Tragické důsledky války mezi syrským režimem a syrskými Kurdy
Před dvěma týdny osvobodily Kurdy vedené Syrské demokratické síly (SDF) Manbij z područí Islámského státu. Nyní jsou syrští Kurdové prvně bombardováni vojenskými letouny režimu v městě Hasaka. Eskalace bombardování a střetů mezi syrským režimem a Kurdy hrozí rizikem, že dojde k uvolnění tlaku na ISIS právě poté, co utrpěl jednu z nejdůležitějších porážek za několik měsíců.
Ve čtvrtek a pátek 18. a 19. srpna vedly střety mezi silami syrských Kurdů se zbylými režimem kontrolovanými enklávami v převážně kurdském městě Hasaka k zabití několika lidí a k nucené evakuaci tisíců civilistů ven z města. Toto vážné střetnutí hrozí přerůst v otevřený konflikt mezi režimem a Kurdy, v jehož důsledku by se dostalo Islámskému státu strategického posílení v kritický okamžik celé války. Kurdové by totiž museli rozdělit své jednotky a zdroje, aby mohli bojovat s režimem, namísto toho aby zahájili ofenzivu proti islamistickým bojovníkům.
Pokud jde o pozemní terén, je to právě SDF a její zásadní složka Kurdské lidové ochranné jednotky (YPG), která je zdaleka nejpůsobivější silou v boji proti ISIS v Sýrii. Syrský režim se snažil v červnu podniknout proti ISIS vlastní útočnou operaci, ale byl islamistickými bojovníky naprosto odražen, takže pokud dojde k válce mezi režimem a Kurdy, nebude v Sýrii žádná síla schopná podniknout zásadní útok proti ISIS.
Vezmeme-li do úvahy probíhající bitvu o Aleppo, není moc pravděpodobné, že by režim v Damašku zasáhl proti kurdským silám v Hasace a Kamišlu jinak než bombardováním. Vládní síly nicméně mohou ohrozit jednotky YPG v převážně kurdském předměstí Aleppa Sheik Maqsoudu a možná v dohledné budoucnosti udeřit i na severozápadní kurdský kanton Afrin. Syrští Kurdové ze severovýchodu se budou snažit do těchto dvou nejzranitelnějších oblastí dostat a ochránit je.
Mnohem lepším řešením pro obě strany by bylo příměří. YPG se již střetla a někdy i dost násilně se zbývajícími režimními silami v syrském Kurdistánu (Rojavě) v minulosti. Žádné z těchto střetnutí nepřerostlo do plného konfliktu, neboť nebylo v zájmu ani jedné ze stran vyčlenit zdroje k boji proti sobě, když čelily skutečnému nepříteli mnohem blíže jejich centrům moci. Z toho důvodu mezi nimi také panovalo zejména s ohledem na syrské poměry poměrně úspěšné příměří během většiny z pětiletého období konfliktu až do teď.
Pokud by příměří skončilo předtím, než by byl ISIS v Sýrii poražen, islamistům by se pravděpodobně podařilo přežít a udržet svoji kontrolu nad územím včetně velkých měst na východě Sýrie. Bez spolupráce se spojeneckými pozemními silami by samotné letecké údery ISIS v těchto oblastech nedokázaly zcela zničit.
Je nepravděpodobné, že by se Spojené státy snažily vytvořit plnohodnotnou a dlouhodobou bezletovou zónu proti režimním letadlům, nebo že by bombardovaly syrské pozemní jednotky, aby jim zabránily obsadit Rojavu. Turecko by pravděpodobně oponovalo snahám USA chránit z letecké základy Incirlik skupinu, kterou Ankara považuje za součást Kurdské strany pracujících (PKK). Letecká základna Incirlik na jihovýchodě země je přitom strategicky důležitá – právě odtud Spojené státy, Spojené království a Francie (do roku 1998) v 90. a začátkem prvních let 21. století hlídaly bezletovou zónu nad iráckým Kurdistánem.
To znamená, že by letectvo USA muselo létat ze základen v Perském zálivu vzdálených kolem 2000 kilometrů, protože lety z letadlových lodí ve Středozemním nebo Rudém moři by vyžadovaly přelet přes území držené režimem, pokud by tedy Turecko bránilo využívat svůj vzdušný prostor pro výše zmíněný účel letů. Udržení ochranného deštníku nad Rojavou by tak bylo krajně obtížné.
Krok s bezletovou zónou by navíc vytvořil nebezpečné riziko střetu s Ruskem. Spojenec Kremlu v Damašku vyjádřil svůj odpor k rozmístění západních speciálních sil určených k výcviku jednotek SDF. Ruské bojové letouny již 16. června dvakrát bombardovaly základnu na jihovýchodě Sýrie poblíž hranic s Jordánskem, kde američtí a britští specialisté trénovali nové síly určené k boji proti ISIS.
Rusko oficiálně tvrdilo, že šlo o náhodný incident resp. o omyl, ale lze odůvodněně chápat, že to bylo varování západním mocnostem, které tyto poradce v Sýrii rozmístily, a to tím spíše, že k bombardování došlo den po odchodu britských poradců z této základny.
Vzhledem k obtížím a rizikům, kterým by koaliční vojska čelila ve snaze ochránit silou svoji zdaleka nejspolehlivější pozemní sílu v boji proti ISIS v Sýrii, je ještě důležitější odvrátit válku mezi režimem a Kurdy. Damašek a Kamišlo by měly zkrotit současné nepřátelství s přihlédnutím k tomu, že přinejmenším nyní by z tohoto vzájemného konfliktu nezískala ani jedna strana nic dobrého.
Autor je zpravodaj agentury Rudaw v Erbilu, irácký Kurdistán