Levá perspektiva ve spolupráci s Komunistickým svazem mládeže a Alternativou zdola uspořádala v jižních Čechách ve dnech 24. – 27. srpna 2017 osmý Antikapitalistický kemp, navazující na obdobná dřívější setkání české i zahraniční radikální levice. Společně s nimi šlo už o devatenáctý ročník akce.

Desítky účastníků vyslechly za čtyři dny více než deset přednášek, následovaných bohatou diskusí. Mnoho významných témat bylo prodiskutováno také v neformální části.

Boj za mír na prvním místě

Program, moderovaný Nikolou Čechem z Levé perspektivy, zahájil ve čtvrtek 24. srpna Milan Krajča z Českého mírového hnutí tématem Imperialismus a válka. Upozornil na vzrůstající válečné hrozby ze strany USA, státu s největšími výdaji na zbrojení, který má přes 700 vojenských základen v zahraničí (z asi tisíce zahraničních základen různých zemí ve světě celkem). Iluzorní představy části levice o Donaldu Trumpovi se ukázaly jako liché. Ve všech základních oblastech dnes jedná opačně, než deklaroval v předvolební kampani. Vyhrožuje vojenskou agresí Korejské lidově demokratické republice a Venezuele a požaduje posílení vojenské přítomnosti v Afghánistánu, kde okupace nesplnila nic z deklarovaných cílů.

ČR je součástí vojenských manévrů, agresí a okupací, především vzhledem ke svému členství v NATO. Při zostřující se válečné hrozbě se ukazuje naprosto chybným zrušení základní vojenské služby. V závěru své řeči přiblížil aktivity Českého mírového hnutí a Světové rady míru, které je členem.

Jan Kelbich z Levé perspektivy referoval na téma Šmejdi a jak se jim bránit. Seznámil přítomné s některými klamavými a nepoctivými obchodními praktikami k dosažení zisku, jež lze za současné legislativy velmi těžko postihovat.

K mezinárodní politice: Ukrajina i Turecko

Páteční program patřil především přednáškám o situaci na válkami zmítaném Donbase. Politickým a sociálním aspektům občanské války na Ukrajině se věnovali Ctirad Musil a Jaromír Vašek. V zasedací místnosti byla umístěna výstavka ilustračních fotografií Jaromíra Vaška a donbaských autorů.

Ctirad Musil přiblížil dějiny území a současné občanské války. Povstalci proti kyjevské vládě byli na většině území potlačeni. Ačkoli je frontová linie ustálena, stále na ní dochází k přestřelkám. Nicméně řada branců se vyhnula odvodu do ukrajinské armády útěkem nebo dezertovala. Dnešní lidové republiky Donbasu jsou dohromady menší než ČR. V Doněcké a Luganské lidové republice došlo ke znárodnění části podniků. Musil přiblížil slovem i fotografiemi protifašistickou konferenci, které se na Donbase v minulém roce účastnil.

Jaromír Vašek hovořil o svých třech návštěvách Donbasu, přičemž dvakrát zde pobýval jeden měsíc a v tomto roce tři měsíce. Promítl a okomentoval řadu souvisejících snímků a video. Mezi jeho aktivity patří kromě vedení Společnosti přátel Doněcké a Luganské lidové republiky také úsilí o zřízení českého kulturního koutku v Lugansku. Na politice mezinárodně neuznaných lidových republik Donbasu ocenil např. to, že děti jsou vychovávány v duchu kolektivismu, vedeny k četbě a jejich letním pobytům slouží velké prázdninové tábory. Vzniklo mnoho dětských hřišť, je obnovována infrastruktura.

Občanům lidových republik nejsou vydávány nové ukrajinské doklady, po skončení platnosti starých tedy nemohou cestovat nikam kromě Ruska a Běloruska.

Před večerním blokem besed o situaci v Turecku proběhla procházka po okolí kempu spojená s návštěvou muzea.

O vztazích Turecka a Evropské unie pohovořil poslanec Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček. Nastínil turecké dějiny a osídlení. V současnosti jen v Německu žije 3,5 milionu obyvatel tureckého původu, z toho zhruba půl milionu Kurdů. Turečtí pracující v Německu jsou aktivní v komunistickém hnutí i v odborech. Kritizoval nedemokratický režim v Turecku, kde po léta byla uplatňována politická úloha armády, tvrdě potlačující jakoukoli opozici, a do parlamentu se mohly dostat jen strany s více než 20 % volebních hlasů. Pracovní standardy v Turecku jsou středověké a vymahatelnost lidských práv velmi nízká. Teprve za vedení Erdogana byl povolen kurdský jazyk, ale zůstává snaha Kurdy rozdělit mezi okolní státy.

Současné Turecko a jeho pokrokové hnutí představila Ezgi Altinisit z Komunistické strany Turecka. Uvedla, že není pravděpodobné, že by pokus o převrat v minulém roce proběhl bez souhlasu nebo dokonce pokynu USA. Lze říci, že režim v Turecku je fašismem zaštiťujícím se demokracií. Každý kromě Erdoganovy kliky je považován za „teroristu“. Turečtí komunisté věnují velkou pozornost kurdskému hnutí, proti kterému Erdogan vede krutou válku. Naneštěstí kurdští vůdci hledali podporu u vedoucích představitelů Západu. Většina vedoucích kurdských představitelů je dnes vězněna. Komunistické strany a organizace mají dohromady jen desetitisíce členů, kdežto Erdoganova strana jich má miliony, ale většinou jsou to členové pro výhody, a nikoli z přesvědčení.

Feminismus, sověty, radikální levice, průmysl 4.0 a hrozba feudalizace

Nejpestřejším dnem přednášek byla tradičně sobota.

