O Palestinu stále jde
Ve středu 3. září v brněnské kavárně Tři Ocásci proběhl diskusní večer pojmenovaný Všechno, co jste kdy chtěli vědět o Palestině (ale báli jste se zeptat), organizovaný – podobně jako pochod minulý měsíc – kolektivem místních aktivistů a aktivistek z různých organizací i neorganizovaných.
Na úvod zazněly folkové protestsongy k tématu a poté byl promítnut filmový dokument Palestine Is Still The Issue z roku 2002, v němž novinář John Pilger podrobně a citlivě rozebírá problematiku izraelské okupace palestinských území z pohledu všech zúčastněných stran. Historii konfliktu podává jako historii bojů o území, kdy z toho palestinského bylo hned po vzniku Izraele v roce 1948 zabráno 78 % a zbytek je od roku 1967 Izraelem okupován. Dokument mimo jiné ukázal jak to, čemu proizraelská propaganda eufemicky říká osady, jsou ve skutečnosti pevnosti, spotřebovávající všechny zdroje vody v oblasti a stavěné záměrně na vyvýšených místech, aby si Palestinci v okolí připadali o to více podřadně. Ve filmu hovoří i Izraelci, a to jak zastánci oficiální izraelské linie, tak lidé, kteří s okupací nesouhlasí a podporují Palestince, přestože mají osobní zkušenost s násilím ze strany palestinských ozbrojenců, které považují za důsledek izraelské okupace.
Po promítání následovala diskuse. Samir Asfour, Palestinec co žil do konce 80. let v Izraeli, popsal zkušenosti izraelských Arabů, jejichž situace je mnohem snesitelnější, než na okupovaných územích, přesto jsou vystaveni několika desítkám rasitických opatření, dělajících z nich mírně řečeno občany druhé kategorie. Pan Asfour vyjádřil názor, že Česká republika je takřka druhým Izraelem, izraelská politika vůči Palestincům se zde těší největší oblibě na světě, je zde nejvíce organizací pořádajících propagandistické akce vychvalující izraelskou demokracii a na oplátku je ČR velmi oblíbena v Izraeli, ulice se tam jmenují po Masarykovi a když ČR vstupovala do EU, Izraelci si to spojovali s obrovskými nadějemi na změnu politiky EU v jejich prospěch a v neprospěch Palestinců, a že většinu z toho mají na svědomí USA, pro něž jde o prostředek k udržování a posilování svého dominantního postavení ve světě.
Dále hovořily aktivistky Marie Kotajšová, dcera Češky a palestinského uprchlíka, a Maria Khoury, Palestinka žijící většinu života v Izraeli. Zazněla mimo jiné informace, že Izrael je jediným státem bez oficiálně stanovených hranic, který své hraniční přechody s okolními státy postupně posouvá do jejich dřívějšího vnitrozemí na základě pochybných bilaterálních dohod.
Pozitivní je, že publikum nebylo složeno výhradně ze studentů a přátel pořádajích aktivistů, bylo věkově rozrůzněné a autor těchto řádků tam spatřil i pár lidí, které si pamatuje ze setkání Masarykovy demokratické akademie a Klubu společenských věd. Dotazy se točily převážně kolem jednoho tématu a to proč informujeme jen o pohledu jedné strany a nemáme tam nikoho z Izraelců a jejich zastánců. To jsme vysvětlili jednak tím, že primárním účelem vzniku naší skupinky byla snaha podat informace z druhé strany, než je ta, jejíž postoje jsou ad nauseam omýlány v západních, zejména českých mainstreamových médiích a jsou tedy všeobecně známé (zatímco postoje Palestinců tam prakticky nenajdeme), a jednak tím, že zastánci izraleské politiky z řad našich známých, kteří byli na debatu pozváni, se nedostavili a diskutovat odmítli. Jeden dotaz z publika se týkal i toho, zda v našem podání nechybí třídní pohled a upozornil na to, že některé stávky Palestinců byly potlačeny palestinskou autoritou. Odpověď byla v duchu toho, že podpora třídního boje v Palestině v současnosti nemá potenciál a z taktických důvodů jediné, co lze nyní dělat, je snažit se bojkotovat izraelské korporace (např. Sodastream, jehož továrna se nachází přímo v jedné z osad na okupovaných územích).
Akci se nepokusil nikdo narušit, pouze tři chudáci prošli kolem a prohlásili, že když promítaný dokument není proizraelský, tak jdou pryč. Po informačně i fyzicky vyčerpávající diskusi se pokračovalo ochutnávkou palestinských specialit a neformální debaty se protáhly přes půlnoc. Náš kolektiv bude pokračovat v dalších akcích, o nichž budou nepochybně informováni i čtenáři tohoto webu.