Ve čtvrtek 16. ledna proběhla v Akademickém konferenčním centru v pražské Husově ulici prezentace nové knihy ředitele Centra globálních studií, PhDr. Marka Hrubce, Ph.D. a jeho spoluautorů, která se věnuje kritické teorii společnosti v českém kontextu. Kritická teorie společnosti si klade za cíl osvobození člověka od zotročujících struktur prostředí, v němž žije, a to cestou jejich zviditelnění a praktické kritiky. Ačkoliv hlavní centrum této marxismem inspirované myšlenkové školy se nacházelo a nachází v zahraničí, zejména v Německu a Spojených státech, na jejím přijímání a utváření se podílelo také české resp. československé prostředí.

Na začátek prezentace promluvil místopředseda Akademie věd, PhDr. Pavel Baran, CSc. Ve svém krátkém úvodním slově popřál všem přítomným šťastný nový rok, a připomněl, že nakladatelství Filosofia má hned malý důvod k oslavám, neboť právě vydaná Hrubcova kniha představuje 50. svazek jeho ediční řady Filosofie a sociální vědy. Baran zmínil, že kniha hovořící o kritické teorii společnosti v českém kontextu může na rozdíl od diskuse směrů kritické teorie v některých jiných zemích aspirovat na toliko spíše skromný podnik, což ale neznamená, že nejde o počin zajímavý a podnětný. Na závěr pak popřál knize „příznivé přijetí“, pod čímž je třeba rozumět, že vzbudí polemiku a živou i kritickou diskusi.

Slova se následně ujal sám hlavní autor knihy, Marek Hrubec. Rozsáhlou publikaci o 718 stránkách představil jako kolektivní monografii, na jejíchž čtrnácti kapitolách se podílelo 15 českých i slovenských autorek a autorů.

Hrubec v úvodu zmínil počátky školy kritické teorie společnosti v Ústavu pro sociální výzkum (Institut für Sozialforschung) založeném před 90. lety v německém Frankfurtu nad Mohanem. Právě zde se soustředilo jádro první generace kritických teoretiků inspirovaných dílem Kanta, Hegela, Marxe, Freuda, Webera, Lukácse nebo Gramsciho. Škola se ve 30. a 40. letech zabývala kritikou kapitalistických, nacistických, stalinistických a jiných mocenských praktik. Zlatý věk kritické teorie společnosti přišel v 60. letech, kdy z Berlína, Paříže, nebo kalifornské Berkely inspirovala mohutné sociální a protiválečné protesty, demokratické reformy a emancipační hnutí. Od ekonomické krize Západu v roce 2008 lze pozorovat opětovný vzestup zájmu o reflexi místních perspektiv.

Nově vydaná monografie se příspěvky jednotlivých autorů zaměřuje např. na kritiku médií, koloniální a postkoloniální vlivy, politickou ekologii, feminismus, analýzu globálních nerovnoprávných vztahů kapitalismu, na problematiku dialogu kultur, nebo téma občanské společnosti. Každá z kapitol se dělí na tři podkapitoly, z nichž první se soustředí na vnímání díla zahraničních autorů kritické teorie a jejich ohlas v českém prostředí, druhá hovoří o originálním přínosu české kritické teorie na daném poli a třetí představuje nástin budoucího, dle autorů žádoucího vývoje zkoumání společnosti v rámci daného tématu. Hrubec rovněž v krátkosti připomněl institucionální zaštítění kritické teorie v našem blízkém prostoru, které po dlouhá léta představovaly konference konané v jugoslávském Dubrovníku, a nyní zejména aktivity vyvíjené Centrem globálních studií.

V další části prezentace pak promluvili někteří ze spoluautorů knihy, vybraní částečně i podle toho, aby pokryli tři po sobě jdoucí generace českých a slovenských autorů kritické teorie. Konkrétně tak hovořil nestor kritické teorie Oleg Šuša, autor kapitoly o politické ekologii, dále pravicí nenáviděný kritický historik Martin Pullman, historik umění Milan Kreuzzieger a socioložka Zuzana Uhde. Posledně jmenovaná autorka kapitoly o feminismu zmínila společná východiska mezi kritickou teorií a feminismem, zejména snahu zprostředkovat životní zkušenost utlačovaných skupin jejich vlastním pohledem, kritiku pseudo-objektivistické vědy a interdisciplinární povahu výzkumu. Uhde zdůraznila potřebu zkoumat materiální základy emancipace a historickou kontinuitu domácího feminismu (témata opomíjená v 90. letech) a čelit výzvě kooptace feministické teorie Systémem oživením kritiky, která je v ní obsažena.

Jako poslední se slova chopil opět Hrubec, který poděkoval všem spoluautorkám a spoluautorům a pozval přítomnou veřejnost, která se sešla v počtu asi 70 osob (což přesáhlo kapacitu sálu), na neformální přátelskou debatu nad sklenkou vína.

Kniha Kritická teorie společnosti český kontext představuje jistě záslužný počin sloužící čtenářům k seznámení jak s názory a dílem nejvýznamnějších zahraničích autorů kritické teorie (Herbert Marcuse, Theodor Adorno, Jürgen Habermas, Nancy Fraser aj.), tak s autory československými, kteří z kritické teorie společnosti čerpali resp. čerpají (Karel Kosík, Robert Kalivoda, Marek Hrubec). Knihu lze koupit v nakladatelství Filosofia za 305 Kč.