Poslední březnový den, krátce před svými 64. narozeninami, odešla ze světa profesorka Gita Ramjeeová, jedna z předních světových kapacit v boji proti HIV infekci a AIDS, autorka a spoluautorka 200 impaktovaných vědeckých článků a nositelka řady prestižních ocenění. Příčinou její smrti bylo onemocnění Covid-19, kterým se nakazila při pracovní návštěvě Londýna, kam byla pozvaná přednášet. Její smrt těžce zasáhla vědeckou komunitu, lékaře a všechny další osoby podílející se na úsilí zdolat jednu z nejvážnějších infekčních nemocí současnosti.

O smrti profesorky Ramjeeové informovala v tiskovém prohlášení 2. dubna organizace Společný program OSN pro boj s HIV/AIDS (UNAIDS). „Jsem hluboce otřesena zprávou o odchodu Gity Ramjeeové,“ sdělila Winnie Byanyima, výkonná ředitelka UNAIDS. „Byla to přední vědkyně, která zasvětila svůj život prevenci HIV infekce mezi ženami a dívkami Afriky. Její smrt je obrovskou ztrátou v době, kdy ji svět zrovna nejvíce potřebuje. Vyjadřuji soustrast její rodině, přátelům a kolegům.“

Gita Ramjeeová se narodila v roce 1956 v Ugandě do rodiny indického původu, která ale musela zemi za vlády Idiho Amina opustit. Vzdělání se jí dostalo v Indii, Spojeném království a Jihoafrické republice, kde se v roce 1994 se svojí rodinou usadila. Svoji vědeckou dráhu zahájila výzkumem výživových problémů a nefrotického syndromu u dětí, ale brzy se vrhla na mimořádně naléhavou problematiku HIV a AIDS. Její specializací byl výzkum prevence šíření nákazy, zejména mezi ženami a dívkami v jižní Africe, zkoumala rovněž souvislosti mezi přenosem viru HIV a jinými pohlavně přenosnými nemocemi včetně papilomavirů způsobujících rakovinu děložního čípku. Intenzivně se zabývala také výzkumem mikrobicidních vaginálních přípravků bránících přenosu HIV.

Ramjeeová byla vědeckou ředitelkou Aurum Institutu v Johannesburgu, jedné z předních výzkumných institucí HIV a tuberkulózy. Předtím pracovala jako přední vědkyně a ředitelka Oddělení pro prevenci infekce HIV v Jihoafrické lékařské výzkumné radě. Podařilo se jí několikanásobně zvýšit počet vědců pracujících v tomto Oddělení a dosáhnout s tímto pracovištěm světové reputace. Získala řadu prestižních ocenění na mezinárodních konferencích a čestné profesury na Univerzitě státu Washington v USA a na Londýnské škole hygieny a tropické medicíny. V roce 2012 obdržela ocenění za celoživotní zásluhy na poli mikrobicidního výzkumu, v roce 2018 ocenění Výjimečné vědkyně udělované partnerským programem mezi EU, Norskem, Švýcarském a rozvojovými zeměmi v provádění klinických studií.

„Odchod profesorky Ramjeeové přišel jako těžká rána, která dopadla na celé zdravotnictví a světový boj s HIV a AIDS,“ uvedl v prohlášení jihoafrický viceprezident David Mabuza.

Podle údajů UNAIDS (2017) tvoří ženy více než polovinu nemocných AIDS na celém světě a AIDS a jeho komplikacím patří první místo v příčinách úmrtí žen mezi 15 a 50 lety a páté místo v příčinách úmrtí dívek mezi 10-14 lety. V subsaharské Africe připadá na mladé ženy (15-24 let) 20 % všech nových infekcí virem HIV (tvoří cca 10 % obyvatel).  V jižní a východní Africe připadá ve věkové skupině 15-24 let 70 % infekcí HIV na ženy, mladé ženy se zde v průměru nakazí o 5-7 let dříve než jejich mužské protějšky. V západní a střední Africe připadá ve stejné věkové kategorii na ženy 63 % nových infekcí HIV.   

Mezi příčinami tohoto neutěšeného stavu figurují nedostupnost poradenství, ochranných prostředků a lékařské péče, nedostatečná informovanost o HIV/AIDS a možnostech prevence často podmíněná obecně nedostupností vzdělání, chudoba, kulturní a společenské restrikce a diskriminace žen. Mezi zvláště ohrožené skupiny žen patří oběti partnerského násilí, mladé dívky ve vztahu s výrazně staršími muži, prostitutky a ženy v nucených a dětských manželstvích.