Podle ruského velvyslance v Polsku, Sergeje Andrejeva, citovaného v Izvjestijich, nechalo Polsko v uplynulých 20 letech odstranit nebo zbořit přes 420 památníků sovětských vojáků.

Na rozdíl od Ukrajiny, která halasně dává na odiv svůj antikomunismus a rusofobii a pomníky připomínající sovětskou minulost a boj Rudé armády proti nacistům často ničí spektakulárním způsobem za účasti médií a početných nacionalistických davů, Polsko provádí stejnou politiku potichu a bez větší pozornosti. Polské úřady podle Andrejeva ani nezveřejňují přesná čísla o počtu odstraněných pomníků. Podle informací, které jsou velvyslanectví dostupné, ale v roce 1997 bylo v Polsku 561 pomníků sovětským vojákům osvoboditelům Polska, zatímco v roce 2018 jich zbylo pouze 134. Ambasáda se o odstraňování dovídá z místních médií, nebo od lidí, kterým se takové jednání nelíbí. Oficiální oznámení polské úřady nevydávají.

Podle údajů organizace Kursk, která se jako jediná nezávislá organizace dobrovolníků otázce sovětských válečných pomníků v Polsku systematicky věnuje, stálo v roce 2017 ještě 230 pomníků. Jejich kontinuální odstraňování spojuje s panujícím antikomunismem, na němž se vedle samotné vlády silně podílí také tzv. Institut národní paměti sloužící jako nástroj ideologické propagandy současného režimu. Obdobný institut funguje rovněž na Ukrajině a v řadě zemí Pobaltí a střední Evropy.

Při osvobozování Polska od německé okupace padlo v letech 1944-45 na 600 tisíc sovětských vojáků; většina ze zhruba milionu, který zemřel při osvobozování evropských zemí mimo území samotného SSSR.

V Polsku platí dekomunizační zákon, podle něhož musí dojít k odstranění všech památníků „podporujících komunismus“ z veřejného prostoru. Zákon se nevztahuje pouze na vojenské hřbitovy a pohřebiště. Podle nového polského konceptu dějin sovětští vojáci Polsko neosvobodili, ale provedli jeho druhou okupaci. Podobný výklad, jehož šíření je masivně financováno ze soukromých i veřejných zdrojů, se stále častěji ozývá i v České republice.

Podle zdrojů tiskové agentury Rossa Primavera, Nikola Čech