Stop netransparentnímu chování při obsazování orgánů městských firem, ne Mariánskému sloupu, nesouhlas se zahušťováním sídlišť v lokalitě Kamýk-Lhotka, upozornění na chátrání historického opevnění na Petříně či na absenci přístřešku u autobusové zastávky u nemocnice Motol, nejasnosti kolem GDPR, votazníky nad založením společnosti Prague City Tourism, protest proti vyloučení Arniky a Auto*matu z poskytnutí grantů, podpora dostupného bydlení, důraz na petiční právo… Komunisté jsou v Praze pro lidi a jejich zájmy.

Zastupitelé KSČM byli opět nuceni nepodpořit program květnového zasedání pražského zastupitelstva (které bylo částečně i náhradou za dubnové, kdy program schválen nebyl), jelikož koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL a STAN) na jednání nepustila žádný opoziční návrh včetně komunistických. Program tentokrát – hlasy koalice a opoziční TOP 09 – schválen byl, a tak se odložené dubnové zastupitelstvo uskutečnilo. Jen dvanáct zastupitelů KSČM, Pirátů, po dvou z klubu TOP 09 a jednom z ČSSD podpořilo návrh zastupitele Ivana Hrůzy (KSČM), který navrhl projednat neplnění usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 29/87 ze dne 14. září 2017 Radou hlavního města Prahy a osobní odpovědnost radního Jana Wolfa (KDU-ČSL, Trojkoalice).

Symbolický základní kámen?

»Tato radniční koalice byla od počátku sňatek z rozumu a stojí na základě celé řady výhodných trafik, které si přiděluje na radnici a v orgánech společností vlastněných Prahou. Někteří radní ani nerespektují usnesení zastupitelstva. Existují případy, kdy radní přímo koná proti usnesení Zastupitelstva hlavního města Prahy, což KSČM považuje za skandální a nepřijatelné, navíc, když ostatní členové Rady včetně primátorky, kteří si musí být vědomi nežádoucího jednání, ničeho nekonají a zůstávají v zájmu nemravné loajality pasivní. To až hraničí s pohrdáním vůči tomuto zastupitelstvu,« uvedl Hrůza. Připomněl, že 14. září 2017 uložilo zastupitelstvo Radě učinit všechny právní kroky vedoucí k rozvázání smluvních závazků a k odnětí souhlasu Prahy s umístěním Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Radní Wolf ale nejprve nepodnikl k naplnění usnesení žádné kroky, nechal marně proběhnout všechny lhůty, a nedávno – v sobotu 12. května – se dokonce aktivně spolupodílel při umísťování symbolického základního kamene Mariánského sloupu přímo na Staroměstském náměstí. Haló noviny o tom již stručně informovaly. Hrůza navrhl, aby neplnění tohoto usnesení zastupitelstva bylo projednáno a aby radní Wolf své konání odůvodnil.

Tématu se později v interpelaci věnoval i Václav Novotný z iniciativy Ne základnám, která je součástí Spojenectví Práce a Solidarity. Řekl, že se spolu s dalšími kvůli nerespektování usnesení, týkajícího se Mariánského sloupu, obrátí na soud, protože »nám nic jiného nezbývá«. Wolf uvedl, že je zbytečné reagovat, později to odůvodňoval tím, že interpelace nesměřovala přímo na něj, ale na celé zastupitelstvo. Další interpelaci přednesl Zdeněk Zacpal, podle kterého lze smlouvy jednoduše zrušit. Wolfa v záležitosti interpelovala i předsedkyně klubu zastupitelů KSČM Marta Semelová. »Radní Wolf byl pověřen úkolem, usnesení nesplnil, naopak se snaží o obnovu sloupu. V sobotu 12. května jste vyrazil na Staroměstské náměstí a symbolicky táhl základní kámen,« řekla. »Podle mého názoru tím eskalujete spor. Je to sloup sporu, ne smíření,« uvedla směrem k Wolfovi, pro kterého je podle Semelové »usnesení zastupitelstva cár papíru«. »Proč ve funkci radního setrváváte, když nejen že nesouhlasíte s jeho usnesením, ale přímo je porušujete?« zeptala se. Wolf v odpovědi kličkoval. »Je to věc státní správy,« řekl. Co Rada hlavního města Prahy mohla udělat, to podle něj udělala. »Mariánský sloup stále nestojí, existují překážky, které tomu brání. Jako demokraté to respektujeme,« řekl.

