Protesty, které začaly kvůli zvýšení jízdného na veřejné dopravě, se rozvinuly do obrovských pochodů. Vláda zareagovala těžkou represí. Bylo zabito minimálně 18 lidí, stovky byly zraněny a přes 7000 zatčeno.

 

V ulicích chilské metropole se v pátek 25. října odpoledne vydalo protestovat přes milion lidí, kteří zareagovali na sociálními médii šířenou událost „Největší pochod v Chile“. Protest organizovala studentská shromáždění a odbory. Demonstrace ochromily i další velká města.

 

Pochod začal mezi pátou a šestou hodinou podvečer z Italského náměstí. Požadoval kromě jiného, aby vláda poslala ozbrojené síly zpět na vojenskou základnu a aby bylo svoláno Ústavodárné shromáždění, které by připravilo text nové ústavy.

 

Lidé nosili transparenty s hesly „Chile, vzbuď se“ a „Nejsme ve válce“, což reagovalo na skutečnost, že v šestimilionovém Santiagu převzala kontrolu nad bezpečností armáda a byl vyhlášen výjimečný stav se zákazem nočního vycházení.

 

„Tyto protesty jsou nutné,“ sdělil prodavač ovoce Sergio Perez agentuře Reuters. „Všechno je ale teď složitější, zejména kvůli obcházení.“ V centru Santiaga zůstává zavřeno mnoho obchodů a škol. Z práce odešlo také mnoho řidičů autobusů, když byl jeden z nich předtím zastřelen.

 

„Do práce jsem se dostal jedním autobusem, teď musím použít čtyři. To musí skončit,“ řekl 71-letý Julio Herrera, když čekal v dlouhé frontě na rohu ulice na jeden z mála zbývajících autobusů.

 

Již v pátek ráno zpomalily nákladní i osobní auta a taxíky dopravu na hlavních ulicích, řidiči troubili na klaksony, mávali chilskými vlajkami a vyvěšovali protestní cedule. „Konec mýtného! Dost bylo zneužívání!“ sdělovala červeně a žlutě provedená hesla na čele dopravních prostředků.

 

Prezident Pinera, miliardářský podnikatel, sdělil ve čtvrtek obyvatelům Chile, že „jasné a nahlas vyslovené“ požadavky Chilanů chápe. Poslal do parlamentu zákon rušící nedávné prudké zvýšení poplatků za elektřinu a vyzval k reformám, které by zajistily minimální mzdu ve výši 480 amerických dolarů/měsíc a zavedly státní zdravotní pojištění – nicméně jen v případě „katastrof“.

 

V pátek pak poobědval se skupinou starších Chilanů a dokončil při tom zákon zvyšující minimální důchod o 20 procent. „Musíme tyto projekty schválit s rychlostí, kterou Chilané požadují,“ prohlásil.

 

Až dosud byla největším dnem protestů středa, kdy se podle odhadů ministerstva vnitra vydalo po celé zemi protestovat 424 050 lidí. Podle on-line průzkumu místní společnosti Aktivní průzkum na 2090 lidech ve dnech 22. a 23. října se 83 procent dotazovaných vyslovilo na podporu požadavků demonstrujících. Zásadními příčinami protestů jsou podle průzkumu nízké platy, vysoké ceny služeb, nízké důchody a ekonomická nerovnost

 

Vedoucí představitelka OSN pro lidská práva a bývalá sociálně demokratická prezidentka Chile, Michelle Bacheletová uvedla, že zamýšlí vyslat do Chile misi, která by vyšetřila obvinění z porušování práv ze strany bezpečnostních sil. Chilská vláda reagovala tak, že delegaci OSN ráda přijme společně se zástupci světové nevládní organizace Human Rights Watch.