Zřídkakdy se zprávy o výsledcích primárních voleb šíří novinami rychlostí blesku. Političtí pozorovatelé v celé Latinské Americe ale ve výsledcích argentinských prezidentských primárek 11. srpna spatřují náznak celokontinentálního politického posunu, který by zvrátil pravicovou vlnu z posledních let. Někteří v nich spatřují dokonce tvrdý úder Donaldu Trumpovi.

 V roce 2015 zvítězil ve volbách v druhém kole těsnou většinou Mauricio Macri, který tak porazil opozici představující pokračování vlády Cristiny Fernandéz de Kirchnerové nicméně s posunem do středu. Kandidát opozice Daniel Scioli rozhodně nevzbuzoval v levici nějaké nadšení.

 Macriho režim se mezinárodně přidružil k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, brazilskému prezidentovi Jairu Bolsonarovi a kolumbijskému prezidentovi Ivánu Duqueovi v tažení proti Venezuele, Nikarague, Bolívii a Kubě. Ekonomiku Argentiny stočil směrem k Mezinárodnímu měnovému fondu. MMF se naopak snažil zajistit si Macriho znovuzvolení pomocí půjčky ve výši 57 miliard USD, pomocí níž doufá, že zabrání argentinskému bankrotu.

 Za Macriho vlády v psoledních třech letech došlo k výraznému nárůstu počtu lidí v chudobě, který vyskočil až na 35 % v posledních měsících. Kupní síla pracujících se naopak snížila. Macriho režim zavíral školy, osekával zdravotnictví a nechával lidi bez domova zmrznout.

 Tento rok nechal hlavní protivník Macriho, Fronta všech, kandidovat Alberto Fernandéze za prezidenta a Kirchnerovou, prezidentku z let 2007-2015, na viceprezidentku.

 Protože většina stran postavila do nadcházejících říjnových prezidentských voleb pouze jedinou kandidátku, lze primární volby z 11. srpna brát jako průzkum lidové oblíbenosti politických stran. Pozorovatelé očekávali, že Macriho strana Společně pro změnu, skončí těsně druhá za umírněnou opoziční stranou Frontou všech, možná se ztrátou do čtyř procentních bodů, ale stále v závěsu.

 Voliči zdrtili Macriho

 Místo toho opozice deklasovala Macriho stranu poměrem 48 procent ku 32 procentům (procenta byla zaokrouhlena). Ačkoliv ještě nic není jisté, 16-bodový rozdíl nicméně naznačuje volební vítězství opozice již v prvním kole, a to i kdyby se zbylých 20 procent přesunulo na stranu Macriho.

 Levicovější, prodělnická a antiimperialistická koalice Levicová a dělnická fronta získala ve volbách 3 procenta hlasů, což je dost na to, aby hrála určitou politickou roli.

 Při analýze voleb napsal argentinský marxista Claudio Katz: „Macri podporoval odpor k chudým, ale místo toho vzbudil masivní odmítnutí vládnoucí elity. Snažil se odsoudit poslední desetiletí [kirchnerismu] a místo toho především díky roli své vlády upevnil rozhořčení lidí.“

 Macriho vlastní reakce na výsledek voleb svědčí o jisté panice. 14. srpna prohlásil, že dělníkům sníží daně a zvýší dotace do sociálních služeb. Vzhledem k problémům ekonomiky jde ale o moc málo a moc pozdě. Brazilský ultrapravičák Bolsonaro ve svém obvyklém přehánění také varoval před masivní migrací Argentinců do Brazílie, pokud zvítězí kirchnerovská strana, kterou v antikomunistickém žargonu nazval bolívarovskou formací.

 Samotná volební změna nepostačuje ke zvratu pravicové politiky, zejména dokud hospodářství kontrolují imperialistické a kapitalistické bohaté elity. Volební vítězství ale může povzbudit argentinské masy k akcím, zejména nyní v období do voleb 27. října.