Politický vězeň Pablo Hasél: pokání není svoboda!
Španělský Nejvyšší soud odsoudil v únoru levicového katalánského hudebníka Pabla Haséla k 2 letům a 9 měsícům vězení za jeho otevřený aktivismus proti monarchii, fašistickému hnutí a policejnímu násilí. Později mu soud prodloužil trest o dalších 16 měsíců za to, že nezaplatil pokutu. Hasél k tomu nyní uvádí:
Hned jak mi soud přidal dalších 16 měsíců trestu za to, že jsem říkal ověřitelné skutečnosti o monarchii a policejní brutalitě ve Španělsku, ke mně přišel vězeňský psycholog s nabídkou terapií, které by mně umožnily přístup k povolením třetího stupně, které dávají většině vězňů (po uplynutí čtvrtiny trestu). Tato povolení umožňují opouštět vězení na několik hodin, později na několik dní, a tak stále více zkracují trest. Ale nedostávají se jen tak za nic. Zejména v případě politických vězňů, pro které „reintegrace“ znamená projít si ohněm popření spravedlivého a nutného boje, za který nás zavřeli.
Psycholog mě vydíral tím, že budu ve vězení hodně dlouho, pokud nepřijmu, a snažil se nalomit mé principy, abych přijal tento ponižující program založený na „přehodnocení mých vyjádření a emocí“ tak, abych „soucítil s oběťmi“ ozbrojené sebeobrany – nečestné vyjádření lítosti, protože jsem dal od prvního dne jasně najevo, že nikdy nic takového nepřijmu.
Proto jsem mu i odpověděl, že se mnou nejedná s respektem, a že jsem-li uvězněn, pak je to právě naopak proto, že cítím velký soucit se skutečnými oběťmi terorismu našich utlačovatelů. Ti se nezdráhají používat jakoukoliv zločineckou politiku, bídu, vykořisťovat a zbavit nás pomocí ozbrojené síly naší svobody. Mojí odpovědí bylo jít za nimi a mluvit o empatii, kterou postrádají. A to je pro ně příliš. Zavřou Vás za solidaritu a ještě chtějí, abyste předstíral, že sympatizujete s těmi, kteří nás utlačují! Chtít ovládat i emoce lidí je čistý fašismus. Jak jsou mimo realitu, pokud věří tomu, že přestanu cítit nenávist k utlačovatelům, kteří nás tolika způsoby ničí! To by znamenalo přestat mít rád utlačované.
Zvrácené vydírání se pak zaměřilo na „mysli na sebe a dej na sebe pozor,“ což mělo znamenat, že mám myslet na to, jak strávit ve vězení kratší dobu výměnou za to, že se budu plazit. Jako bych ale snad mohl myslet na sebe a dát na sebe pozor, a zároveň zapudit své svědomí, které je tou nejcennější věcí, kterou mám! Oni nechápou, že my revolucionáři se neřídí individuálním prospěchem. Cítili bychom se mnohem hůř, kdybychom vyklidili ulice a ukázali jim naši lítost, kterou z nás chtějí dostat pomocí represe, než se cítíme ve vězení s hlavou vzhůru a odhodláním pokračovat v obraně našich principů. Tahle falešná starost o můj osud je rovněž urážlivá, když si vezmeme, že jim vůbec nesejde na nechutných podmínkách, za kterých nás drží ve vězení, nebo vůbec na našem nespravedlivém odsouzení. Jediná věc, o kterou jim jde, je Vás zlomit.
Jsou i tací, kteří tento zásadový přístup tváří tvář represím nechápou, zejména jsou-li ovlivněni oportunistickými stanovisky zdomestikovaných organizací, které pro režim nepředstavují žádnou hrozbu. Ty v lidech podporují myšlenku, že pokud jde o to dostat se z vězení, tak nezáleží na tom, za jakou cenu. To ale pouze posiluje represivní síly, protože nejen že jejich protivníci delegitimizují svůj vlastní boj, ale tím, že se kají, že jednali špatně, legitimizují represi proti ostatním. Dělat něco takového a ohánět se přitom bojem, je zcela nepřípustné.
Logicky je samozřejmé, že jsem ten první, kdo by chtěl být z vězení pryč, ale ne jakoukoliv cestou a ne za jakoukoliv cenu. Političtí vězni musí vyjít z vězení takoví, jací do něj přišli: revoluční a ničeho nelitující. Pokud nás pustí dříve, pak ať je to díky solidárnímu tlaku zvenčí, ale ne kvůli tomu, že se před nimi sami skloníme. Takže pokud tomu nezabrání boj, který vedeme, budu si holt muset odsedět celý svůj trest, ale nevdám se své cti. Opustit vězení dříve na základě toho, že bych uznal, že mají pravdu, by znamenalo vítězství státu a získání falešné svobody. Za to přece nebojujeme, ba právě naopak. Právě tohle také znamená náš požadavek na úplnou amnestii: svobodu všem politickým vězňům bez jakékoliv kapitulace.
Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org/