Netransparentní chování

Ale zpět k projednávání programu… Semelová neúspěšně navrhla zařadit bod Netransparentní obsazování orgánů městských firem, pro což hlasovalo 27 opozičních zastupitelů. K jejímu návrhu se veřejně přihlásili zastupitelé Alexandra Udženija (ODS) a Adam Zábranský (Piráti). Semelová návrh odůvodnila tím, že hnutí ANO před komunálními volbami v roce 2014 avizovalo, že zruší městské trafiky, přitom tam následně umístilo své lidi, kteří nejsou na danou problematiku odborníci. »Přitom mají dohlížet na hospodaření se stovkami milionů korun. Do dozorčí rady společnosti Výstaviště Praha byl jmenován člověk, který řešil reklamace pro ČEZ. Do dohlížejícího orgánu společnosti Operátor ICT byl dosazen podnikatel v gastronomii, do dozorčí rady Kongresového centra Praha nákupčí společnosti Tesco, přičemž v březnu ANO deset straníků z dozorčích rad odvolalo a najmenovalo si tam své spolustranické funkcionáře z městských částí,« uvedla Semelová, která informace čerpala i z médií. Podle ní by orgány společností měly být obsazovány výhradně na základě odbornosti.

Diskriminace u čestných občanství

Při projednávání obecně závazné vyhlášky o čestném občanství a cenách hlavního města Semelová uvedla, že komunisté souhlasí s tím, aby čestní občané metropole měli bezplatnou dopravu, čestný odznak, získali finanční částku a další benefity, pro návrh ale hlasovat nebudou, a to proto, že na občany, jimž bylo čestné občanství uděleno před rokem 1989, se vyhláška, včetně benefitů, vztahovat nemá. V důvodové zprávě je k tomu uvedeno: »…bylo přihlédnuto ke skutečnosti, že čestná občanství byla před rokem 1989 udělována pod silným vlivem tehdejších politických poměrů (zejména příslušníkům sovětské armády a tehdejším politickým představitelům), a není tedy důvodné vztahovat výhody čestných občanů i na osoby, které tento status získaly před rokem 1989.« Semelová toto vysvětlení jednoznačně odmítla a upozornila, že i sám legislativní odbor upozorňuje, že je tento paragraf diskriminační.

Václavák a názory památkářů

Vyjádřila se i k návrhu na revitalizaci spodní části Václavského náměstí. »Revitalizace je určitě potřebná. Městský soud v Praze ale začátkem května pravomocně zrušil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy revitalizovat spodní část Václavského náměstí, a to kvůli záměru stavby nájezdových ramp do garáží soukromého investora. To znamená, že vyhověl žalobě spolků zaměřených na ochranu kulturních památek a územní rozvoj. Šlo o to, že tehdejší ministr kultury Herman zrušil původní stanovisko památkářů ve zkráceném přezkumném řízení, takže se k tomu nemohli vyjádřit všichni účastníci. Pro připomenutí – spolky na ochranu kulturních památek upozorňovaly, že výstavbou nájezdových ramp dojde k tomu, že bude do centra přivedena další doprava, to znamená hluk, prach a imise, a že to bude výhodné jen pro obsluhu plánovaných komerčních staveb ve vnitrobloku, což není součástí veřejného zájmu,« řekla a zároveň vznesla dotaz, zda vedení města vnímá názory památkářů a odborníků na ochranu kulturních památek…

Zahušťování sídlišť Kamýk-Lhotka

Další interpelace Semelové se týkala zahušťování sídlišť v lokalitě Kamýk-Lhotka, směřovala na radní Petru Kolínskou (Zelení, Trojkoalice). Semelová připomněla, že město a jednotlivé městské části privatizovaly bytový fond a nyní metropole vlastní pouze jedno procento bytů v Praze, výstavba roky stagnuje, bydlení je drahé. »Výstavba je nutná, ale jde o to, kde. Stále častěji řešíme oprávněné stížnosti občanů na zahušťování sídlišť, prodej pozemků, na to, že se jde na ruku developerům,« řekla. A připomněla, co vše je chystáno v lokalitě sídliště Kamýk: multifunkční objekt v ulici Papírníkova OC Obzor, proti kterému je petice občanů, polyfunkční objekt »Zelený Kamýk« – třináctipatrová budova v ulici Smotlachova, proti které vznikla petice. Zastupitelstvo hlavního města loni v prosinci schválilo přístavbu 140 bytů k panelovému domu v Zimově ulici. V úvaze jsou osmipatrová rezidence s doplňkovou komerční funkcí »U metra Libuš«, dvacetipatrové výškové domy v místě dvou bývalých kotelen v ulicích Papírníkova a Pavlíkova, 408 bytů v rámci projektu Nad Modřanskou roklí, taktéž v ulici Papírníkova.

