Obamův Afghánistán
„Yes, we can!“ – „Ano, můžeme!“ Tímto heslo své kampaně měl dnešní prezidenta USA Barack Obama na mysli změnit poměry v USA i ve světě. Jak se ale za 11 měsíců jeho vlády změnily poměry v Afghánistánu, o němž tak často mluvil?
Afghánistán za Obamy – stejný jako dřív
Barack Obama sliboval Afghánistánu rychlé vítězství okupačních sil, nastolení demokratického režimu, zlepšení životních podmínek a postavení žen. Trend zhoršování situace, který započal již za Bushe, však pokračuje i dnes. Změna ve vojenské taktice koalice neměla žádný valný účinek. Demokratický režim, který by reprezentoval názory a zájmy afghánského lidu, nastolen nebyl. Životní podmínky v Afghánistánu, devastovaného posledních několik století jednou válkou za druhou, se nezlepšili. Afghánský lid nadále strádá. A postavení žen? V mnoha nejchudších venkovských oblastech stále platí fundamentalistická verze islámského práva Šaría a okupantům jakoby to bylo jedno.
Vojenské vítězství v Afghánistánu? Velký blud
Po vojenské stránce se situace v Afghánistánu prudce zhoršuje. Více než 90% afghánského území je více méně pod kontrolou Talibanu, který má podporu mnoha kmenů, ať už dobrovolnou či vynucenou násilím a hrozbami. Loutkový „demokratický“ prezident Karzáí, posměšně nazývaný „starostou Kábulu“ není schopen reagovat a účinně bojovat proti Talibanu.
Prezidenta Obama se tak uchyluje k zoufalému řešení – uplácení velitelů Talibanu a náčelníků kmenových svazů. Nabízí jim lukrativní finanční podporu, politické pozice a moc, výměnou za to, že přestanou bojovat v řadách Talibanu. Takže změna spočívá v tom, že praxi Bushovy vlády změnit v oficiální doktrínu. Ale ani to nepřineslo plody. Koaliční „partneři“, včetně nejloajálnějšího amerického poskoka Velká Británie, dávají od afghánského fiaska ruce pryč a postupně stahují svá vojska.
Druhým nejsilnějším se tak stává německý kontingent, který se nedávno zdiskreditoval raketovým útokem na domnělé shromaždiště Talibanu, přičemž zasáhl cisternu s palivem a zabil minimálně 56 civilistů. Počty civilních obětí okupačních vojsk nadále narůstají. Od počátku Obamovy vlády zabito koaličními vojáky více než 1 000 lidí, včetně žen a dětí.
Afghánci dnes neví, zda je pro ně horší Taliban či okupanti. Další politický zásah dostala americká okupace díky skandálu, kterého se dopustila italská armáda. Ta zásobovala Taliban potravinami a lékařským materiálem, aby neútočil na italským kontingentem kontrolovaná území.
Avšak pár dnů po stažení Italů a jejich nahrazení Francouzi provedl Taliban jednu z největších ofenziv v této oblasti. Francouzští okupanti o dohodě nevěděli a Taliban nezásobovali.
Demokratický Afghánistán? Smutný vtip
Demokratický Afghánistán je dnes považován za protimluv. Většina politických práv v Afghánistánu je potlačena – ať z důvodu nebo pod záminkou války s Talibanem. V důsledku násilných útoků Talibanu i fyzického nátlaku vládních vojáků prezidenta Karzáího se poslední volby změnili v ubohou frašku. Všechny opoziční předáky se podařilo Karzáímu vystrnadit nebo znechutit.
Den před prezidentskými volbami nařídila Afghánská volební komise uzavřít 440 volebních místností a budov z důvodu nebezpečí rozsáhlých volebních podvodů a korupce. Podle Nezávislé volební komise (IEC) se přívrženci prezidenta Karzáího snažili udržet tyto místnosti a budovy otevřené. IEC je nakloněna prezidentu Karzáímu a snažila se tyto snahy reprezentovat jako obranu demokracie. Šlo však spíše o další podvod.
