Jižní Čechy se staly ve dnech 19. – 21. srpna 2016 dějištěm Antikapitalistického kempu, na který přijelo několik desítek levicových aktivistů z různých oblastí ČR a z Polska. Pořadatelem akce byla Levá perspektiva ve spolupráci se Socialistickou solidaritou a Komunistickým svazem mládeže a zúčastnili se jej i členové několika dalších politických organizací a stran, mj. KSČM, ČSSD a Mladých zelených.

Na všechny dny byl připraven zajímavý program přednášek, následovaných diskusemi, často bouřlivými. Nechyběly ani volnočasové aktivity, oddechové a zábavné akce, občerstvení a procházka po zajímavostech v okolí místa konání.

Pátek – o vykořisťování, dějinách i NATO

Účastníky Antikapitalistického kempu uvítal Nikola Čech z Levé perspektivy. Přednášky zahájil v pátek odpoledne Ondřej Kazík z Komunistického svazu mládeže, hovořící na téma „Vykořisťování v ČR ve světle statistik“. Pomocí pečlivě připravené prezentace seznámil přítomné např. s rozdělením vytvořené nadhodnoty v nefinančních podnicích nebo vývojem podílu státního a soukromého kapitálu, kde podíl státních podniků klesl do r. 2000 pod 10 %. Většinu nadhodnoty vytváří zahraniční kapitál. Uvedl, že ČR se nachází v koloniálním postavení, z čehož neplyne nutnost podporovat české kapitalisty, nýbrž bojovat proti všem formám vykořisťování.

Martin Šaffek ze Socialistické solidarity pohovořil o životě a díle L. D. Trockého z pohledu vycházejícího z pojetí Tonyho Cliffa, podle kterého byl nastolen v SSSR po smrti Lenina a odstavení Trockého státní kapitalismus.

Večerní program byl zaměřen proti nové militarizaci Evropy a na odpor proti NATO. Úvod přednesl Milan Krajča z Českého mírového hnutí, který přiblížil dějiny a současnost NATO a jeho projekty „partnerství“. Červencový summit NATO ve Varšavě schválil další expanzi, posílení vazeb na EU a rozšíření přítomnosti na hranicích s Ruskou federací, kde vojenská cvičení probíhají neustále a zintenzivňují se.

Eva Novotná z občanské iniciativy „Ne základnám“ kritizovala, že NATO deklaruje preventivní válku proti ještě nezformovaným silám a že členové NATO bojují i sami proti sobě, např. v Kurdistánu. Česká armáda je přitom nejméně bojeschopná ve svých dějinách. Činnost iniciativy dále přiblížil Václav Novotný. Konstatoval absenci silného levicového uskupení, schopného nahradit sociální demokracii. V takové situaci vystoupení proti ČSSD vede k posílení ještě pravicovějších sil.

Beata Karoń z Komunistické strany Polska informovala o průběhu protestů proti summitu NATO ve Varšavě a o perzekuci polského pokrokového hnutí. Doplnil ji Jacek Kamiński z organizace „Porozumienie Socjalistyczne“. Upozornil, že polská levice je velmi slabá, v parlamentu není žádná, ani umírněná levicová strana. Část levicového hnutí je pod vlivem proamerického proudu a nevystupuje proti NATO.

Sobota – den nabitý tématy

Nejbohatším a nejhojněji navštíveným dnem kempu byla sobota. Dopolední program zahájila přednáška lékaře – klinického biochemika Ctirada Musila „Nemoci českého zdravotnictví“. Řečník ozřejmil, že neplatí zákoník práce pro délku služeb lékařů, panuje nedostatek lékařského personálu a sester a existují vážné problémy v oblasti získání atestací, které si mnozí mladí lidé musí platit ze svého na úkor založení rodiny apod. Vysvětloval např. i akci lékařů „Děkujeme, odcházíme“, která se týkala lékařů v nemocnicích, ale vůbec ne praktiků, což je častý mýtus kolující mezi veřejností. Souběžně s ní pojednával pro druhou skupinu posluchačů Karel Růžička (Alternativa zdola) o participativních rozpočtech. Uvedl jejich příklady z ČR, kde byly bohužel použity jen v několika městech nebo městských částech a občané mohli hlasováním ovlivnit jen nepatrné části celkového rozpočtu.

Vědecká pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd ČR Zuzana Uhde pojednala o tématu „Co národní aktivismus nezmůže aneb potřeba globální změny“. Řekla, že uzavírání hranic nevyřeší nadnárodní problémy. Média posilují nacionální diskurs, za hlavní problémy považují konflikty „mezi státy“. Kritizovala uzavírání se části levice do nacionálního rámce a vyzvala k využití nadnárodních struktur proti silnějšímu nepříteli, např. k boji proti smlouvě TTIP.

Během více než dvou hodin s úvody vystoupili a na dotazy odpověděli Mirko Honcović a Miroslav Souček z Marxistické alternativy, Štěpán Kotrba, novinář, grafik a designér a Filip Vidimský, aktivista Socialistické solidarity a Strany zelených.