Semelová zmínila i polyfunkční dům Kamýk (dva věžáky 18 a 14 pater), který má vzniknout v rámci revitalizace nákupního střediska Billa v ulici Vosátkova a s kterým vyslovilo nesouhlas Zastupitelstvo městské části Praha 12. »S projektem zásadně nesouhlasí také místní občané. Nesouhlas je i s prodejem přilehlých parkovišť, která jsou v současné době v majetku hlavního města. Podle IPR je záměr v rozporu s územním plánem, nesouhlasí ani komise životního prostředí a komise územního rozvoje. Z klidného místa se zelení, stromy, keři a v blízkosti lesa by se stalo přelidněné sídliště, byly by problémy s parkováním, protože už dnes není kde zaparkovat, s dopravou, nedostačovala by kapacita mateřské a základní školy, došlo by ke zhoršení životního prostředí, kultury i života místních lidí. Toto sídliště znám – lidé se sem stěhovali v polovině 70. let, pomáhali při výstavbě mateřské školy, s osazováním stromů, keřů, na jejich přání byla vybudována hřiště pro děti i mládež,« řekla. Připomněla, že letos 22. února zastupitelé projednávali petici proti nepřiměřenému zahušťování sídliště Kamýk a přijali usnesení, že ZHMP nesouhlasí s prodejem pozemku až do doby pořízení územní studie. »Přesto jsou občané sídliště v nejistotě a upozorňují na aktivity svědčící o tom, že příprava zástavby je stále aktuální,« dodala. A zeptala se, jaká je stávající situace. Kolínská reagovala, že do zpracování územní studie nebudou prodávány pozemky a postaveno nic v rozporu s územním plánem.

Opevnění na Petříně

Hrůza podal prostřednictvím interpelace podnět na radního Wolfa k opravě části původního opevnění Prahy. »Ve stráni v Praze nad Újezdem se směrem k vrcholu Petřína táhne hladová zeď. V této historicky významné zdi je přibližně v jedné třetině branka s cestou v severojižní orientaci. Pod touto cestou, klesající ve směru k Praze 5, pokračuje opevnění Prahy, které zřejmě upadlo v zapomnění a postupně se rozpadá,« uvedl. Zeptal se, kdo je vlastníkem této stavby a co dělá hlavní město pro to, aby zeď byla stabilizována a předešlo se destrukci. »Pokud je vlastníkem Praha, proč nikdo nic nečiní a kdy se počítá s opravou?« otázal se. Wolf reagoval, že se nezabýval tím, kdo má hladovou zeď ve svém vlastnictví, zjistí to nejspíš u ředitele odboru pro památkovou péči.

Přístřešek u motolské zastávky

Další interpelací Hrůzy byl požadavek na zřízení přístřešku k autobusové zastávce u Motolské nemocnice směr Vypich, s dotazem se obrátil na náměstka pro dopravu Petra Dolínka (ČSSD), který ale v tu dobu nebyl přítomen, odpoví tedy písemně. »Přestože trasa A byla z Dejvické do Motola zprovozněna již 6. dubna 2015, na velmi frekventované návazné stanici autobusu MHD a integrované dopravy u Motolské nemocnice směrem na Vypich není doposud vybudován přístřešek. Cestující se při nepříznivém počasí nemají kam schovat. Údajně přetrvávají jakési problémy v oblasti vlastnických vztahů, soudím však, že je možné aktivním přístupem hlavního města a dopravního podniku potíže překonat. Nepřítomného náměstka si proto dovoluji požádat, aby v daném místě byl naplněn standard zastávek a přestupních bodů integrované dopravy Prahy a Středočeského kraje. Žádám, aby na této autobusové zastávce u Motolské nemocnice ve směru Vypich byl urychleně vybudován přístřešek odpovídající kapacity,« uvedl Hrůza.

