Vážení spoluobčané,

stejně jako vy všichni jsem dnes zde především proto, abych vyjádřil nesouhlas s nedávným útokem Spojených států, Francie a Spojeného království proti Sýrii. Ale jak zde již řekl jeden můj předřečník, Sýrie se s agresí musí potýkat už dlouhých sedm let. Tak dlouho trvá boj džihádistů placených Katarem, Saúdskou Arábií a Tureckem proti syrské vládě. Jen od začátku tohoto roku musela ovšem Sýrie čelit třem přímým útokům zahraničních armád.

Vedle nedávného útoku Spojených států, Francie a Velké Británie zde byl předchozí útok a bombardování izraelského letectva na syrské cíle. No, neprošlo mu to hladce, Izrael přišel o svoji stíhačku, bohužel jen o jednu, chce se říct! Ale této agresi předcházela letos ještě jedna agrese, o které se moc nemluví, ale která měla zcela devastující dopad – šlo o pozemní invazi turecké armády a následnou okupaci části syrské provincie Aleppo resp. samosprávného kantonu Afrín, obývaného převážně Kurdy.

Tento útok turecké armády vybavené nejmodernějšími zbraněmi přinesl nevýslovné utrpení nejen obyvatelům Afrínu, ale celému lidstvu. Ze svých domovů, z měst a vesnic byly vyhnány statisíce Kurdů a jejich města jsou poarabšťována a především poturčována. Kurdština zmizela rázem ze škol i úřadů, kurdské nápisy mizí z ulic. Vlády se chopili džihádisté, což se projevilo tím, že ze všech míst rázem musely odejít ženy, které do té doby tvořily polovinu všech lidí na radnicích a úřadech. Protesty jsou brutálně potlačovány a rozmohlo se rabování.

Jak jsem ale už řekl, tato agrese nepřinesla zkázu pouze syrským Kurdům, ale celému lidstvu. V Ain Dara stál 3000 let starý chetitský chrám s nádhernými velkými kamennými lvy a sfingami. Syrská vláda tuto památku střežila jako oko v hlavě, stejně jako poté kurdská správa. To, co vydrželo 3000 let, zničil během několika minut úmyslný a bezdůvodný nálet tureckého letectva 29. ledna tohoto roku. Hanba!

V Bradu stála skupina starých římských a byzantských chrámů a klášterů. Stála zde hrobka svatého Marona, tak cenná pro maronitskou komunitu, stál zde i Juliánův kostel, jeden z nejstarších křesťanských chrámů světa ze 4. století. Říkám stály, neboť i tyto památky nevyčíslitelné ceny byly nemyslně poničeny tureckou armádou. A podobný osud měla skupina 30 křesťanských vesnic zapsaných na seznamu UNESCO, které reprezentovaly starověké vesnice z 1. – 7. století. Turecká armáda je úmyslně bombardovala. Hanba!

Zničení těchto cenných památek je zločinem proti celému lidstvu. Myslím, že se mnou budete souhlasit, že stejně jako současnou agresi proti Sýrii je třeba odsoudit i agresi turecké armády proti syrským Kurdům, že vedle Trumpa, Mayové a Macrona musí být na list ´who is who, na seznam válečných zločinců zapsáno na jedno z předních míst ještě další jméno, jména tureckého prezidenta Erdogana!

Vážení občané, nyní apeluji na vás, připomeňte si tyto skutečnost, když si budete letos volit místo své letní dovolené. V Turecku tedy ne! Dokud zde bude u moci Erdogan.

Ať žije Sýrie, ať žije syrský a kurdský lid!

Smrt imperialismu!

(volný přepis)