Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva ověřil celkem 6 557 civilních úmrtí během ruské invaze na Ukrajinu k 13. listopadu 2022. Z toho bylo 408 dětí. Dále bylo hlášeno 10 074 zraněných. Úřad však upřesnil, že skutečná čísla mohou být vyšší.

10. listopadu uvedl armádní generál USA Mark Milley, předseda Sboru náčelníků štábů, že pravděpodobný počet zabitých a zraněných ruských vojáků ve válce na Ukrajině činí více než 100 tisíc a ztráty ukrajinské strany jsou podobné.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR odhlasovala 15. listopadu 129 hlasy ze 156 přítomných poslanců usnesení, které mj. „označuje v souladu s rezolucí Parlamentního shromáždění Rady Evropy současný ruský režim za teroristický“. Proti hlasovalo 14 poslanců strany „Svoboda a přímá demokracie“, část dalších zejména z hnutí ANO se zdržela hlasování či nebyla přihlášena.

Povahu jakéhokoli státu a režimu samozřejmě nelze definovat, natož změnit, hlasováním. Faktem zůstává, že kromě proklamací nemá český stát odvahu k ráznějším krokům proti Rusku, které mimo jiné stále má v Česku velvyslance, na rozdíl od Ukrajiny, kterou již od srpna zastupuje pouze chargé d’affaires ad interim.

I když rozhodné odsouzení ruské imperialistické agrese je zcela namístě, nelze očekávat, že by Poslanecká sněmovna ani jiné státní orgány podobně odsuzovaly všechny pachatele imperialistických agresí, tedy že by všem agresorům a válečným štváčům měřily stejným metrem.

Ještě téhož dne, 15. listopadu, večer zasáhla polské území nedaleko hranic s Ukrajinou raketa ruské výroby, přičemž zemřeli dva lidé. Polská moc i přes své vyhroceně protiruské postoje, datované dávno před vypuknutí války na Ukrajině, neoznačila za viníka odpálení rakety Rusko a hovořila pouze o odpovědnosti Ruska za válku, v důsledku které došlo i k uvedenému incidentu.

Rusko označilo raketu za ukrajinskou, Ukrajina nejprve za ruskou, ale později přestala na tomto rozhodném stanovisku trvat a uvedla, že ukrajinští představitelé se zúčastní vyšetřování na místě dopadu v Polsku. Představitelé USA a NATO a následně i Polska uvedli, že raketu pravděpodobně vypálila ukrajinská protivzdušná obrana a nešlo o úmyslný útok na Polsko. 17. listopadu uvedl vedoucí polského Úřadu pro mezinárodní politiku, že pro tuto verzi „existuje mnoho důkazů“. V této souvislosti již se hovoří o nezbytnosti posílení východního křídla NATO.
Ačkoli byla další konfrontace s Ruskem na základě tohoto incidentu pozoruhodně rychle zažehnána, zdá se, že třetí světová válka nikdy nebyla blíže za dveřmi.

Stanovisko polských ani ukrajinských komunistů (jakéhokoli ražení), pokud existuje, se mi k 17. listopadu nepodařilo zaznamenat.

15. – 16. listopadu se na indonéském ostrově Bali uskutečnil summit 19 největších ekonomik světa a jednotného trhu Evropské unie „G20“. Závěrečná deklarace mj. uvádí: „V letošním roce jsme byli také svědky toho, že válka na Ukrajině dále nepříznivě ovlivnila globální ekonomiku. (…) Většina členů důrazně odsoudila válku na Ukrajině a zdůraznila, že způsobuje nesmírné lidské utrpení a zhoršuje stávající nestabilitu globální ekonomiky – omezuje růst, zvyšuje inflaci, narušuje dodavatelské řetězce, zvyšuje energetickou a potravinovou nejistotu a zvyšuje riziko finanční nestability. Zazněly i jiné názory a různá hodnocení situace a sankcí. Uznáváme, že G20 není fórem pro řešení bezpečnostních problémů, a uznáváme, že bezpečnostní problémy mohou mít významné důsledky pro globální ekonomiku. (…)

Mírové řešení konfliktů, úsilí o řešení krizí, jakož i diplomacie a dialog jsou životně důležité. Dnešní doba nesmí být válečná. (…)“

Celá rozsáhlá deklarace o 52 článcích zní velmi vznešeně, ale podobných mezinárodních jednání a deklarací byla již přijata celá řada a imperialistické války, potravinové krize a devastace životního prostředí stále pokračují a ještě se prohlubují a z povahy imperialismu tomu bohužel nemůže být jinak.

U příležitosti summitu se poprvé setkali čínský prezident Si Ťin-pching s prezidentem USA Joem Bidenem. Zpráva tisková agentury Nová Čína (Sin-chua) 14. 11. uvedla, že „K ukrajinské krizi Si Ťin-pching poukázal na to, že Čína je velmi znepokojena současnou situací na Ukrajině. (…) Za prvé, konflikty a války nepřinášejí vítěze; za druhé, na složitý problém neexistuje jednoduché řešení; a za třetí, je třeba se vyhnout konfrontaci mezi hlavními zeměmi.

Si řekl, že Čína po celou dobu stála na straně míru a bude nadále podporovat mírová jednání. Čína podporuje a těší se na obnovení mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou a doufá, že Spojené státy, NATO a Evropská unie povedou s Ruskem komplexní dialogy.“

Rusko bylo na jednání G20 zastoupeno ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem. Indonéský prezident Joko Widodo zdůraznil neutralitu summitu a odmítl výzvy k vyloučení Ruska. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zúčastnil jako host prostřednictvím videokonference a odmítl ruské návrhy na „nezúčastněný“ status Ukrajiny. Z účastnických zemí kromě Ruska také Čína, Indie a Jihoafrická republika nehlasovaly v OSN pro rezoluce odsuzující ruskou invazi na Ukrajině a anexi části ukrajinského území. Další čtyři země – Argentina, Indonésie, Turecko a Saúdská Arábie – sice pro odsouzení ruského postupu hlasovaly, ale neuvalily na Rusko sankce. Více či méně smířlivý postoj k Rusku tak zaujalo 8 z 20 účastnických subjektů. Názorně to dokazuje rozdělení imperialistického světa, ve kterém bohužel už po dlouhé desítky let chybí tábor skutečného socialismu a míru.

Rozhodnutí soudu potvrzuje zjištění mezinárodních vyšetřovatelů. Rusko výrok soudu odsoudilo jako provedený „na politickou objednávku“. Ať byl skutečným viníkem kdokoli, vynesený rozsudek déle než osm let po tragédii je zarážející. Hlavním viníkem v každém případě je imperialismus a jeho válka.