Příprava na GDPR

Semelová se v interpelaci na primátorku zeptala, jak je město připraveno na GDPR – obecné nařízení o ochraně osobních údajů. »Hrozí se obce, školy, zdravotnická zařízení, sociální zařízení, domovy mládeže a další. Kromě jiných mají povinnost zabezpečit osobní údaje, jmenovat pověřence. Do jaké míry jim Praha pomáhá se tím vším prokousávat? Pomoc nabízejí různé soukromé společnosti, jejichž počet roste jak houby po dešti, ale kterým jde v prvé řadě o zisk,« uvedla. Odpověděla jí ředitelka magistrátu Martina Děvěrová – magistrát v tom nechtěl subjekty nechat, tak záležitost převzal. Městské části i zařízení, kterých se to týká, se mohou mimo jiné ptát operátora, který jim pomůže, metropole zařídila i další záležitosti. Město za to zaplatilo přibližně osm milionů korun. Semelová se zeptala i na to, jestli magistrát našel nějakou pomoc pro školy, pro které je problém hledat pověřovatele. Podle Děvěrové se školy budou moci sdružovat, vzájemně využít jednoho pověřovatele. Nebude to direktivně, bude to na školách samých.

Transformace? Privatizace!

Semelová se pro náš list vyjádřila k založení obchodní společnosti Prague City Tourism. Transformace je podle ní privatizací Pražské informační služby za účelem zisku, tedy se zaměřením na bohaté zahraniční turisty. Upozornila na to, že materiál obsahuje zvýšení vstupného na Staroměstskou radnici. »Už dnes je vstupné na Staroměstskou radnici drahé – základní činí 250 korun, snížené 150 korun, rodinné 500 korun, mobilní vstupenka bez čekání ve frontě vyjde na 210 korun,« upozornila. Komunisté oproti tomu podle jejích slov prosazují vstupné snížit, studenti, senioři či lidi se ZTP a ZTP/P by je měli mít zdarma. Vyjádřila se i k procesu schvalování. »Materiál by měl správně projít připomínkovým řízením, měl by ho posoudit odbor cestovního ruchu magistrátu, Czech Tourism a Asociace cestovních kanceláří. Zajímalo by mě, zda se tak stalo,« dodala.

Zastupitelka Helena Briardová (KSČM) při jednání uvedla, že má zkušenosti s cestovním ruchem, s průvodcováním. »I když se říká, že v hlavním městě je turistika významná a mohla by se stát výdělečným průmyslem, nejsem si jista, zda to je to nejdůležitější,« řekla. Přes Pražskou informační službu může město podle jejích slov ovlivňovat cenovou politiku, jak drahé budou vstupenky na Staroměstskou radnici, kterou navštěvují nejen bohatší zahraniční turisté, ale i třeba rodiny z českých regionů. »Obávám se, aby pro ně ceny byly přístupné,« dodala. Hrůza řekl, že pro obchodní korporace je nejdůležitější zisk a akciová společnost se – oproti příspěvkové organizaci – od hlavního města vzdaluje, těžší bude kontrola. Položil i řadu otázek, jaká bude výše odměn členům orgánů společnosti, zda nájemné z pronajatého městského majetku bude tržní a bude ho určovat soudní znalec, jak bude zajištěno, aby náklady neneslo město a zisk nebyl vyváděn do akciové společnosti, zda a v jaké výši budou slevy pro držitele lítaček. »Návrh má charakter privatizačního projektu. Byl bych nerad, aby se pamětihodnosti hlavního města staly pro Pražany finančně nedostupné,« dodal. Radní Wolf reagoval, že organizace bude platit vysoké nájemné, aby se »finanční prostředky vrátily zpátky«.

