Nájemníci z Václaváku žijí přes úsilí KSČM dál v nejistotě

(Publikováno v Haló novinách 27. ledna 2014, ZHMP zasedalo 23. ledna 2014)

Lidé z domu na Václavském náměstí 39 žijí nadále v nejistotě. Pražské zastupitelstvo totiž neschválilo jasné stanovisko, za které se postavili a které navrhli komunisté. A tak nájemníci stále nevědí, zda jejich dům v budoucnu bude, či nebude prodán… Zatím také nedošlo ke snížení intervalů u metra trasy C, což KSČM požadovala kvůli problémům s tunelovým komplexem Blanka. Dojít by k tomu mělo v dubnu. Pozitivními zprávami z lednového zasedání pražského zastupitelstva je například to, že snad bude zachráněna Olivova léčebna pro děti v Říčanech a že byl změněn územní plán v Šeberově, kde by časem mohla „vyrůst“ základní škola…

Na pražském zastupitelstvu se opět přetřásal prodej 7/8 domu na Václavském náměstí. Vyhráno ale zatím není. Rada města nejprve navrhovala, že metropole vyjádří s prodejem většiny domu nesouhlas, radní Eva Vorlíčková (TOP 09) ale zastupitele seznámila se změnou návrhu -zřetelné ne se tak změnilo na doporučení Praze 1, kterým se sice musí řídit, ale vztahuje se jen na dané podmínky prodeje. Praha 1 nesmí dům prodat za 153 125 000 korun, které určil jí zadaný posudek. Podle oponentního posudku, který si nechalo vypracovat město, má totiž dům hodnotu mnohem vyšší hodnotu – 300 milionů korun, 7/8 domu tedy 262 milionů korun.

Lubomír Ledl (za KSČM) trval na tom, aby zastupitelstvo hlasovalo o jasném stanovisku – prodej zakázat. Proto navrhl, aby bylo přijato jednoznačné usnesení, že pražské zastupitelstvo prodej domu neschvaluje. Neuspěl. Pro se vyslovilo jen 22 zastupitelů napříč stranami. Skutečnosti, že Ledlův návrh nebyl schválen, litovala například přítomná zastupitelka Prahy 1, Kateřina Klasnová (VV) – byl to podle ní jasně deklarovaný zákaz prodeje. Nyní očekává, „že v řádu týdnů či měsíců bude zastupitelstvo Prahy 1 opět rozhodovat o prodeji sedmi osmin domu, kdy cena bude navýšena možná o jednotky milionů“.

Nebezpečí dalšího vybydlování

Přijaté usnesení přijde zcela nedostatečné i předsedkyni pražských zastupitelů KSČM Martě Semelové, která proti prodeji domu vystupovala již na prosincovém jednání. „Zastupitelstvo hlavního města Prahy mělo rozhodnout naprosto jasně. To znamená nepovolit prodej části domu. Přijmout jasné usnesení, aby nebyly pochybnosti v jeho výkladu. Jsem proti prodeji 7/8 domu jednak kvůli nízké ceně a jednak kvůli tomu, že vzniká nebezpečí dalšího vybydlování centra města. Jsou ohroženi lidé, kteří tam bydlí. Vadí mi, že se za ně město jednoznačně nepostavilo,“ uvedla.

A proč se prodejem 7/8 domu pražské zastupitelstvo znovu zabývalo, když už loni v prosinci neodsouhlasilo, aby jej Praha 1 mohla prodat? Tehdy se totiž nehlasovalo přímo o usnesení, že zastupitelstvo prodej vyloženě neschvaluje, což si vedení Prahy 1 vykládalo tak, že prodej domu zakázán není. Rada hlavního města Prahy následně první městské části zakázala prodat dům alespoň do doby, než zastupitelstvo znovu rozhodne. A pak se tedy hlasovalo znovu. Pražské zastupitelstvo rozhodlo nejednoznačně! Pro připomenutí: jednu osminu domu s 36 byty a nebytovými prostory vlastní společnost Václavské náměstí 39, která na něj měla mít podle předkupního práva nárok. Podle zástupce nájemníků Jiřího Švába je podezření, že je společnost navázaná na lobbyistu Ivo Rittiga. „Zastupitelům Prahy přeji, aby se nedostali do existenčních problémů, do kterých se dostali lidé bydlící právě v domě na Václavském náměstí 39,“ řekl Šváb na zastupitelstvu.

Otevřená komunikace s DPP 

Zastupitelé Prahy na prvním lednovém jednání dostali k informaci materiál o současném právním i faktickém stavu budování tunelového komplexu Blanka. Zastupitel Petr Šimůnek (KSČM) chtěl, aby se informací zabývali. Upozorňoval na to, že v důsledku toho, že byly práce na Blance pozastaveny, byla mimo jiné narušena tramvajová doprava do Kobylis. „Byl rozebrán kolejový most,“ připomněl. Zařazení bodu však zamezili i někteří sociální demokraté, a tak o Blance zastupitelé nejednali. Hlasování se zdrželi například sociální demokraté Miroslav Poche, Roman Petrus, Jan Slezák, Antonín Weinert, Petr Dolínek a Lenka Teska Arnoštová.

