Projev mluvčí platformy Stop TTIP, Adély Zicháčkové, na pražské demonstraci proti TTIP 18. dubna
TTIP, CETA. TISA. Za těmito písmeny se skrývají nové typy supersmluv, které dopadnou na životy osmi set milionů lidí v Evropě a severní Americe. Za zavřenými dveřmi ve Washingtonu, Bruselu nebo Štrasburku dohadují nikým nevolení technokraté a zástupci velkého byznysu něco prý mimořádně výhodného a nezbytného, něco, co všichni pocítíme na vlastní kůži.
Ačkoliv všechny smlouvy mají ve svém názvu obchod, jde o něj až v druhé řadě. Tváří se, jakoby měly odstranit cla a dovozní kvóty, které už jsou teď velmi nízké. Skutečným cílem smluv je však maximální liberalizace veškerých podmínek trhu a de facto posílení moci silných a velkých korporací. V rámci odstraňování takzvaných netarifních bariér by mělo být odstraněno všechno, co brání volnému obchodu, přesněji to, co ještě chrání spotřebitele a občany. Ohroženy a oslabeny budou předpisy na ochranu zákazníků, ochranu přírody, standardy výroby léčiv a potravin, veřejné služby jako školství, penzijní systém a zdravotnictví anebo naše sociální práva. To se týká také ochrany zaměstnanců prostřednictvím zákoníků práce, výše minimální mzdy anebo právo na dovolenou. V době, kdy na lidi v celé Evropě dopadá politika škrtů a stále více z nich se ocitá ve spirále chudoby, to zní jako výsměch. Tyto tzv. obchodní smlouvy mají za cíl podřídit zájmy států a občanů zájmům silných globálních korporací a finančnímu kapitálu.
Zastánci smluv často argumentují tím, že přinesou více pracovních míst. Zkušenosti z oblastí, kde takové smlouvy již platí, ukazují, že efekt je přesně opačný. Příkladem je smlouva NAFTA, dohoda o volném trhu mezi Kanadou, USA a Mexikem, která katastrofálně dopadla především na drobné mexické farmáře, ale snížila zaměstnanost i v USA a Kanadě.
Tyto smlouvy jsou dalším krokem v prosazování neoliberální politiky, která přivedla svět do stavu ekonomické katastrofy a zhoršila životy většiny lidí na Zemi. Náklady, které neoliberální politika přináší, jsou zbídačování širokých vrstev obyvatelstva, sociální vyloučení, chudoba, ničení přírody, bezdomovectví, omezený přístup ke vzdělání, lékařské péči a kvalitním potravinám. Smlouvy mají vytvořit podmínky, aby se státy nemohly suverénně demokraticky rozhodovat např. o zvýšení minimální mzdy nebo předpisy na ochranu zdraví občanů. Pokud by takové rozhodnutí státu ohrozilo zisky korporací, budou jej moci zažalovat u arbitrážních soudů. V konečném důsledku to znamená další přesun pravomocí od občanů reprezentovaných už tak problematicky fungujícími parlamenty k neprůhledným elitám.
Co s tím? Odpovědí na to může být ukázat oněm elitám, že my, občané jsme síla, kterou není možné přehlížet. Dnešní den vyrazily do ulic tisíce lidí ve více než čtyři sta městech světa. Smlouva NAFTA odstartovala zapatistické povstání v mexickém Chiapasu, proti smlouvám TTIP a CETA se vytvořila doposud největší občanská iniciativa v historii Evropské Unie. To, že každá z těchto smluv vyvolává masivní protesty, dokazuje, že s nimi jednoznačně není něco v pořádku. Ukažme vládám, korporacím a evropským institucím, že jsme tady. Nezastavme se ale u kritiky chystaných smluv. Nespokojme se s oficiálními stanovisky, diskutujme, vytvářejme alternativy, budujme solidární struktury a vemněme zpět do svých rukou opět možnost rozhodovat svobodně o vlastních životech!