Afghánský ministr vnitra Abdul Sattar Mirzakwal v neděli podle CNN prohlásil, že Kábul nebude napaden a že dojde k pokojnému předání moci dočasné vládě. Ve stejnou dobu v neděli vydal Taliban prohlášení, v němž uvádí, že již jedná s „opozicí“ o pokojném předání vlády nad městem do svých rukou. Afghánské vládní síly nejsou schopné postavit se útokům Talibanu a bránit hlavní město, což v plné nahotě ukazuje trapné postavení Spojených států.

Zaprvé je skutečností, že v Afghánistánu došlo na podobný scénář odchodu amerických sil jako v Jižním Vietnamu v roce 1975, což nejlépe ilustruje selhání amerického intervencionismu.

Zadruhé, Spojené státy čelí zostuzení, když dvacet let budovaly afghánskou armádu, aniž by to ěmlo jakýkoliv skutečný efekt. Spojené státy na afghánskou armádu dávaly minimálně 4 miliardy dolarů ročně – 74 miliard dolarů od začátku války.

Po odchodu sil USA jsou ale afghánská vládní vojska sotva schopná měřit síly s Talibanem. Navíc USA čelí ponížení z možného svržení současné kábulské vlády, kterou se snažily dvacet let v Afghánistánu budovat.

Reuters ještě v sobotu publikoval analýzu s titulkem „S postupem Talibanu se Čína snaží přizpůsobit trpké realitě.“ Analýza tvrdí, že rychlost postupu Talibanu je pro Čínu „trpká“. Tato zpráva ignoruje skutečnost, že Čína se několik desítek let držela a drží principu nevměšování do vnitřních věcí Afghánistánu.

Když se člen Čínské rady státu a ministr zahraničních věcí Wang Ji setkal 28. července s návštěvnickou delegací vedenou hlavou afghánské Politické komise Talibanu Mullahem Abdulem Ghani Baradarem v Tianjinu zopakoval, že Čína věří, že afghánský Taliban postaví zájem země na první místo, prioritně se zapojí do mírových rozhovorů, vytkne si za cíl dosáhnout míru, vytvořit pozitivní obraz země a podporovat [směrem k opozici] inkluzivní politiku.

Zcela v protikladu ke Spojeným státům je obraz Číny v Afghánistánu přátelský.

Proto Čína nebude nepřítelem ani jedné ze stran konfliktu v Afghánistánu a ani jedna strana si také nebude dělat nepřítele z Číny.

Pro Čínu tedy nějaká „trpká“ realita vůbec neexistuje.

Při analyzování situace v Afghánistánu někteří pozorovatelé poznamenali, že Čína může hrát s mnoha kartami. Pravdou ale je, že Čína nechce v Afghánistánu hrát s žádnými kartami a ani nemá zájem usilovat zde o geopolitickou expanzi, jak udávají některé západní média.

Skutečností je, že Washington opustí Afghánistán v troskách způsobených jeho dvacet let trvající válkou. Dokazuje to, že Washington je „nespolehlivý partner“, který vždy opustí svého partnera nebo spojence, jen aby sledoval své vlastní zájmy. Země, které spoléhají na USA, pokud jde o vlastní bezpečnost, nyní na příkladu Afghánistánu mohou vidět, že Spojené státy jen rozdávají falešné sliby a starají se jen samy o sebe.

Západní média si ráda hrají s rozehráváním nějakých her mezi Čínou a Talibanem, zatímco zároveň úmyslně zlehčují čínská řešení afghánských problémů. Dobře vědí, že USA se již potápí do bažiny „pohřbených impérií“, a tak doufají, že Čína v ní uvízne spolu s nimi.

Proč je Taliban schopný obnovit svoji sílu navzdory dvacet letům potlačování a útoků za strany americké vlády? Protože americké ´Afghánská politika´ nejen selhala v uznání a získání podpory afghánských mas, ale zároveň pod povrchem pomohla rozšířit základnu lidové podpory Talibanu.

Mnoho amerických politiků se podle rčení přání otcem myšlenky domnívá, že Čína bude c Afghánistánu nějak intervenovat a doufají, že Čína se tak nakonec dostane do stejné pasti jako USA a jejich západní spojenci, a její intervence si vyžádá množství čínských lidských i materiálních zdrojů.

Skutečností ale je, že Čína nebude nikdy v Afghánistánu intervenovat způsobem, jakým to posledních dvacet let dělaly Spojené státy. Místo toho Čína nabízí konstruktivní řešení, která jsou naprosto odlišná od amerického přístupu a kterými lze také dosáhnout výsledků, kterých Spojené státy nikdy nebyly schopné dosáhnout. To velmi rozzlobí americké politiky, protože půjde o těžkou facku do tváře tzv. amerického globálního vedení, na který jsou jeho západní spojenci tak hrdí.  

(Autor je ředitelem výzkumného oddělení v Národním strategickém institutu na Univerzitě Čching-chua)

Převzato z: https://www.globaltimes.cn/