Někteří Ukrajinci si mysleli, že problémy jejich země lze řešit zvnějšku, to bylo nešťastné. V rámci diskuse v družstevní kavárně ROH, nacházející se na pražském Žižkově, to uvedla ekonomka Ilona Švihlíková.

Problém vidí v tom, že ačkoli „Rusko v minulosti nabízelo Evropské unii spolupráci, EU i Spojené státy to odmítaly“. „Rusko mělo silný pocit, že je jím pohrdáno, to zemi zahnalo do kouta a od sbližování se Západem odstoupila,“ řekla. Chování EU a USA je podle Švíhlíkové jednou z příčin událostí na Krymu. „Jsme Slované, měli bychom motivacím Ruska porozumět, abychom vlastní pozici dokázali odvodit od vnímaní ruské pozice, nikoli od událostí z roku 1968,“ řekla.

Rusko má podle jejích slov pocit, že ačkoli se rudoarmějci v minulosti obětovali pro to, aby byl v Evropě mír, nyní je stavěno do pozice „méněcenného“. Účastníci diskuse se Švihlíkovou polemizovali: Rusko podle nich například nedodržuje dohody. „Chová se v tom o tolik jinak než jiné země?“ reagovala ekonomka.

Podle ní by Ukrajina měla být neutrální: mít dobré vztahy jak s Ruskem, tak s Evropskou unií. Je pro federalizaci Ukrajiny. Současnou ukrajinskou vládu považuje za nelegitimní. „Nazývejme věci pravými jmény – je tam pět fašistů,“ řekla. Legitimní bude podle ní až politická reprezentace, která vzejde z květnových voleb. Někteří účastníci diskuse namítali, že vidí situaci příliš jednostranně – prorusky.

„Nevidím ji jednostranně,“ reagovala. „Jen mi vadí dvojí přístup k mezinárodnímu právu. To bylo porušeno jak na Krymu, tak v Kosovu, kdy Západ jím vyhlášenou nezávislost – na rozdíl od vyhlášené nezávislosti Krymu – uznal,“ řekla. „Pro ČR jsou důležité dobré vztahy s Ruskem. Nejhorší by bylo, kdyby Rusko bylo zahnáno do kouta. Naopak – mělo by být vtaženo do všech struktur. Jsem proti jakýmkoli sankcím vůči Rusku,“ dodala.