Ve čtvrtek 5. listopadu proběhlo v pražském Divadle Hybernia slavnostní předání Cen Benedicta Cerqueiry za účast v boji za práva pracujících a rozvoj odborů. Oceněno bylo devět domácích a tři zahraniční aktivisté a pracovníci. Ceny se rozhodla udělit odborová Federace výkonných zaměstnanců České republiky, známá mimo jiné svojí angažovaností v zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců České pošty. Společně s předsedou Federace Miroslavem Prokopem předala jednotlivým oceněným medaile vnučka Benedicta Cerqueiry, novinářka a členka Levé perspektivy, Andrea Cerqueirová.

Benedicto Cerqueira (1919-1982), po kterém byla cena pojmenovaná, patřil k významným latinskoamerickým levicovým politikům a pracovníkům dělnického hnutí v 2. polovině 20. století.  Narodil se v chudé dělnické rodině v brazilském Rio de Janeiru. Záhy se stal odborářem, v roce 1953 byl zvolen předsedou Svazu kovodělníků Ria de Janeira. V roce 1962 byl zvolen federálním poslancem. Koncem 60. let se v Brazílii chopila moci pravicová vojenská junta a Cerqueirovi hrozilo vězení. Zachránila ho mezinárodní solidarita – bylo mu umožněno odcestovat do Jugoslávie a následně do ČSSR, kde zastával funkci místopředsedy Světové odborové federace. Později působil v Chile a po vojenském puči Augusta Pinocheta, před nímž musel opět uprchnout, v Panamě. Do své smrti ještě mnohokrát navštívil Československo, na které vždy s láskou a vděkem vzpomínal.

Cerqueira se do Brazílie mohl vrátit až po patnácti letech exilu v roce 1979, kdy se okamžitě angažoval u zrodu Demokratické strany práce (PDT), jejíž se stal místopředsedou. Oblastí jeho zájmu bylo především školství: Přišel s myšlenkou vzniku základních škol v Rio de Janeiru, které jsou koncipovány tak, aby do nich mohly docházet i děti vyrůstající v sociálně nejslabších vrstvách společnosti. Bohužel, již v roce 1982 v důsledku útrapami podlomeného zdraví Benedicto Cerqueira umírá.

Federace výkonných zaměstnanců ČR (FVZ) patří k poměrně mladým, ale velmi aktivním odborovým organizacím hájícím zájmy zaměstnanců. Její předseda, pan Miroslav Prokop, se rozhodl udělit lidem, kteří mají zásluhy o boj za práva zaměstnanců a rozvoj odborů ocenění nesoucí jméno Benedicta Cerqueiry, s čímž vřele souhlasila Cerqueirova vnučka, novinářka Andrea Cerqueirová. Podle jejích slov by „dědeček měl z udílení ceny radost“. Společně s Prokopem tak předali ocenění v podobě medaile devíti osobnostem angažujícím se v dění na pracovištích. Těmito osobnostmi byli:

Eva Beitlová, předsedkyně ZO FVZ provozní zaměstnanci

Petra Brunnerová, viceprezidentka FVZ

Jiří Obitko, prezident Odborové rady Federace profesních odborů

Pavel Plucnara, tajemník FVZ

Helena Pohnová, předsedkyně ZO FVZ, zakládající členka těchto odborů

Jan Povolný, dlouholetý zaměstnanec státního podniku České pošty

Nikola Šimandlová, aktivistka iniciativy ProAlt, která pomáhala s demonstracemi za důstojné pracovní podmínky na České poště

Christo Tončev, předseda sekce FVZ MHD Motol

Josef Trhlík, předseda ZO FVZ MHD a tajemník FVZ

Vedle těchto oceněných byla cena udělena rovněž Lulovi da Silva, odboráři a bývalému prezidentu Brazílie, dále Dilmě Rousseffové, současné prezidentce Brazílie, a Carlosu Lupimu, dnešnímu brazilskému ministru práce a předsedovi PDT, kterou spoluzakládal Benedicto Cerqueira. Oceněni byli zejména za úspěšný boj s chudobou v Brazílii, konkrétně za projekty Minha casa, minha vida (Můj domov, můj život), kdy miliony Brazilců získaly levné družstevní byty, a za projekt Bolsa família (Rodinné přídavky), kdy jsou sociálně slabým rodinám poskytovány dávky za to, že posílají děti do školy a nechávají je očkovat. Tyto ceny budou oceněným předány přímo v Brazílii, a to z rukou Elmy Cerqueirové, dcery Benedicta Cerqueiry (a tety Andrey Cerqueirové).

Po slavnostním vyhlášení oceněných začal raut spojený s neformální diskusí a zábavou přítomné veřejnosti sympatizující s levicovými ideály, bojem za práva zaměstnanců a odborovou angažovaností. Nelze vyloučit, že v budoucnu bude cena Benedicta Cerquiery udělena také dalším osobnostem, které se o tyto hodnoty v České republice nebo kdekoliv na světě zasloužily.