Minulou neděli šli Berlíňané znovu k volbám. Volby v září 2021 se musely opakovat s úplně stejnými volebními seznamy, protože v mnoha volebních místnostech chyběly řádné hlasovací lístky. Berlínská byrokracie má zaslouženou pověst extrémní nekompetence. Po pouhém 1,5 roce ve funkci tedy musela sociálně demokratická starostka Franziska Giffeyová znovu kandidovat.

Výsledky byly zcela jiné než při posledním pokusu. První místo získala Křesťanskodemokratická unie (CDU) s 28 procenty hlasů, téměř o deset procentních bodů více než v roce 2021. Giffeyové SPD ztratila tři procentní body a dosáhla 18,4 procenta – nejhorší výsledek sociálních demokratů v (Západním) Berlíně od roku 1945. Strana zelených získala rovněž 18 procent, jen 105 hlasů za SPD, zatímco Die Linke (strana Levice) získala 12 procent. To znamená, že současná vláda, „červeno-červeno-zelená“ koalice SPD, Zelených a Linke si dokázala udržet většinu, a to i navzdory ztrátám všech tří stran. Krajně pravicová AfD si oproti předchozímu výsledku mírně polepšila a dosáhla 9 procent, zatímco hyperneoliberální FDP se do parlamentu nedostane, protože zůstala těsně pod pětiprocentní hranicí.

Všechny strany nyní vedou hektická zákulisní jednání o sestavení nového Senátu. SPD, Zelení a Die Linke by mohli pokračovat ve své koalici – i když nebude snadné udržet hluboce nepopulární Giffeyovou ve funkci. Kai Wegner, kandidát CDU, tvrdí, že má mandát být příštím starostou Berlína. Přesto Wegner nemá zřejmou cestu k většině v městském parlamentu. Ke koalici by potřeboval získat buď SPD, nebo Zelené – obě strany řekly, že jsou otevřené jednání, i když preferují své současné partnery.

CDU nebyla hlavním hráčem v berlínské politice od bankovního skandálu v roce 2001, kdy se zjistilo, že konzervativní politici promrhali desítky miliard eur finančními spekulacemi. Jak se znovu stala největší stranou? Rozhodně to nemělo nic společného s Wegnerem – slabým řečníkem, jehož rasistická demagogie působí spíše oportunisticky než hluboce. Tento zcela neznámý politik by měl problém vyhrát volby na pohodného v Kotěhůlkách.

Tajemstvím úspěchu CDU bylo protestní hlasování. Pouhých 24 procent Berlíňanů schvaluje současný Senát, což je jedna z nejnižších hodnot, jaké kdy byly v Německu naměřeny. Většina 52 procent se přitom domnívá, že Senát pod vedením CDU nebude o nic lepší. V jistém smyslu jde o slavného rozčileného Berlíňana, který prohlašuje: „Allet Scheiße!“ (Zhruba: Je to všechno hnus!) Plná polovina voličů CDU uvedla, že se rozhodli, protože byli zklamáni v jiných stranách.

Berlínská administrativa je neuvěřitelně nefunkční. Neúspěšné volby byly jen jedním z příznaků. Berlíňané často musí čekat měsíce na schůzku na vládním úřadu, aby získali nový průkaz totožnosti. Největším problémem města je nedostatek bytů, protože nájmy jdou nahoru. Proto se 59 % voličů vyslovilo pro vyvlastnění velkých pronajímatelů v roce 2021, tedy ve stejnou dobu jako v minulých volbách. Senát a starostka Giffeyová tvrdošíjně ignorovali tento demokratický mandát a dělali vše, co bylo v jejich silách, aby referendum sabotovali. Jak Zelení, tak Die Linke, kteří tvrdí, že jsou pro vyvlastnění, s touto fraškou souhlasili, aby získali ministerská křesla.

CDU dokázala získat hlasy rasistickou kampaní, zejména po malých nepokojích, které se odehrály během Silvestra. V přistěhovaleckých čtvrtích jako Neukölln, které se „odmítly integrovat“ do německé společnosti, proběhly týdny nepřetržité mediální paniky ohledně údajného násilí ze strany mladých mužů. Od té doby se ukázalo, že jde o falešné zprávy: turisté u Braniborské brány byli z útoků na policii obviněni častěji, než obyvatelé chudých čtvrtí a více než polovina zatčených byli němečtí občané, nikoli cizinci.

Wegner šel do útoku s rasistickou demagogií a požadoval znát křestní jména podezřelých (což není podle německých zákonů na ochranu soukromí legální). To mělo dokázat, že násilí bylo způsobeno „lidmi s migračním pozadím“. Tato organizovaná morální panika vedla 23 procent voličů k tomu, že prohlásilo, že „bezpečnost a pořádek“ je pro ně rozhodujícím faktorem. Ironií je, že Giffeyové koalice už přihrála rasistické policii miliony – ale CDU chce ještě víc.

V korporátních médiích se pár čísel neuvádí. Prvním je, že hlas odevzdalo pouze 63 procent oprávněných voličů, což je na Berlín docela nízké číslo. Druhým je, že 23 procent dospělých obyvatel města nemůže volit, protože jim chybí německý pas. Spojte tato dvě čísla a konzervativní „vítěz“ získal podporu zhruba 13 procent Berlíňanů. To je kapitalistická „demokracie“ v celé své kráse.

Die Linke, levicová strana, je v permanentní krizi. Berlínské pobočce se ulevilo, že oproti roku 2021 ztratila „pouze“ dva body. Tato strana vznáší mnoho progresivních požadavků — ale většinu z posledních 20 let také seděla v berlínské vládě. Senát, který v polovině roku 2000 provedl brutální úsporný program – který vedl k pokračující krizi všech městských služeb – vedla SPD a předchůdce Die Linke, PDS. Tentýž Senát zprivatizoval statisíce bytů a způsobil tak bytovou krizi. V poslední době „levicoví“ senátoři souhlasili s Giffeyové sabotáží referenda o bydlení a neustálým rozšiřováním policie.

Giffeyová si tyto výsledky vyložila jako mandát k posunu doprava: jejím receptem je ještě větší represe, více dálnic, více obchodů se spekulanty s nemovitostmi. Ale opak je pravdou. Referendum o bydlení ukázalo širokou podporu výrazným opatřením proti finančnímu kapitálu. Kai Wegner je v podstatě lobbista vlastníků nemovitostí a nikdy by nevyhrál přímé volby.

Přesto se strana, která si ambiciózně říká „Levice“, snažila být ve vládě za každou cenu a aktivně odmítala vést kampaň za tyto lidové požadavky. Pracující lidé v Berlíně jsou frustrovaní, ale Die Linke je strana, která udržuje kapitalistický status quo a nemá v úmyslu vést protesty. V Die Linke jsou skupiny, které to myslí s třídním bojem vážně, jako je pobočka Neukölln. Je na těchto sekcích, aby vedly kampaň proti vedení své strany a proti tomu, aby se znovu připojila k neoliberální a rasistické vládní koalici.

Berlín také zažívá něco jako stávkovou vlnu – ne na úrovni Francie nebo Velké Británie, ale na toto město značnou. Učitelé, hygienici a veřejní zaměstnanci ukazují, že mají moc město uzavřít, protože pracující ho udržují celé v chodu. Tyto boje ukazují, že pokud chceme, aby se kvalita života pro masy zlepšila, nemusíme volit mezi rasistickými demagogy a nešťastnými vládními „socialisty“. Musíme bojovat za to, aby se dělnická třída stala nezávislou politickou silou.

Převzato z: https://www.leftvoice.org/