Tyto oblasti jsou známé vysokou nestabilitou a korupcí. Na venkově mohla krádež tisíce volebních lístků vynést pro Afghánce obrovskou sumu 10 dolarů. Abdullah Abdullah, hlavní protivník prezidenta Karzáího prohlásil, že jeho voliči a přívrženci byli pod nepřátelským nátlakem a to zejména v kandahárské provincii. Dokonce i pozorovatelé z EU prohlásili volby za velice sporné. Také účast ve volbách byla velice nízká, pouhých 33%. I v hlavním městě Kábulu bylo volit jen 30% obyvatel. Volby byly v každém případě nelegitimní.
Hospodářská a sociální situace v Afghánistánu
V čem se také situace nezměnila, je pěstování drog. „Likvidace drog“ byla jedním z oficiálních cílů americké okupace Afghánistánu od počátku války. Od pádu Talibanu se ale celková produkce zvýšila o více než 2 700%. Zatímco před invazí se opium pěstovalo na přibližně 75 000 hektarech půdy, dnes to je 200 000 hektarů. V Afghánistánu je nyní 40% lidí nezaměstnaných, příjmy afghánské vlády jsou kolem 780 miliónů dolarů, ale výdaje na válku, nějakých menších pokusů o obnovu společnosti a udržení moci jsou téměř 2,5 miliardy dolarů.
Země přišla o dost lidí během okupace, v Iránu a Pákistánu je dnes registrováno 2,8 miliónu uprchlíků, tedy desetina afghánské populace. HDP se sice zvyšuje, ale velice nerovnoměrně. Dětská práce, polo-otrokářství a únosy lidí jsou mimo Kábul dennodenní záležitostí i dnes za „vlády změny“ prezidenta Obamy.
Ženy a dnešní Afghánistán
Postavení žen se od pádu Talibanu jen málo zlepšila. Tak to hodnotí i Amnesty International, která prohlásila zlepšení situace žen v Afghánistánu za „prázdné sliby“. Mnoho nejkonzervativnějších proti-ženských zákonů bylo zrušeno a po právní stránce se situace žen podstatně zlepšila. V otázce sociální, finanční a pracovní je stále stejně špatná.
Navíc na územích ovládaných Talibanem, jichž je dnes většina, se znova uplatňují tvrdé tresty proti ženám žádajícím rovnoprávnost, či jen základní svobody. Například 12. dubna byla jedním z příslušníků Talibanu zastřelena Sitara Achakzaiová, afghánská politička, lidsko-právní a ženská aktivistka.
Smutným faktem je, že Afghánský nejvyšší soud, jež má zaručovat dle nové „demokratické“ ústavy rovnoprávnost mužů a žen, je ovládán islámskými extrémisty, často toužícími po návratu Talibanu. A právě tito extrémisté reálně likvidují šance žen na zlepšení jejich situace.
A co budoucnost?
USA plánují poslání dalších posil, dalších 30 000 mužů a žen na smrt. „Proti-teroristická“ Koalice apeluje na členské státy NATO, včetně ČR k navýšení vojenských kontingentů. Jako vždy s tím česká pravice souhlasí. KSČM odmítá a ČSSD ústy Jiřího Paroubka také, část funkcionářů ČSSD navrhuje poslat „symbolické“ posily v podobě 40 vojáků.
Pro Afghánce není Obama nic jiného než Bush v bledě modrém. Zatímco Afgháncům zůstali oči pro pláč, Obama dostal Nobelovu cenu míru. Stažení koaličních vojsk je předpoklad pro vyřešení zoufalé situace Afghánců. Okupace, na které stojí Karzáího loutková vláda, co poskytuje Talibanu legitimitu a vhání Afghánce do jeho řad.
Jenom sami Afghánci dokážou porazit fanatický islamismus teroristického Talibanu skrze demokratické hnutí pracujících, zemědělců, žen a mladých lidí. Obamovy sliby a nové vojenské posily jim v tom nepomohou.