M. Honcović se vyhradil proti nejasnému pojmu „levice“, oproti kterému vyzdvihl výraz „socialisté“, jejichž cíl je jasný. Vyslovil se proti spojování zastánců socialismu s liberály a vyzval k pořádání vlastních akcí k uprchlické krizi nabízejících řešení jejích příčin. M. Souček odmítl dělení na levici starou a novou, namísto kterého by měla být rozdělována na proletářskou a maloburžoazní.

Štěpán Kotrba zmínil, že levice zapomněla na Leninovo heslo „učit se, učit se, učit se“, opakuje staré chyby a celkově ztratila společenský diskurs. Nejlepším zničením radikální levice je její zkorumpování. Sám se označil za člena staré levice, jež nevyzdvihuje individualismus. Dodal, že přesvědčování přesvědčených je smrtí levice a že fráze a citáty klasiků nikoho nezajímají.

Dle slov Filipa Vidimského nová levice jako hnutí ze západních států 60. let zemřela a nelze si ji plést s novými sociálními hnutími ani obratem sociální demokracie doprava. Levici bychom měli dělit na radikální a reformistickou. V polemice se zástupci Marxistické alternativy označil spojenectví s liberály za nutné v boji proti fašizaci společnosti.

Filosof a sociální vědec Marek Hrubec představil v sobotu večer problematiku válek a mezinárodní spravedlnosti. Zaměřil se na války, vedené USA po útoku na Světové obchodní centrum v r. 2001. Válka proti Iráku, zahájená v r. 2003, byla ilegální, nepotvrzená Radou bezpečnosti OSN.  Zprávy tajných služeb USA ji později označily za omyl, stejně jako pozdější válku proti Libyi. Nikdo však nebyl za vyvolání těchto válek potrestán, i když bývalý britský premiér Tony Blair již byl předvolán před soud a omluvil se. Zodpovědné politiky lze trestat i podle současného práva, viníky válek je nutno dostat před soud.

Neděle – o terorismu a změnách klimatu

Aktivistka ženského hnutí a překladatelka Saša Lienau pojednala v neděli o západoněmecké Frakci rudé armády (RAF), vyvíjející činnost jako „komunistická městská partyzánská skupina“. Řečnice při tom využila i svých vzpomínek z působení v socialistickém hnutí v západním Německu. Srovnala represe proti RAF a její následnou radikalizaci a odpoutání od sympatizující scény se současnou perzekucí anarchistů v ČR, jež může také přinést eskalaci násilí. Činnost RAF vyvolala v NSR mimořádná bezpečnostní opatření, zostření podmínek pro vězně a perzekuci pokrokového hnutí. Oproti tomu se skupinám, hlásícím se postupně k tomuto názvu, nepodařilo revolucionizovat mládež ani mezi studenty, ani v továrnách. Někteří vedoucí představitelé zemřeli po zatčení rozporuplnými údajnými sebevraždami.

V r. 1977 bylo 140 lidí včetně S. Lienau obviněno z „napomáhání terorismu“. Hrozilo jí až sedm let odnětí svobody, ale stejně jako velká většina obviněných byla osvobozena. Navzdory tomu, že RAF neměla nikdy zřejmě více než 30 členů najednou, zásadně ovlivnila západoněmecké protirežimní hnutí 70. a 80. let.

Poslední diskuse byla věnována klimatickým změnám a ekosocialismu. Úvodní slovo přednesl Filip Schneider z Mladých zelených. Řekl, že změny klimatu nedopadají téměř vůbec na bohaté, ale devastačně na chudé. Kapitalismus není environmentálně udržitelný, neboť se orientuje pouze na růst a na zisk. Pro ekologicky udržitelnou společnost jsou nutné zásadní zásahy státu do tržního mechanismu. Vyjádřil pochybnost o možnosti vyřešení této otázky bez překonání kapitalismu.

Odhodlaně do další práce

Krátce po skončení akce můžeme konstatovat, že v jejím hodnocení převažují pozitivní ohlasy, za což je namístě poděkování všem, kdo se o přípravu a úspěšný průběh zasloužili.

Antikapitalistický kemp i v letošním roce, stejně jako v letech předchozích (navazuje na podobná každoroční setkání od r. 1999) pomohl posílení a sblížení radikální levice a především její marxisticky orientované části, ačkoli se neuzavřel ani zastáncům jiných směrů. Bohužel ke vzniku (či obnově) a úspěšnému fungování zásadové revoluční strany, podporované širokým hnutím pracujících, má česká společnost zřejmě stále daleko. Nesmíme se však spokojovat s konstatováním neutěšené situace a zůstat pasivními. Proto nechť se Antikapitalistický kemp stane odrazovým můstkem k další úspěšné činnosti všech zúčastněných organizací i jednotlivců za společenský pokrok a především za mír a proti fašismu, což je v dnešní době stále naléhavější.