ODS, ANO a TOP 09 znemožnily granty pro Arniku a Auto*mat

Někteří zastupitelé ODS a ANO se (bohužel úspěšně) pokusili z přidělování grantů na podporu veřejně prospěšných projektů ke zlepšení stavu životního prostředí v metropoli vyjmout Arniku a Auto*mat. Navrhli oddělené hlasování o položkách pro tyto dvě neziskové organizace – navzdory tomu, že seznam schválila příslušná komise. Proč to někteří zastupitelé nabourali? Prý jim »vadí«, nemají je rádi – Arnika prý zdržuje stavební řízení a Auto*mat pořádá cyklojízdy, při nichž jede Prahou příliš aut. Hrůza zdůraznil, že komise na základě splněných kritérií stanovených pravidly města schválila pro tuto oblast 170 projektů za 45,59 milionů, všechny splnily formální podmínky. »Nerozumím tomu, proč bez bližšího věcného zdůvodnění padají požadavky z řad koalice, konkrétně ANO, aby se odděleně hlasovalo o Auto*matu a Arnice, a přitom jde o tisk celé Rady,« reagoval. Zazněly i argumenty, že Arnika »pomlouvá projekty Prahy«. Zastupiteli Alexanderovi Bellu (ODS) zase vadí, že cyklojízdy Auto*matu prý zasekají Prahu… Strhla se diskuse, zastupitel Matěj Stropnický (Zelení, Trojkoalice) řekl, že »kdo nechce street party malou, bude mít street party velkou«. Pro to, aby organizace peníze získaly, hlasovaly kluby Trojkoalice, ČSSD, KSČM a Pirátů. Naopak hlasování či nehlasování klubů ANO, TOP 09, ODS a nezávislých způsobilo, že nedostanou ani korunu.

Potřeba dostupného bydlení

Komunisté podpořili převod 93 140 000 korun z privatizace bytových domů do Fondu dostupného bydlení. »Fond dostupného bydlení jsme v minulosti podpořili a zároveň podporujeme, aby peníze z prodeje bytových domů směřovaly do tohoto fondu, jsme pro uvolňování prostředků na výstavbu bytů a rekonstrukci stávajících objektů pro občany a rodiny, které se ocitly v tíživé situaci – nyní je ve Fondu asi 2,3 miliardy korun. Situace je taková, že hlavní město léta byty nestavělo a pouze rozprodávalo, sedm tisíc bytů, které vlastní, je na počet obyvatel opravdu málo, je to zhruba jedno procento z asi 700 tisíc bytů v metropoli,« uvedla Semelová pro náš list. »V ČR se bydlení zdražuje nejrychleji ze všech zemí EU, nejvíc v Praze. Ceny bytů tu za poslední dva roky vzrostly zhruba o 53,5 procenta. Nový byt o velikosti 75 metrů čtverečních se v průměru prodává za 6,641 milionů korun (85 223 korun za metr čtvereční), staré byty se prodávají za 82 710 korun za metr čtvereční. Vysoké jsou také nájmy a další náklady na bydlení (vodné a stočné, plyn, elektřina, odpady a další). Bydlení se tak stává nedostupným pro mnoho občanů – pro mladé lidi, rodiny s dětmi, samoživitelky, nízkopříjmové skupiny obyvatel, seniory. Raketový růst cen je ovlivněn tím, že se málo staví,« řekla.

Je podle ní dobře, že se kolem výstavby začíná něco dít. Zapotřebí by podle jejích slov bylo vytvořit celopražský systém dostupného bydlení, město by mělo tlačit na developery, aby mu ve svých novostavbách přenechávali určité procento bytů na nájemní bydlení, mělo by se zabývat pravidly pro přidělování bytů podle potřeby (a ne metodou, kdo dá víc), vzít v potaz možnosti zastropování nájmů, regulaci nákladů na bydlení, zabývat se možnostmi nastavení pravidel takzvané sdílené ekonomiky v oblasti bydlení (v Praze je odhadováno, že takových bytů je kolem dvaceti tisíc). Problém jsou podle Semelové i prázdné byty – z Analýzy bydlení a realitního trhu vyplývá, že v hlavním městě je víc jak sedm tisíc domů určených k bydlení neobydlených. Mohly by tam přitom být tisíce bytů.

