Zdravotníci varovali, že nejnovější reformy navržené chorvatským ministrem Vilim Berošem nijak nesníží nedostatek pracovní síly a syndrom vyhoření ani nezlepší dostupnost péče.

Poslední kolo reforem zdravotnické legislativy, které navrhl chorvatský ministr Vili Beroš, bylo široce kritizováno, neboť zdravotníci varovali, že reformy nijak neřeší snížení nedostatku pracovní síly a vyhoření mezi zaměstnanci ani nepomohou zvýšení dostupnosti zdravotní péče.

Ministerstvo mimo jiné navrhlo převést vlastnictví všeobecných nemocnic z místních na státní orgány, zvýšit míru centralizace primární zdravotní péče a reorganizovat pohotovostní služby.

Zdá se pravděpodobné, že tyto návrhy budou další z velmi dlouhé řady tzv. reforem zdravotnického systému od počátku 90. let, které posunuly systém k financionalizované a komercializované vizi. V raných fázích tohoto procesu si pacienti zachovali přístup k základní úrovni péče díky pozůstatkům jugoslávské zdravotnické infrastruktury. Trhliny způsobené desetiletími nedostatečného financování a špatného hospodaření se však v předchozích letech začaly rozšiřovat, což vedlo k hrubému porušení práva lidí na zdraví.

Po smrti novináře Vladimira Matijaniće v létě 2022 uspořádalo Sdružení chorvatských novinářů a Odborový svaz chorvatských novinářů sérii protestů varujících před stavem zdravotního systému. Letos v únoru pak advokátka Lina Budaková, známá svou prací na žalobách proti porušování svobody tisku, přišla s vlastní zkušeností s rakovinou prsu. Budaková byla sedm měsíců špatně informována o své diagnóze, což ohrozilo její šance na léčbu a uzdravení.

Matijanićova smrt i případ Budakové jsou silně spojeny s celkovými potížemi zdravotního systému. Jejich zkušenosti rezonovaly kvůli tomu, že jsou veřejně známými osobnostmi, ale je jisté, že v současné době jsou ve stejné situaci stovky lidí, kteří nemají přístup ke zdrojům, aby mohli bojovat sami za sebe a přišli tak o život zachraňující terapii.

Ne reformám

Berošem avizované změny situaci pravděpodobně nezlepší. Ministr sice trvá na předložení plánu jako cesty k silnějšímu zdravotnickému systému, ale v praxi jde pouze o snahu zamaskovat roky přetrvávající problémy: nadprůměrný příděl prostředků na nákup léčiv, dlouhé pořadníky a mimo jiné neefektivní programy veřejného zdraví. Plány ministerstva také nedávají výraznější signály o navýšení rozpočtu na zdravotnictví, či dokonce o realokaci dostupných finančních zdrojů na posílení primární zdravotní péče a preventivních služeb.

Dalším vážným problémem plánů ministra je, že konkrétně neřeší akutní krizi zdravotních pracovníků v Chorvatsku. Před parlamentní debatou o zdravotní legislativě vystoupili poslanci ze strany zelených Možemo! a jejich koaliční partner Nova ljevica a varovali, že až 36 % lékařů primárního zdravotního systému dosáhne v příštích pěti letech důchodového věku. Jen mezi rodinnými lékaři tak bude systém čelit téměř 800 volným místům – a pouze 290 lékařů se v současnosti specializuje na toto odvětví zdravotnictví.

I nyní je přístup k primární zdravotní péči v některých regionech extrémně omezený, zejména na ostrovech a v odlehlých oblastech. Vzhledem k tomu, že organizace této úrovně péče je formálně decentralizovaná, ekonomicky znevýhodněné oblasti většinou nemohou nabídnout adekvátní opatření, jako jsou služby raného vzdělávání nebo veřejné bydlení, k udržení mladých zdravotníků ve svých zdravotnických střediscích.

Platy zdravotnických pracovníků v primární zdravotní péči, zejména ve veřejně spravovaných komunitních zdravotnických zařízeních, jsou rovněž nízké ve srovnání s reálnými životními náklady. V oblasti Rijeky je některým sestrám primární zdravotní péče s přibližně 30letou praxí vyplácena čistá mzda nižší než 950 eur. To je méně než celkový čistý průměr v roce 2022 ve výši 1,025 eur a zdaleka se nepřibližuje příjmům ve výši 1,370 eur (1,455 USD), které odbory vypočítaly jako nezbytné pro dosažení důstojného životního standardu v roce 2021.

Krize se přenáší i na lékaře

Zatímco příjmy zdravotnických pracovníků v systému veřejného zdravotnictví byly obecně nižší, než by měly být, lékaři se údajně ve srovnání s ostatními těšili poněkud lepšímu postavení. Přesto se v poslední době i některé z největších nemocnic v zemi potýkají s odchodem lékařů do jiných zaměstnání. Univerzitní nemocniční centrum Záhřeb, největší nemocniční centrum v zemi, údajně čelilo určitému exodu odborníků v polovině kariéry, počínaje radiology a specialisty na interní lékařství. Lékaři odešli buď pracovat do soukromého sektoru, s menšími přesčasy a pravděpodobně i lepším platem, nebo pracovat z domova jako dodavatelé pro zdravotnická zařízení v jiných zemích EU.

To způsobilo další problémy v léčbě pacientů a zavádění postupů, na které odbory a profesní asociace již léta upozorňují. Několik lékařských sdružení, které zjevně dosáhlo své červené linie, se nedávno aktivizovalo ve snaze vytvořit lepší pracovní podmínky. Lékaři vyšli 18. března do ulic a žádali mimo jiné samostatnou kolektivní smlouvu pro svou profesi a reformu systému specializací.

Protestu se zúčastnily tisíce lidí, zvláště velký počet pocházel z řad mladších lékařů a studentů medicíny. Marin Smilović, zástupce mladších lékařů v protestní organizační komisi, během svého projevu řekl: „Mladší lékaři příliš dlouho mlčeli. Nechávali jsme být stranou veškerou práci navíc, všechny přesčasy, všechny přidané povinnosti. Teď nastal čas říct dost.“

Podle Laury Mayerové, studentky medicíny, která se protestu zúčastnila, většina studentů v Chorvatsku se dychtivě chtěla připojit k protestu, protože se obává zdravotního systému, ve kterém budou za pár let pracovat. „Současný systém není organizován tak, aby fungoval pro pacienty nebo zdravotníky. Potřebujeme silnější systém primární zdravotní péče a lepší pracovní podmínky, abychom zastavili odchod tolika lidí z oboru hned po univerzitě,“ řekla People’s Health Dispatch.