Prokapitalistické sdělovací prostředky vytrvale opakují, že irská ekonomika posiluje a že se tak naplno děje po celé Evropské unii. Jeden si musí položit vážnou otázku: Posiluje pro koho, a za jakou cenu?

Opakují mantru, že míra nezaměstnanosti klesá. Nezaměstnanost v 19 zemích eurozóny je na nejnižší úrovni za téměř devět let, 8,7 %, oproti 9,7 % v roce 2016. To uprostřed silného ekonomického růstu ve výši 2 a půl procenta za minulý rok. Ale pod těmito údajně dobrými zprávami je skrytá krutější realita. Od krachu z let 2008-10 jsou po celé EU stále častěji normou časově omezené nebo dočasné smlouvy. To vyústilo v rozsáhlou nejistotu příjmů u desítek milionů pracujících, ale v růst zisků pro zaměstnavatele. Když budu parafrázovat multimiliardáře George Sorose, nikdy nepropásněte příležitosti, jež vám předložila krize, k vylepšení vašeho postavení.

Po celé EU pracující zakoušejí růst útoků na tvrdě vybojovaná práva a podmínky a dívají se na legislativu, jež pravděpodobně chrání oslabování a v některých případech úplné zrušení jejich práv. Zaměstnavatelé jsou i nadále neochotní riskovat neomezené smlouvy, jež mohou být nevítanou větší zátěží kvůli přerušování plateb a dalším právním požadavkům. To vede k tomu, co označujeme jako „duální trh práce“, jenž přináší některým pracujícím plné kapsy peněz, obstojné výhody a jistotu zaměstnání, zatímco ostatní jsou odkázáni na nízké mzdy, nejisté zaměstnání a chabé, pokud vůbec nějaké možnosti se prosadit.

Španělská vláda v lednu letošního roku oznámila, že rok 2017 byl rekordním ve vytváření pracovních míst, s 21,5 milionem uzavřených pracovních smluv. Ale 19,6 milionu z těchto zaměstnání bylo dočasných.

V Itálii největší odborová federace odhaduje, že počet lidí s dočasným zaměstnáním nebo s prací na částečný úvazek, kteří hledají trvalé zaměstnání na plný úvazek, vzrostl v první polovině roku 2017 na rekordních 4,5 milionu. Počet těch, kteří hledají práci na plný úvazek, se od roku 2007 víc než zdvojnásobil, ze 756 000 na 1,8 milionu v prvním pololetí 2017.

V Portugalsku byla nezaměstnanost v prosinci 7,8 procenta, nejnižší za osm let; ale jen 34 % pracovních smluv podepsaných v letech 2013-18 bylo na dobu neurčitou na plný úvazek. Od roku 2013 do konce oku 2017 byly podepsány téměř tři miliony pracovních smluv, ale na konci roku 2017 už jich existoval přibližně jeden milion. K oživení portugalské ekonomiky došlo většinou v turistických službách, kde je většinou rozkřížena jen sezónní práce, a ve stavebnictví jsou smlouvy uzavírány jen na dobu provedení konkrétních stavebních projektů. Toto schéma zaměstnanosti se opakuje po celé EU.

Oživení platí pro velkopodnikání; zisky jsou vysoké, přídavky výkonným ředitelům jsou vysoké, dividendy akcionářů rostou, zatímco pracující vidí svou životní úroveň trvale klesat, s osekáváním našich práv a s nejistou – až náhodnou – zaměstnaností coby normou, což vede k nejisté budoucnosti. To není dobré pro pracující, pro jejich fyzické či duševní zdraví. Není to dobré pro jejich rodiny ani pro jejich společenství. Naší jedinou možnou obranou je naše síla v množství, vedoucí k posílení organizace, jestli se spojíme a budeme aktivní ve svém odborovém svazu.

Staré heslo se vrací k tomu, aby strašilo další generaci: Buď se zorganizujeme a budeme vzdorovat, nebo padneme na kolena a vyhladovíme.