Umrzlí bezdomovci, dotace a sbírky na školní obědy pro chudé děti, stěží vycházející samoživitelky a osamoceně žijící senioři, na ulicích žebrající lidé nejrůznějšího věku. I to je tvář kapitalismu. Sen o zlatém blahobytu a hromadě peněz bez práce. To poslední se mnohým vyplnilo (až na tu hromadu peněz). O práci přišli poté, co zkrachovala dříve prosperující fabrika či zemědělské družstvo, jenž zaměstnávalo téměř celou vesnici, po privatizaci podniku protřelými podvodníky, kteří se uvelebili v pohodlných manažerských křeslech, aby následně rozprodali, co se dalo, nebo dovedli firmu k bankrotu. Zaměstnancům zůstali dluhy a prázdné kapsy, zkorumpovaným zbohatlíkům zlaté padáky, na nichž se snesli do dalších vyhřátých místeček na vedoucích pozicích, v představenstvech a v dozorčích radách, aby dokonali své dílo zkázy o pár ulic dál.

Zející propast mezi superbohatými jedinci a většinou těch, kteří se marně domáhají práce, vyšší minimální mzdy, důchodu, který by odpovídal jejich celoživotní práci a vytvořeným hodnotám pro společnost, nebo platu, za nějž by se dalo normálně důstojně žít, má samozřejmě své oběti všech věkových kategorií. Děti, které se nedostanou na hory či školu v přírodě, které jsou vyčleněny ze zájmových kroužků a nezřídka strádají i pokud jde o základní životní potřeby. Počet rodin, které nemohou zaplatit svým dětem školní pomůcky a obědy, stále stoupá. Další tisíce lidí je postiženo ztrátou bydlení. Alarmující údaje vzešly z výzkumu MPSV. Z nich vyplývá, že v ČR je bez přístřeší 68,5 tisíce lidí, ztrátou bydlení je bezprostředně ohroženo dalších 120 tisíc osob. Čtvrtinu bezdomovců tvoří ženy, 12 % mladí do 18 let, 10 % je seniorů nad 65 let. Kdo si myslí, že jemu se to nikdy nemůže stát, je na velkém omylu. Stačí ztráta zaměstnání, nízký příjem a vysoké náklady na bydlení, vážnější onemocnění, rozvod, odchod z dětského domova po dovršení dospělosti, nesplacená půjčka či hypotéka. Den ze dne se na ulici můžete octnout.

Na chudobě pak vydělávají lidské hyeny, které si na lidském neštěstí postavily svoji živnost – lichváři, různí majitelé ubytoven, nepoctiví exekutoři. Města a obce zprivatizovaly svůj bytový fond a teď nemají byty pro potřebné. V řadě míst radní přistoupili k maximálnímu zvýšení nájmů a lidé to nemohou unést. A vláda? Namísto kvalitně připraveného zákona o sociálním bydlení, který je v obrovském skluzu, představuje pár měsíců před volbami své prioritní trháky. Ústy premiéra Sobotky vykládá občanům, jaké zákony pro zlepšení jejich životních podmínek připraví, a moc dobře přitom ví, že jsou to jen řeči, protože za tak krátkou dobu nestačí projít legislativním procesem. Navíc páni ministři nemusí nic nového předkládat. Stačí zvednout ruku pro návrhy předložené KSČM. Ve sněmovně leží dlouhé měsíce i roky návrhy zákonů, které by pomohly samoživitelkám formou náhradního výživného, které by pomohly seniorům, které by zlepšily situaci ve zdravotnictví a v sociální oblasti, dále návrh na zdanění církevních restitucí, na zajištění právní pomoci, na zrušení zastropování odvodů. Tyto zákony však vládní koalice na program jednání odmítá pustit, do koaličního slepence se jaksi nehodí.