Zhruba 150 demonstrantů se 2. září shromáždilo před budovou amerického velvyslanectví v Praze, aby svým setkáním vyjádřilo nesouhlas s připravovaným vojenským zásahem Spojených států (a jejich případných spojenců) proti Sýrii. Tento útok proti suverénnímu státu připravovaný bez mandátu Rady bezpečnosti OSN a v rozporu s mezinárodním právem naplňuje všechna kritéria vojenské agrese, prohloubil by humanitární katastrofu syrských občanů a výrazně přispěl k další destabilizaci politické situace na Blízkém východě.

Na demonstraci před americkou ambasádou dorazily v pondělí desítky lidí se syrskými vlajkami a protiválečnými transparenty. Úvodní slovo si vzal Milan Krajča z pořádající organizace České mírové hnutí. Poděkoval všem přítomným, že přišli na rychle svolanou akci vyjádřit solidaritu se Sýrií, kterou ohrožuje nejen připravovaná agrese Spojených států, ale také vyzbrojování, výcvik a vysílání protirežimních žoldáků a islamistů ze strany Francie, Turecka, nebo Saúdské Arábie. Krajča zmínil také záminku útoku, kterou se stal dosud nevyšetřený údajný útok nervovým plynem na předměstí Damašku, a připomněl podobné (jak se ukázalo nepravdivé) záminky k útokům v předchozích agresích Spojených států např. v Jugoslávii, Afghánistánu nebo Iráku.

Následoval projev Nizara Trabulsího, Syřana žijícího v ČR. Po něm promluvili předseda Národního svazu syrských studentů v ČR, Ahmedd Khadour, členka předlistopadového disentu a spisovatelka Lenka Procházková, scénárista a dokumentarista Vladimír Dvořák, publicista a odborný asistent na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů, Daniel Solis a poslankyně a současná vedoucí pražské kandidátky KSČM ve volbách do PSP ČR, Marta Semelová. Místy projevy přerušilo skandování „Ať žije mír, ať žije mezinárodní solidarita!“, „Obama je agresor!“, „Válku válce!“ a „Chceme mír, nechceme válku!“.

V projevech zaznělo odsouzení řešení občanské války v Sýrii vnějších zásahem za použití vojenské síly. Spojené státy spolu s Francií a Velkou Británií se od začátku snaží hledat jakékoliv záminky k dalšímu vpádu do blízkovýchodního dění. Tyto zásahy v minulosti pouze zhoršily postavení většiny místních obyvatel a vedly k uloupení národního bohatství postižených zemí západními korporacemi typu Bechtel a Halliburton.

Ani lokální útok chemickými zbraněmi, jakkoliv odporný, nedává k vojenskému útoku západních velmocí na Sýrii oprávnění. Tím spíše, že dodnes vůbec není jasné, kdo za útokem stál, kolik si vyžádal obětí a o jaké zbraně vlastně šlo. Stejně tak právě Spojené státy a jeho spojenci jako Izrael, kteří sami prokazatelně nasadily chemické zbraně proti civilistům např. v roce 2004 v irácké Fallúdži a v roce 2009 v Gaze, nemají nejmenší morální právo jejich případné použití v Sýrii odsuzovat.

Pražští členové Levé perspektivy z výše uvedených důvodů podpořili svoji účastí demonstraci svolanou pod heslem Ruce pryč od Sýrie. Touto účastí ani svými názory se ovšem nestavíme na stranu současného vedení Sýrie a prezidenta Bašara al-Assada, kterého považujeme za bezskrupulózního diktátora, který mučí a vraždí své politické odpůrce a sám v posledních letech prosazoval neoliberální reformy proti zájmům obyčejných Syřanů. Stejně jako vměšování Spojených států, Spojeného království, Francie, Turecka, Kataru a dalších zemí do dění v Sýrii odmítáme a odsuzujeme také aktivity Ruska a Íránu, které posílají do oblasti mohutné dodávky zbraní a udržují v Sýrii svoji vojenskou přítomnost.

Pokud tedy někteří jiní účastníci demonstrace spojují svůj protiválečný postoj s podporou či dokonce bezvýhradnou adorací vlády Bašara al-Assada, my tak rozhodně nečiníme. Ani současnou vládu ani současnou opozici podporovanou Západem a blízkovýchodní reakcí nepovažujeme za síly, které si zaslouží důvěru syrského lidu a zejména syrských pracujících.