31. července, den po volbách do Ústavodárného shromáždění s rekordní účastí, vyhlásily Spojené státy sankce proti venezuelskému prezidentovi Nicolasi Madurovi a opozice rozpoutala smrtící násilí. Ministerstvo financí USA označilo zvoleného venezuelského prezidenta „diktátorem“ a zmrazila jeho údajné účty v USA. Opatření bylo legálně ošetřeno vyhláškou 13692, kterou podepsal již prezident Barack Obama v roce 2015 a která označuje Venezuelu za „neobvyklé a mimořádné nebezpečí“ pro americkou národní bezpečnost.

Maduro Bílému domu okamžitě opáčil, že tento krok považuje za „výraz impotence a zoufalství“. „Spojené státy viidí latinsko Ameriku jako psíčka, co vrtí ocasem a kýve hlavou. Najednou jsou podrážděni, protože venezuelský lid a jeho prezident neposlechl americký povel k zrušení Národního ústavodárného shromáždění,“ uvedl Maduro.

„Já ale neposlouchám rozkazy impéria a co víc, jsem odpůrce amerického imperialismu,“ pokračoval prezident.

Smíšené reakce

Sankce následovaly po volbě Ústavodárného shromáždění, ve kterých odvolilo podle volební komise 8,089,432 Venezuelanů, což je více než je počet voličů Madura (7,578,579) v prezidentských volbách v roce 2013, kde těsně zvítězil. Již v době příprav voleb vyhlásil Washington sankce na 13 vedoucích představitelů a vyhrožoval „silnými a bleskurychlými ekonomickými opatřeními“, pokud bude snaha o změnu venezuelské ústavy pokračovat.

Navzdory vysoké účasti odmítlo americké ministerstvo zahraničí volby uznat a stejný krok učinilo i několik blízkých amerických spojenců včetně Kanady, Španělska, Spojeného království, Argentiny, Peru, Kolumbie, Mexika a Panamy. Podobně i Evropská unie vyjádřila „obrovské pochyby, zda lze výsledky těchto voleb uznat“.

Naopak Rusko se do toho mezinárodního sboru odsuzující volby jako „destruktivní“ nezapojilo. „Doufáme, že členové mezinárodní komunity, kteří chtějí odmítnout výsledky voleb ve Venezuele a zvýšit ekonomický tlak vůči Caracasu, projeví zdrženlivost a odmítnou ničivé plány, které mohou pouze prohloubit rozdělení venezuelské společnosti,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí.

Levicové vlády v regionu včetně Bolivie, Nikaraguy a Salvadoru naopak Venezuele k úspěšným volbám gratulovaly. Zejména bolivijský prezident Evo Morales udeřil na Mexiko a Kolumbii, které by podle něj udělaly dobře, kdyby „svolaly svoje vlastní ústavodárná shromáždění… ke změně svého kapitalistického systému, svého imperialismu“.

Uvnitř Venezuely vedly výsledky voleb k odsudkům ze strany pravicové opozice – koalice MUD a generální prokurátorky Luisy Ortegové. MUD, která volby bojkotovala navzdory opakovaným výzvám vlády k účasti, ihned přišla s obviněním, že došlo k volebním podvodům, ale dosud pro svá tvrzení nepřinesla důkazy.

„Neuznáváme podvodné volby, jsou pro nás neplatné,“ vyhlásil guvernér státu Miranda Henrique Capriles. Už jako kandidát MUD proti Madurovi v prezidentských volbách v roce 2013 odmítl Capriles uznat svoji těsnou porážku a vyzýval své stoupence, aby na ulicích „projevili svoji zlobu“. V povolebních násilnostech tehdy zahynulo 11 lidí. Mezinárodní pozorovatelé sami za sebe ale uvedli, že průběh voleb byl transparentní. „Venezuelané v poklidném a spořádaném duchu uplatnili své právo volit ve svobodných, univerzálních, přímých a tajných volbách, jak je uvedeno v Článku 63 Bolívarské ústavy,“ prohlásila Rada volebních specialistů pro latinskou Ameriku, která se skládá z několika bývalých prezidentů a volebních pozorovatelů z okolních zemí.

Venezuelská Národní volební komise již v neděli večer oznámila předběžné výsledky voleb, ale dosud nezveřejnila detailní výsledky stát po státu ani kompletní listinu zvolených kandidátů. V pondělí se Komise stala cílem kybernetického útoku opozičních hackerů, který několik hodin shodil webové stránky Komise i web venezuelské státní televize.

Nepokoje si vyžádaly deset lidských životů

Nedělními volbami otřáslo smrtící protivládní násilí, jehož cílem bylo zmaření celé procedury. Již těsně před začátkem voleb byl ve státě Bolivar zavražděn kandidát Ústavodárného shromáždění za sektor komunit. Advokát dětských práv a komunitní organizátor Felix Pineda Marcano (39) byl v sobotu večer zastřelen ve svém domě v Ciudad Bolivar. Úřady tuto vraždu intenzivně vyšetřují a věří, že mohla být politicky motivována.

V den voleb bylo podle venezuelského ministra obrany Vladimira Padrino Lopeze obklíčeno opozičními aktivisty na 200 volebních místností po celé zemi. Ve státě Tachira byl do hlavy postřelen a zabit seržant Národní gardy Ronald Ramirez. Stalo se to poblíž vojenské základny La Grita.

Lidová prokuratura dokumentuje v průběhu dne dalších devět mrtvých. Kromě Ramireze jde o dva neozbrojené adolescenty a třetího muže jménem Jose Cardenas, kteří byli zabiti ve státě Tachira. V Meridě byly v časných ranních hodinách před začátkem voleb zabiti Angelo Mendez a Eduardo Olave, zatímco Jose Sanchez přišel o život za dosud nejasných okolností. Ve státě Lara, byl při protivládních protestech v Barquismeto zastřelen Luis Zambrano (43). Ve státě Sucre potvrdila prokuratura smrt vůdce mádeže Demokratické akce (opozice) Ricardo Campose opět během časných ranních hodin. Ve státě Zulia byl také zabit Haidar Ocando, o okolnostech jehož smrti není nic dalšího známo. Prokuratura pověřila oblastní státní zástupce, aby všechny případy důkladně vyšetřili.

V silně pro-opozičním předměstí Altamira na východě Caracasu zatím došlo k dalšímu výbuchu nástražné bomby, která zasáhla průvod bolívarovské národní policie na motocyklech. Kamera zachytila policejní motocyklisty projíždějící třídou Francisca de Mirandy, když náhle došlo k výbuchu bomby a velké explozi, které přihlížející účastníci nadšeně tleskali. Výbuch zranil osm policistů, kteří utrpěli popáleniny od prvního do třetího stupně. Prokuratura vyšetřuje i tento případ. Jde o druhý podobný incident během posledního měsíce, když podobná bomba v bohaté čtvrti východního Caracasu Chacao zranila 10. července 7 policistů.

Celkově ministerstvo vnitra uvedlo, že v den voleb bylo postřeleno 21 příslušníků bezpečnostních sil a 49 osob bylo v den voleb zatčeno za útok na příslušníky armády.