Šanghajská organizace spolupráce proti NATO v Afghánistánu
21. setkání Rady hlav států Šanghajské organizace spolupráce (SCO) se v pátek 17. září konalo v tádžickém Dušanbe. Čínský prezident Si Ťin-pching oslovil summit pomocí videohovoru. SCO nyní zahájilo jednání o přijmutí Saúdské Arábie, Egypta a Kataru jako nových partnerů pro dialog s SCO a o přijetí Íránu jako nového členského státu. SCO vítá nové kolo svého rozšiřování. „SCO rodina“ ukázala svoji životaschopnost a širší perspektivy svého rozvoje.
Členem SCO není žádná západní země. Turecko je partnerem dialogu s SCO a je jediným členským státem NATO, který je nějak na SCO navázán. Během20 let od vytvoření SCO Západ neustále pomlouvá a zpochybňuje význam této organizace. Pyšní Zápaďané věří, že SCO nevydrží dlouho, ale SCO již nyní funguje déle, než se očekávalo. Dnes se z SCO stává nejrozsáhlejší a ve srovnáních i nejlidnatější organizace regionální spolupráce na celém světě. Je plná života, zatímco naopak NATO jako největší politická a vojenská organizace vedená Západem sebe sama označuje za nacházející se ve stádiu „po mrtvici“.
Proč tomu tak je? V zásadě proto, že SCO se drží skutečného multilateralismu, který je v zájmu každého člena. Původním záměrem SCO bylo dojít ke konsenzu a situaci vítěz-vítěz. Je zaměřeno na řešení problémů, ne na nutném sjednocení zájmů všech, ani nefunguje jako geopolitický nástroj ovládaný hlavní velmocí. Když bylo SCO založeno, zakládající členské státy hluboce zobecnily své zkušenosti z úspěšné spolupráce a šikovně navrhly Šanghajský duch vzájemné důvěry – vzájemných výhod, rovnosti, konzultací, respektu k odlišnostem civilizací a prosazování společného rozvoje. Při řešení problémů se státy SCO snaží dosáhnout konsenzu a každá země, bez ohledu je-li malá nebo velká, má rovný hlas.
Západ podle sebe soudí nás, a proto nevyhnutelně nechápe význam SCO. Mezi členskými státy SCO, pozorovatelskými státy a partnery v dialogu existují zásadní rozdíly. Probíhají mezi nimi komplikované debaty, a dokonce i konflikty. Například Indie a Pákistán jsou oba členskými zeměmi SCO. Ale SCO kvůli jejich účasti neselhalo, ani Čína a Rusko jako dvě velmoci nebojují mezi sebou, jak někteří lidé ze Západu předpokládali. Na tom se ukazuje, že členské státy SCO jsou schopné účinně najt své společné zájmy. Tento důležitý institucionální experiment v nezápadním světě po Studené válce stále více ukazuje svoji jedinečnou hodnotu.
Výsledky, kterých SCO dosáhlo, jsou pozoruhodné. Když si za příklad vezmeme rok 2020, podařilo se kompetentním strukturám SCO zničit více než 50 teroristických skupin a zabránit více než 40 teroristickým útokům, čímž účinně bojují s „třemi silami zla“ – terorismem, extremismem a separatismem – pašováním drog a mezinárodním organizovaným zločinem. V roce 2020 činila celková ekonomická hodnota a zahraniční obchod členských států SCO jedenáctinásobek a osminásobek hodnoty ve srovnání s dobou vzniku SCO. V posledních dvaceti letech neproběhl v oblasti Střední Asie žádný významnější ozbrojený konflikt nebo válka. SCO sehrálo důležitou roli v zabránění válkám.
V pátek se předáci států SCO a členských zemí Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti rovněž setkali na společném on-line summitu o afghánské otázce. Diskutovali, jak pomoci Afgháncům překonat obtíže a společně udržet mír a stabilitu, která je „cennější než zlato“. Konstruktivní role, kterou SCO může hrát v afghánském chaosu, se stává prvořadou. Všechny země sousedící s Afghánistánem stejně jako Afghánistán samotný se nacházejí v rámci struktur SCO.
Dobré využití platforem, jakou je kontaktní skupina SCO-Afghánistán, může aktivně podpořit hladký přechod Afghánistánu k míru a navést zemi k vytvoření široké a inkluzivní politické struktury. Rovněž může vést Afghánistán k prosazování obezřetné a umírněné domácí a zahraniční politiky, k nesmlouvanému boji proti všem formám terorismu, k dobrým vztahům se všemi sousedy a k skutečnému nastoupení cesty míru, stability a rozvoje.
Pozitivní role SCO a role NATO se opět staví do ostrého kontrastu i v Afghánské otázce. NATO je skutečným přeborníkem ve vytváření rozkladu. USA a Západ utíkají z Afghánistánu, kde po sobě zanechali chaos. Nyní je na SCO, aby z pocitu hluboké odpovědnosti přišla do Afghánistánu pomoci. Je jasné, která z cest je ta správná.