Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic
Spontánní protesty vypukly ve Francii 14. dubna v pátek poté, co ústavní rada země ratifikovala zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let, což je nejkontroverznější aspekt důchodových reforem prosazovaných vládou vedenou Emmanuelem Macronem. Macron zákon podepsal brzy v sobotu.
Přestože Rada některá ustanovení návrhu zákona zrušila, odmítla také první verzi Referenda sdílené iniciativy (RIP) o provádění reforem. Návrh na referendum předložili poslanci levicové koalice Nová ekologická a sociální lidová unie (NUPES). O druhém RIP rozhodne Ústavní rada 3. května.
Koordinace odborů, která zahrnuje Všeobecnou konfederaci práce (CGT), vyzvala k pokračování protestů, dokud nebudou „reformy“ odvolány. Nové kolo protestů je naplánováno na 1. května
13. dubna, ve dvanáctém kole velké mobilizace, se statisíce lidí zúčastnily 280 demonstrací a shromáždění po celé zemi proti reformám a požadovaly referendum. Na několika místech policie na demonstranty brutálně zaútočila.
Penzijní reformy oznámila francouzská premiérka Elisabeth Borneová 10. ledna letošního roku. Stanovují postupné zvyšování věku odchodu do důchodu ve Francii z 62 na 64 let, tempem tří měsíců ročně, od 1. září 2023 do roku 2030. Aby pracovníci získali plný důchod, budou muset pracovat 43 let. let namísto současných 42. Toto ustanovení vstoupí plně v účinnost do roku 2027.
Od ledna organizují masivní protesty proti reformám odbory a levicová koalice NUPES. Dne 16. března se premiér Borneová odvolala na nouzové ustanovení čl. 49.3 ústavy, aby se vyhnula hlasování v Národním shromáždění, a zákon schválila. Vládě se podařilo přežít hlasování o nedůvěře 20. března o pouhých devět hlasů.
Dne 14. dubna v pátek večer to řekl Ian Brossat mluvčí Francouzské komunistické strany (PCF). „Špatná reforma se nestane dobrou, jakmile ji potvrdí Ústavní rada. Nemá žádnou lidovou legitimitu. Jediné východisko: sociální mobilizace a referendum.“
Lídr NUPES Jean-Luc Melenchon na Twitteru uvedl, že „rozhodnutí Ústavní rady ukazuje, že je více pozorná k potřebám prezidentské monarchie než k potřebám suverénního lidu. Boj pokračuje a musíme zmobilizovat všechny své síly.“
Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/