Rozhovor se sociálním pracovníkem Janem Baďurou na Festivalu menšin v Liberci
Jak na tebe jako zástupce majority Festival působil?
Festival na mě působil v prvé řadě velice přátelským přijmutím ze strany jeho účastníků. Je pravda, že mě mnoho libereckých Romů zná a to díky mému zaměstnání. Nemyslím si však, že by to hrálo velkou roli. Přátelskou atmosférou byli překvapeni i moji kamarádi, kteří na takovéto akci byli poprvé. Byl jsem tam pár hodin a na to, že se této akce zúčastnilo několik set lidí, jsem nezaznamenal sebemenší náznak konfliktu nebo agrese. Všichni přece známe obvyklá klišé o tom, že se Romové perou a jsou agresivní. Tento případ mi opět potvrdil, že to jsou opravdu jen klišé.
Jak hodnotíš soužití majority a Romů na Liberecku?
Myslím si, že je to různé dle lokalit. Na Liberecku je mnoho sociálně vyloučených míst, kde spolu živoří jak chudí lidé z majority, tak Romové. Tam větší konflikty nepociťuji, obě skupiny jsou na tom totiž stejně bídně. V širší společnosti je bohužel cítit latentní protiromský rasismus. Ten prostupuje, jak víme, celou českou společností. Zatím se zůstává u klasického nadávání v hospodách apod. Mám však obavy z toho, že stačí vyprovokovat sebemenší konflikt a problém jako např. v Duchcově může být na světě. Na druhou stranu si však nemyslím, že by případný konflikt přilákal větší množství lidí. Socioekonomická realita majority je tu zatím stále lepší, než v ústeckém kraji.
Jaká je zde situace v oblasti chudoby, sociálního vyloučení a lichvářsko-exekutorské spirály zadlužení? Jak je to ve skutečnosti s ubytovnou v Lidových sadech v Liberci, o které se v jednom článku zmínili neonacisté z DSSS?
Sociální vyloučení a vnik ghett má dle mého názoru stoupající tendenci a to nejen na Liberecku. Je to způsobeno několika faktory. Jedním z nich jsou dopady neoliberálních škrtů a nepromyšlených změn v dávkovém systému, které zavedla předcházející vláda. Nejnovější změnou, která začala platit od srpna tohoto roku, je snížení doplatku na bydlení. Všichni známe také tzv. S-karty a DONEZ. Hodně lidí také spadlo do chudoby díky nutnosti odpracovaného jednoho roku k tomu, aby měli nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pro seniory byla doslova smrtící nutnost poplatků za pobyt v nemocnici nebo léky, dále pak deregulace nájemného apod.
Na této zvětšující se skupině chudých obyvatel se pak přiživují různé podnikatelské skupiny. Velice výnosným byznysem je poskytování nebankovních půjček. Ty jsou záměrně nabízeny nemajetným a finančně negramotným lidem, tak aby jistinu nesplatili. Zisk u těchto společností totiž vytváří poplatky z prodlení. Na to jsou pak napojeni exekutoři, kteří dluh zvýší o další tisíce.
Minulý víkend dokonce Česká spořitelna nabízela zřízení účtu zdarma s tím, že na něm klient bude mít možnost 5000 Kč debetu. Samozřejmě bylo u jejich poboček plno lidí, kteří nemají šanci dluh včas splatit a chytají se do nekonečné dluhové spirály.
Byznys ohledně ubytoven a jiných nemovitostí je kapitolou samou o sobě. Jednou větou sdělím, že nechápu, proč naši zákonodárci nedělají nic s praxí majitelů těchto nemovitostí, kteří dostávají přímo od státu, prostřednictvím příspěvků na bydlení statisícové částky. Tyto objekty jsou navíc poničené díky tomu, že do nich majitel nic neinvestuje. Jednoduše jej nechají spadnout a jdou parazitovat na chudých o dům dál.
Na závěr bych se chtěl částečně vrátit k druhé otázce. Nedávno se na webu DSSS Sever objevila lživá zmínka o tom, že okolí ubytovny v Lidových sadech zažívá stav řádění tzv. nepřizpůsobivých občanů, že si na ně lidé stěžují apod. To samozřejmě není pravda, ale jen další pokus nácků o rozdmýchání rasového konfliktu. Jediní, kdo v Lidových sadech trpí, jsou chudí lidé, kteří jsou díky skutečnostem popsaným výše nuceni žít v otřesných podmínkách pod střechou mafiánů.
Díky za rozhovor.
Rozhovor vedl Petr Vinkler