V pátek 4. listopadu proběhla v prostorách galerie Portheimka v Praze na Smíchově prezentace almanachu nakladatelství Kmen pro rok 2016, který vyšel pod názvem Hej, Slované! Představení almanachu se konalo za přítomnosti řady autorů krásné literatury, kteří přispěli nejen ke vzniku tohoto sborníku textů slovanské poezie a prózy, ale kteří také v nakladatelství Kmen vydali v letošním roce své samostatné literární počiny. Kulturním večerem provázela spisovatelka a překladatelka Ivana Blahutová.

Nakladatelství Kmen nepatří k zavedeným ani k velkým nakladatelstvím: Vzniklo v roce 2015 a letos vydalo vedle zmiňovaného almanachu šest dalších titulů beletrie a básní a jednu odbornou publikaci. Místo honění kvantity se nicméně soustředí na vydávání kvalitní původní české poezie a prózy, nezřídka pak na publikování autorů levicové a komunistické politické orientace, kteří navzdory svým uměleckým kvalitám (či možná ve spojení s levicovostí právě i kvůli nim) upadli v současném režimu v nemilost. Svým názvem a posláním Kmen navazuje na počiny levicové umělecké avantgardy 1. Československé republiky i na literární periodika vydávaná v letech 1982-1990 a 1995-2014. Již v roce svého založení vydal svůj první novodobý almanach věnovaný tématu války.

Almanach za rok 2016 Hej, Slované! nese v podtitulu několik jazykových mutací svého názvu. Již z toho je zřejmé, že obsahuje texty spisovatelů vícero slovanských národů. Ze současných českých autorů přispěli do almanachu Ivana Blahutová, Jaroslav Čejka, Michal Černík, Michael Doubek, Ivo Fencl, Václav Franc, Eva Frantinová, Eliška Koppová, Břetislav Kotyza, Alois Reich, Marie Veselá, Jiří Žáček a Petr Žantovský. Slovenskou literaturu reprezentují Pavol Janík, Peter Šterlinger a Ján Tužinský. Ruskou literaturu zastupují Vadim Fedorov, Andrej Fozikoš, Bogdana Něščeret, Natalia Skakun a Larisa Zubakovová. Z polských spisovatelů přispěl Andrzej Grabowski, z bulharských Valentin Kačev a z lužickosrbských již zesnulý Jurij Krawža. V předmluvě sborníku se Ivana Blahutová zamýšlí nad vývojem ideje všeslovanství, která se v různých podobách a zejména z hlediska praktického vytváření politických a kulturních vztahů s Ruskem opakovaně promítala i do českých dějin. Témata povídek a básní reflektují často humornou nebo satirickou formou dějiny a současnost slovanských národů, zabývají se vztahem člověka k vlasti, kolektivní pamětí společnosti i intimními prožitky lidí různých, nezřídka pohnutých osudů (povídky odkazující na dědictví válek v bývalé Jugoslávii a působivá poezie desetileté dívky Bogdany Něščeret z Donbasu, o které již Levá perspektiva psala – ZDE). Almanach obsahuje také básně spisovatelů národního obrození 19. století – Josefa Jaroslava Kaliny a Sama Tomášika a emocionálně poutavé ilustrace Idy Huttové.

Vedle almanachu došlo i k představení dalších knih vydaných Kmenem – básnické sbírky Miroslava Floriana (1931-1996) Polní tráva obsahující vesměs dosud nevydané básně z básníkovy pozůstalosti „objevené“ vdovou Idou Florianovou ve spolupráci s Karlem Sýsem; – knihy analytických portrétů, úvah a esejí částečně věnovaných i česko-židovsko-německé problematice Realitou k tvorbě z pera Alexeje Mikuláška; a také sbírky 64 básní Zakázané květiny Petra Žantovského, který je čtenářům více známý jako mediální analytik a politický publicista.

V neposlední řadě byl nastíněn ediční plán nakladatelství na příští období, kdy se počítá mimo jiné s vydáním básnických sbírek Bedřicha Stehna, Evy Frantinové a Michala Černíka, s překladem pohádek polského autora Andrzeje Grabowského a s vydáním povídek Ivany Blahutové. Po skončení oficiální části prezentace následovala příjemná neformální konverzace několika desítek účastníků při občerstvení a dobrém víně.

Prezentace almanachu Kmene 2016 nabídla zajímavé zamyšlení nad osudem slovanské myšlenky, mnohdy již v minulosti považované za mrtvou, vyhaslou a nicneříkající, leč nezřídka překvapivě se vracející na jeviště dějin, ale především umožnila setkání s kvalitními novodobými autory krásné literatury a s jejich tvorbou. V neposlední řadě pak šlo o milou společenskou událost konanou v útulném prostředí smíchovského barokního letohrádku Portheimka, který celoročně slouží kulturním účelům a jehož návštěvu tak lze každému jen doporučit.