Ruská invaze urychlila tlak na změnu názvů ulic
V důsledku ruské agrese na Ukrajině, ale i protiruských nálad hlavního proudu české politiky obecně (projevovaných už dávno před napadením Ukrajiny), dochází k přejmenování některých veřejných prostranství nebo snaze o takové kroky.
15. dubna 2022 byla Sovětská ulice v Bučovicích (okres Vyškov) přejmenována na Dvorskou. V tomto případě je spíše zarážející, že Sovětská ulice vydržela tak dlouho po obnově kapitalismu, když její název neodkazuje na osvobození ČSR v roce 1945 (na rozdíl od ulic Rudé armády, kterých zůstalo v Česku ještě sedm, plus dvě náměstí Rudé armády), ale přímo na Sovětský svaz.
22. dubna byla kratší část Korunovační ulice v Praze-Bubenči přejmenována na ulici Ukrajinských hrdinů. Slavnostní výměny označení se zúčastnil velvyslanec Ukrajiny, primátor hlavního města Prahy a starosta městské části Praha 6. Přejmenování ulice se dotklo pouze dvou objektů – velvyslanectví Ruské federace (která si změnila adresu na místo svého konzulárního oddělení poté, co bylo náměstí před hlavním vstupem do areálu v roce 2020 přejmenováno z náměstí Pod kaštany na náměstí Borise Němcova) a velvyslanectví Království Saúdské Arábie.
Rozlehlý areál náležící k ruskému velvyslanectví je nyní sevřen mezi náměstí Borise Němcova (odpůrce V. V. Putina, ruského liberálního politika ze strany Svaz pravicových sil, zavražděného v Moskvě v roce 2015), ulici Ukrajinských hrdinů a promenádu Anny Politkovské (odpůrkyně V. V. Putina, ruské novinářky a lidskoprávní aktivistky, zavražděné v Moskvě v roce 2006; název dříve bezejmenné parkové cesty od roku 2020). Bezejmenný most přes železniční trať u ambasády byl 22. dubna pojmenován Skakunův most podle Hrdiny Ukrajiny V. V. Skakuna (1996-2022), který za cenu vlastního života odpálil most před postupem ruských agresorů.
Dle diplomatické listiny z 2. 4. 2022, zveřejněné Ministerstvem zahraničních věcí ČR, má ruské velvyslanectví k tomuto datu jen šest diplomatů. Na další administrativní kroky proti velvyslanectví jako ponížení diplomatických vztahů na úroveň chargé d’affaires nebo vyvlastnění části objektů velvyslanectví se zřejmě český stát cítí být krátký, ačkoli různé proklamace v tomto směru zazněly, například poslanec Ondřej Kolář (TOP 09), který je starostou městské části Praha 6 a členem předsednictva TOP 09, požaduje přerušení diplomatických styků s Ruskou federací. Starosta Prahy-Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) vyzval k přímé válce s Ruskem, vyjádření tohoto exhibicionisty však slouží spíše k získání mediální pozornosti než čemukoli jinému.
Ve světle vyhrocené protiruské kampaně nesmíme zapomínat na represivní povahu ruského protilidového oligarchického režimu, ke svým oponentům podstatně tvrdšího než buržoazní demokracie západoevropského nebo českého typu. Již dávno před ruskou invazí na Ukrajinu se před ruským velvyslanectvím konaly například demonstrace proti věznění ruských anarchistů a dalších antikapitalistů, jichž se kromě anarchistů účastnili i další pokrokoví lidé.
Bohužel si nemůžeme dělat iluze, že by se všem protilidovým režimům měřilo stejným metrem a že by podobně teatrálně za účasti představitelů státu a samospráv byly připomínány oběti imperialistických agresí, dobyvačných válek a oběti politické represe i před dalšími velvyslanectvími.
Po ruské invazi zesílila snaha městské části Praha 3 o přejmenování hlavní žižkovské Koněvovy ulice na Hartigovu (ačkoli maršál SSSR I. S. Koněv /1879-1973/ nemá se současným ruským režimem nic společného; Karel Hartig /1833-1905/ byl stavitel a první starosta Žižkova, předobraz stavebního rady Herzoga z románu Vladimíra Neffa „Zlá krev“ a stejnojmenného televizního seriálu, kde ho ztvárnil Ilja Racek). Přejmenování schválila místopisná komise i Rada městské části Praha 3. V květnu bude v ulici probíhat dotazníkové šetření. Po případném schválení zastupiteli městské části by pro přejmenování muselo následovat odhlasování zastupiteli hlavního města Prahy.
Naopak k projednání patrně nezamíří okrajové návrhy na přejmenování ulic Ruská či Moskevská a odolává i velký nápis „Moskva-Praha“ ve vestibulu stanice metra Anděl (do roku 1990 Moskevská). Památník „Sbratření“ u pražského hlavního nádraží, po ruské invazi zakrytý modrou plachtou, je již opět odkryt a hlídán kamerou.
Velkou vlnu odstraňování pomníků, pamětních desek a místních názvů spojených se sovětskou érou spustila ruská agrese na ukrajinském území kontrolovaném kyjevskou vládou. Má se týkat až stovek případů. To dokazuje, že likvidace těchto pozůstatků sovětského režimu po roce 2014 zdaleka nebyla tak plošná a důsledná, jak tvrdí zastánci Ruska. Naopak v okupovaném Heničesku v Chersonské oblasti ruské jednotky vztyčily sochu V. I. Lenina, strženou před sedmi lety, a to přestože v praxi provádějí politiku zcela protichůdnou Leninovým záměrům a praxi. Je to jeden z mnoha případů, kdy používání sovětské symboliky současným ruským protilidovým režimem diskredituje myšlenky socialismu před celým světem.