Portoriko se cpe do plánu svrhnout venezuelskou vládu
komentář : vypnuto

„Co je zapotřebí udělat, je že je potřeba odstranit diktaturu. Definujeme, co se stane potom a které kroky bude třeba podniknout,“ prohlásil na tiskové konferenci po schůzce s Ladezmou Rossello. Následně uvedl, že takové „kroky“ se „již diskutovaly na mnoha úrovních“ a směřují ke „konkrétním závěrům“. Jako součást oznámení pozval Rossello venezuelské opoziční vůdce na summit plánovaný na 20. a 21. října v San Juanu na Portoriku, kde se očekává ustavení ´Komise pro rekonstrukci Venezuely´. Portoriko by pak fungovalo jako „velín“ pro „logistickou podporu“ k „přechodu“ vlády ve Venezuele.
„Chceme být připraveni na den poté, tak aby Venezuela mohla počítat s vládou a spořádaným a příhodným přechodem. Tak nyní už víte, že máte přátele v celém světě a Portoriko se chce stát koordinátorem celé této pomoci,“ dodal Rossello. Přímo před zástupci tisku pak podepsal souhlas zahrnující hypotetické pozemní, námořní a vzdušné zásobovací koridory do Venezuely.
Rosselova prohlášení následovala po kontroverzním vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, floridského senátora Marco Rubia, generálního tajemníka Organizace amerických států (OAS) Luise Almagra a dalších, kteří hájí státní převrat, vojenskou intervenci, nebo jiné násilné porušení venezuelské demokracie. The New York Times nedávno uvedly, že se ve Washingtonu konaly schůzky s „rebelujícími“ venezuelskými vojenskými veliteli, kde se diskutovala logistická opatření pro organizaci převratu.
Portoriko je stále součást Spojených států amerických a je k Venezuele nejbližším územím pod kontrolou USA, když obě země dělí jen 1000 kilometrů. Spojené státy jej získaly na základě Pařížské smlouvy společně s Filipínami a Guamem, což pak vedlo v roce 1898 ke španělsko-americké válce. Ostrov je předmětem americké zahraniční a vojenské politiky a domovem řady amerických vojenských základen. Úřady informovaly, že současná úmluva mezi portorickou vládou a Ladezmou již byla konzultována s Washingtonem stejně jako s OAS.
Ladezma sám sdělil zástupcům tisku v San Juanu, že „z tohoto ostrova v Antilách bude spuštěna logistická operace.“ Již dříve se přitom nechal slyšet, že vůči Venezuele bude třeba vést zahraniční „intervenci“. Bývalý starosta Caracasu a dlouholetý protivládní lídr vede z exilu organizaci ´Já jsem Venezuela´ (Soy Venezuela), která ale představuje jen jednu z mnoha fragmentovaných anti-chavistických skupinek. Jeho hnutí bojkotovalo nedávné prezidentské volby a veřejně se postavilo proti dalším opozičním skupinám, které se rozhodly voleb účastnit. Soy Venezuela, kterou Ladezma vede společně s otevřenou vládní kritičkou Mariou Corinou Machadovou, je výrazně kritizována dalšími protivládními silami, které ji vyčítají, že operuje z Madridu, Paříže a Washingtonu a je odtržená od místní reality.
Ladezma ve Venezuele v současnosti čelí obvinění ze spiknutí a zločinného spolčení za svoji roli v organizování násilných pouličních protestů v roce 2014, které měly za cíl násilně svrhnout vládu. V roce 2015 byl zatčen, ale jeho trest byl následně zmírněn na domácí vězení, odkud v listopadu 2017 úřadům dramaticky uprchnul. Od té doby se toulá Evropou, Spojenými státy a Latinskou Amerikou a shromažďuje podporu pro své plány.
Caracas zatím na poslední prohlášení portorických úřadů neodpověděl, ale prezident Maduro v minulosti vyjádřil zřetelnou podporu boji za nezávislost portorického lidu. Nedávno propuštěný politický vězeň a vůdce hnutí nezávislosti Oscar Lopez Rivera byl na návštěvě v Caracasu, když Maduro vyzval Portoričany, aby rozbili pouta kolonialismu. Madurovo stanovisko vedlo venezuelského prezidenta ke konfliktu s guvernérem Rossellem, který dává přednost plnému uznání Portorika za stát v rámci USA.
Paul Dobson