Zahradnictví, čistička, městská policie…

Zastupitelé Petr Šimůnek (KSČM) a Jan Slezák (ČSSD) si osvojili návrh zahradnice z Čakovic Marie Široké, která požádala o změnu územního plánu v části Třeboradice, aby tam spolu se zahradnictvím mohla být i obytná část a parkoviště pro zákazníky. Kolínská původně navrhovala změnu neschválit, zastupitelstvo se ale přiklonilo k názoru zahradnici vyhovět, 36 jich hlasovalo pro Šimůnkův a Slezákův návrh. Diskuse se strhla také kolem situace v Horních Počernicích, kde je potřeba druhá čistička odpadních vod, protože vzhledem k nové zástavbě ta stávající nestačí. Šimůnek si osvojil návrh veřejnosti na změnu územního plánu, aby čistírna mohla být postavena, část koalice byla proti. Bod byl odložen. Hrůza se vyjádřil k návrhu stabilizace, fungování a rozvoje Městské policie hlavního města Prahy do roku 2023. Komunisté materiál podpořili. »Zajištění bezpečnosti občanů je vizí všech politických subjektů, požadujeme více policistů v ulicích. Je proto správné přijímat víceletou koncepci, zajistit pro plnění úkolů na tomto úseku dlouhodobé personální a materiální předpoklady,« uvedl Hrůza.

Pro KSČM jsou opatření nad personáliemi

Jak již Haló noviny informovaly, zastupitelé TOP 09 a ODS neuspěli s návrhem na odvolání náměstkyně Kolínské. Pro hlasovalo jen 19 zastupitelů, mnoho jich nehlasovalo vůbec. Komunisté nesouhlasili ani se zařazením samostatného bodu (to podpořilo jen dvacet zastupitelů), ani s následným návrhem předsedy klubu TOP 09 Václava Novotného, který Kolínskou navrhl odvolat, když se diskutovalo o takzvané humanizaci magistrály. »Radu hlavního města Prahy jsme nepodpořili, od počátku máme značné výhrady ke způsobu, jakým řídí město. Ovšem návrh TOP 09 a ODS na změny ve vedení města, ve chvíli, kdy nám zbývají dvě zastupitelstva do podzimních voleb, považujeme za předvolební frašku,« uvedla pro Haló noviny Semelová. Podle Hrůzy při projednávání možného odvolání Kolínské padala silná slova, neboť se blíží volby. Navozené téma a konfliktní způsob projednávání ze strany ODS a TOP 09 měl vyvolat otevřený rozkol uvnitř vládnoucí koalice. »Změny ve vedení města pro nás nehrají takovou roli, jako nutná dopravní opatření,« reagoval Šimůnek. Co se týče takzvané humanizace magistrály, Šimůnek uvedl, že pokud nebude dostavěn minimálně vnější okruh Prahy, jiná opatření mu přijdou jako mrhání prostředky Prahy.

Petice občanů musí být brány vážně

V závěru schůze se zastupitelé zabývali dvěma peticemi – proti přijetí Metropolitiního plánu hlavního města k zastavění náměstí v Pařížské ulici před hotelem Intercontinental v Praze 1 (podepsalo 1944 lidí) a za zajištění bezpečné a legální jízdy na kole v centru Prahy (podepsalo 1322 lidí) reagující na omezení cyklistů. Na petice došlo kolem desáté večer. Hrůza uvedl, že klub KSČM podporuje, aby se petice projednávaly v pevný čas, aby občané věděli, kdy mohou být přítomni a bylo to v rozumnou dobu. Pravidelně to požaduje na kontrolním výboru zastupitelstva. Je podle něj málo jen vzít petici na vědomí, je potřebné se k ní zastupitelstvem jednoznačně vyjádřit. Když vezmeme jen petici na vědomí, jak je navrženo, neřekneme, jaký je náš postoj, učiníme chybu. S tím nesouhlasí pravicoví zastupitelé. V tom je vidět zřetelný rozdíl mezi pravicí a levicí, pravice bere petiční právo a požadavky vznášené občany jen formálně, v řadě případů odmítá na podněty věcně reagovat.

V případě první petice šlo o to, že podle metropolitního plánu by mohla být v místě piazetty hotelu InterContinental (nově náměstí Miloše Formana) v budoucnu postavena až osmipodlažní budova, přičemž petenti chtějí, aby plocha byla nezastavitelná. Zastupitelstvo neschválilo návrh Kolínské, že ZHMP ukládá Radě zajistit prostřednictvím IPR uplatnění připomínky v rámci společného jednání o návrhu Metropolitního plánu, jejímž účelem bude zachování plochy před hotelem Intercontinental jako nezastavitelné plochy náměstí. Komunisté pro návrh hlasovali. Nakonec zastupitelé zase jen vzali petice na vědomí.

Příští jednání pražského zastupitelstva se uskuteční ve čtvrtek 14. června. (ac)

Převzato z Haló novin