými státy a Kolumbii se během jeho prezidentství budou týkat „prosperity a bezpečnosti“. Ve skutečnosti ale jeho vláda přinese Kolumbii pouze další militarizaci, větší americkou kontrolu dění na západní polokouli a hlubší závislost Kolumbie na severském impériu.

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/