Zedníkem až do odchodu do důchodu a odborovým pracovníkem až do své smrti v 90 letech; odboráři a socialisté si budou připomínat významný přínos aktivisty pracujícího ve stavebnictví, který byl za svoji práci v třídním boji nelegálně umístěn na černý seznam.

S výjimkou své služby v armádě pracoval Dave jako zedník od chvíle svého vyučení až do odchodu do penze v 65 letech. Do odborů (Crook AUBTW, později Crook Uncatt UB145) vstoupil v 17 letech v roce 1948 a později až do konce svého produktivního věku pracoval jako tajemník své místní organizace.

Navzdory odchodu na odpočinek Dave pokračoval bezmála dalšího čtvrt století jako administrativní pracovník v odborech vedené Asociaci vysloužilých členů a držel svoji prací činnost místních odborů.

Dave žil celý svůj život podle rady svého otce, která zněla: „vždy si buď jistý, že jsi zaplatil svůj odborový příspěvek a nájemné, a to v tomto pořadí – protože pokud neplatíš svůj odborový příspěvek, pak už nikdy nebudeš moci platit své nájemné.“

Dave nikdy nepoučoval a byl vždy připraven naslouchat, pracovat v nejlepším zájmu svých členů bez finančního ocenění nebo nějakých výhod. Díky Daveovi vyhrálo mnoho místních stavebních dělníků své pře o odškodné za nehody a pracovní onemocnění. Dave podporoval zdravotní a bezpečnostní kampaně Hazadrds and Families Against Corporate Killers (FACK) a organizoval mnoho pochodů na Mezinárodní den pracujících i setkání v kostele sv. Tomáše ve Stanley Crook, kde připomínal nebezpečí smrti a zranění na pracovištích a vzpomínal na dělníky, kteří zemřeli kvůli špatným podmínkám bezpečnosti práce porušujícím zákony.

Dave rovněž pracoval více než 25 let jako tajemník odborové rady pro Wear Valley a později byl aktivním členem odborové rady pro hrabství Durnham. V těchto funkcích organizoval tisícové sbírky pro dělníky, kteří vedli soudní pře nebo stávky, například během velké hornické stávky v letech 1984-1985, kdy osobně vysbíral tisíce liber a zajistil velkou finanční podporu od odborů ve Francii a Německu.

Dave sehrál vůdčí roli ve stávce stavebních dělníků v roce 1972 a byl věrným členem kampaně za bezpečnost staveb, která byla zahájena, když kvůli zcela nevyhovujícím bezpečnostním a zdravotním podmínkám na pracovištích docházelo každý týden v Británii k několika úmrtím stavebních dělníků. V důsledku svých aktivit vyl Dave nelegálně zaměstnavateli zapsán po většinu svého pracovního života do černého seznamu a v mnoha případech kvůli tomu nemohl dostat práci.

Dave pomáhal organizovat celostátní kampaň proti černým seznamům a dosáhl vítězství, když Nejvyšší soud rozhodl o nepřípustnosti vytváření takových seznamů a po přiznání velkých stavebních společností, že takové seznamy vedly, na nich Dave společně s řadou dalších odborářů ve stavebnictví vysoudil kompenzace.

Bojoval rovněž skoro 50 let za zrušení soudního rozhodnutí odsuzujícího stavbaře Des Warrena a pozdějšího herce Rickyho Tomlinsona (tzv. Shrewsburrská dvojka) k vězení kvůli jejich účasti na stávce stavebních dělníků v roce 1972. Dave se stal spoluautorem knihy The Flying Pickets o této stávce a následném soudu v Shrewsbury, která vyšla v roce 2008.

 Dave se celý život vášnivě učil a několik let, během nichž pracoval v zednické profesi, studoval na Otevřené univerzitě. Mnozí si pamatují, jak dokončoval své eseje v boudě na stavbě.

Fascinovala ho sociologie a psychologie, stejně jako veškerá tématika se vztahem k odborovému hnutí. Byl tak dělnickým intelektuálem. Hodně četl o celé řadě témat včetně politiky, filozofie a životním prostředí a vášnivě měl rád umění a hudbu, zejména abstraktní expresionismus a jazz.

Ve svém mládí byl navíc úspěšným sportovcem, zejména jako cyklista a účastník přespolních běhů, později rád chodil po kopcích. Nejvíce si jej ale místní lidé budou pamatovat jako nadšeného cyklistu, který se drápal do kopce na Billy Row Bank se svým kolem bez převodů až do svých osmdesáti let.

Dave nikdy nevyhledával pozornost, nestál o kariéru a povýšení a nevadilo mu někdy ani když si jiní připisovali nezasloužené zásluhy za jeho práci. Dave si nikdy nevzdával a navzdory tomu, že byl ve svých pozdních osmdesátkách pokračoval v podpoře dělníků v jejich aktivitách. Nikdy nevynechal ani piket od šest hodin ráno při třicetidenní kampani za zvýšení mezd v roce 2015 v Teeside; stejně tak dal své všechno do boje školních asistentů v Durhamu v jejich pracovněprávním sporu s radou Durhamského hrabství. Když byl na své devadesáté narozeniny v pečovatelském domě požádán o vzkaz svým přátelům a soudruhům, odpověděl: „pokračujte v boji.“

Dave byl internacionalistou a v pravém slova smyslu mužem z lidu: věnoval svůj život pomoci jiným. Jeho pronikavá politická mysl a poněkud zlomyslný smysl pro humor mu zajistili hodně přátel i nějaké ty nepřátele, ale vždy na něj budou s velkou láskou vzpomínat nejen odboráři z hrabství Durham a severovýchodní Anglie, ale z celé země i ze zahraničí. Byl to velký učitel a přítel, který inspiroval budoucí generace.

Převzato z: https://www.morningstaronline.co.uk/