Dopoledne promluvila Zuzana Geiger o socialistickém feminismu. Dle jejích slov je socialistický feminismus trojím bojem: proti kapitalismu, za progresivní interpretaci uvnitř feministického hnutí a uvnitř levice. Socialistický feminismus pracuje s historickou analýzou a vychází z poznání, že nerovnost vychází z vlastnictví výrobních prostředků. Útlak žen je nedílnou součástí kapitalismu. Kapitalismus neoceňuje reprodukční práci a smysluplné lidské vztahy. Vyzvala ke spojení ženského a třídního boje. Kritizovala vyhrocený individualismus a konzumerismus. Ocenila zlepšení postavení žen za socialismu.

Tématu sovětů a ekonomické participace se u příležitosti letošního 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce věnoval Marek Kaiser. Přiblížil dějiny sovětů (rad), podle kterých byl nazván celý systém. Jejich základním přínosem bylo zastoupení potlačených složek obyvatelstva v rozhodovacím procesu. Sověty byly inspirovány některé participační rozpočty v Latinské Americe. V ČR se oproti tomu v participativních rozpočtech rozhoduje jen o nepatrné části výdajů. V Brazílii existují kromě participativních rozpočtů i rady. Tato forma zastoupení představuje přímější zastupitelskou demokracii. Řečník shrnul, že Karel Marx vytvořil revoluční teorii pro potlačované a vykořisťované, ze které vzešly sověty a Říjnová revoluce. Komunistické hnutí se musí zastávat utlačovaných v souladu s Marxovými myšlenkami.

Za slovenské účastníky promluvil o radikální levici na Slovensku Peter Dinuš z Ústavu politických věd Slovenské akademie věd a Frankelovy společnosti. Zhodnotil dějiny slovenského komunistického hnutí po r. 1989 a zhodnotil jeho současné hlavní subjekty, KS Slovenska a Vzdor – stranu práce. Na Slovensku byl vývoj historické KS oproti českým zemím odlišný její transformací do tzv. Strany demokratické levice a následným sloučením s vládním Směrem – sociální demokracií, který převzal její majetek. Nová KSS, vzniklá v r. 1992, se dostala do parlamentu jen na jedno volební období. V r. 2005 se z ní odštěpil Úsvit Jana Hopty, který působí jen regionálně v Humenném. Vzdor – strana práce vznikla v r. 2013 nejprve jako hnutí. V následujících letech proběhlo několik společných setkání pokoušejících se koordinovat komunistické organizace. Slovenská veřejnost o komunistickém hnutí téměř neví. Socialismus je antikomunistickým režimem cíleně diskreditován. Nostalgie po ČSSR je zřejmě větší než v českých zemích.

Českou radikální levici zhodnotil Mirko Honcovič z Marxistické alternativy. Je nutno budovat předvoj, ale nikoli sektu, řekl. Zdůraznil nezbytnost názorové jednoty, organizovanosti a vstupu do organizací, kde jsou mladí pracující a studenti, které můžeme ovlivnit.

V bloku Perspektivy současného kapitalismu – socialismus, průmysl 4.0, nebo feudalizace a barbarství? promluvili Ondřej Kasik z Komunistického svazu mládeže a Ctirad Musil. Kasik přednesl Marxovy teze o automatizaci a nadhodnotě. Tendence k nahrazování lidí stroji vyplývá z kapitalistického využití průmyslu od počátku. Je těžké odhadnout přesný charakter technologií do budoucna, nicméně nahrazování lidské pracovní síly není takovou hrozbou, jak někdy bývá prezentováno. Podmínkou zavedení stroje je, aby byl levnější než nahrazovaná pracovní síla.

Ctirad Musil uvedl, že po krachu kapitalismu může dojít z ekonomického hlediska k obnově feudalismu. Kapitalismus sahá k feudálním zvyklostem, k pronajímání. Zaměstnancům je placeno vzdělání, ale poté musejí pracovat určitý počet let za stanovených podmínek jako v nevolnictví.

O ekonomické demokracii

Nedělní přednášku zajistila Ilona Švihlíková z Alternativy zdola. Zmínila, že zaměstnaneckou participaci mají v programu KSČM, ČSSD a Zelení, ale není pro ně prioritou. Ze strany státu o ni není zájem. Alternativa zdola získává informace od družstevníků a usiluje o rozšíření a posílení družstevnictví. Vzhledem ke státem šířenému antikomunismu však mají družstva špatný obraz jako „bolševická JZD“, ačkoli existují a mohou existovat nejen v zemědělství a první z nich vznikla více než sto let před rokem 1948.

Ekonomika je v ČR založena na velkých firmách vlastněných zahraničním kapitálem, což není stabilní, protože jde o pyramidu postavenou na špičku. Finanční družstevnictví bylo zcela zničeno. Bytová družstva jsou legislativně paralyzována a na okraji zájmu, ačkoli předražené bydlení je varující. Zemědělská družstva čelí snahám nepřátelského převzetí a koncentrace v rukou velkokapitálu.

Zaměstnanecká participace snižuje nerovnost a přispívá k suverenitě ekonomiky. V závěru řečnice vyzvala k podpoře zákona o zaměstnanecké participaci, možnosti převzetí krachujících firem zaměstnanci a rozšiřování povědomí o úspěšných družstvech.

Letošní Antikapitalistický kemp se stal významným setkáním pokrokových, socialisticky orientovaných lidí. Pozvedl hlas proti imperialismu, proti válce, za mír a socialismus, a z různých úhlů pohledu nastínil možnosti, jak dosáhnout lepší budoucnosti.