Doprava se přesto na jednání zastupitelstva dostala. Zastupitelé byli seznámeni s informací o postupu realizace stavby metra A z Dejvické do Motolu. Finišovat by měla letos na podzim. Nejen kvůli metru, ale i dalším tématům, jednala nedávno Semelová jednala s generálním ředitelem Dopravního podniku Praha Jaroslavem Ďurišem.

„Schůzku hodnotím jednoznačně pozitivně. Už z toho důvodu, že je třeba o všem diskutovat. Generální ředitel nás přijal velmi vstřícně, setkání nám dokonce nabídl, protože měl zájem na tom, abychom si vydiskutovali některé problémy. Probírali jsme všechny možné otázky – nejen metro A, ale i třeba kauzy jako Opencard, tisk jízdenek a podobně. Hovořili jsme o změnách v pražské dopravě, o vztahu ROPID-Dopravní podnik Praha-hlavní město. Co se týče metra A, informace, které jsme od pana Ďuriše získaly, pro nás až tak nové nebyly, pozitivní ale byla otevřená komunikace,“ uvedla Semelová pro náš list.

Zkrácení intervalů metra C

Šimůnek v souvislosti s ROPID pro Haló noviny dodal, že se mu omluvil radní Jiří Pařízek (TOP 09), který mu na minulém jednání zastupitelstva slíbil, že se bude zabývat jeho podnětem, že v souvislosti s výstavbou trojského tramvajového mostu a pozastavením prací na tunelu Blanka nemůže být dokončena přeložka nové tramvajové tratě Holešovické nádraží-Kobylisy. Šimůnek proto žádal o zkrácení intervalů metra na trase C, a to i mimo dopravní špičku.

„Pan radní Pařízek se mi přišel omluvit za to, že ROPID zmiňované změny na metru C neuskuteční od 1. února, ale až od 1. dubna. Jde mi například o posílení souprav v odpoledních hodinách. Od 1. února ale prý už budou mít soupravy připravené v depu – v případě, že dispečeři zjistí, že hustota je na určitém bodu, pustí je do provozu. Nejde mi o trvalé změny v dopravě, je to jako při povodních, je to náhlá věc. Byl prostě rozebrán železniční most, kde tramvaje jezdily, a nová trať není dostavěna. To mě mrzí. Tunel Blanka Prahu zatěžuje už mnoho měsíců. Když někdo uzavře tramvajovou cestu na sever, měl by logicky posílit metro. Musí se to brát komplexně, má jít o občany,“ řekl.

Kontrola prodeje akcií PPH 

Zastupitelé se na lednovém zasedání zabývali také přesunem nevyčerpaných finančních prostředků na nákup akcií společnosti Pražská plynárenská Holding a. s. z roku 2013 do letošního roku. Rozhodli o tom, že o částku 2 145 200 000 korun bude navýšen rozpočet Prahy. Město podepsalo smlouvy s energetickou společností E.ON poslední den loňského roku. Připomněl to první náměstek primátora Jiří Vávra (TOP 09).  Vyjádřil se k tomu zastupitel Ledl. „Podstata problému spočívá v tom, že ačkoli se na to díváme jakkoli, Praha se stala 100% vlastníkem jak sítí, distribuce, tak i obchodu s plynem. To jsme vždy podporovali,“ uvedl pro náš list. „Kritizovali jsme ale to, že sítě -ať už se to týkalo tepla, vody, plynu či elektřiny – byly postupně privatizovány. A víme přece, jaké byly a jsou problémy třeba s teplárenstvím či s vodovody. Z tohoto hlediska to považujeme za správné,“ dodal.

Požadoval ale aktivní zapojení zastupitelstva. Zastupitelé však jeho návrh, aby si pražské zastupitelstvo vyhradilo právo rozhodovat o případných změnách týkajících se majetku (nikoli kapitálové účasti) Pražské plynárenské Holding, neschválili. „Kdyby můj návrh prošel, akcie Pražské plynárenské a.s. by nemohly být prodány bez souhlasu zastupitelstva,“ řekl. Zákon o hlavním městě Praze totiž jinak prodej akcií Pražské plynárenské a. s. bez souhlasu zastupitelstva umožňuje.

Protidrogová koncepce znovu

Zastupitelé se zabývali také peticemi. Jedna z nich byla Za přepracování Koncepce protidrogové politiky hlavního města Prahy na období 2013 až 2020. Zastupitelstvo požádalo zástupce městských částí, aby do 30. dubna na svém území navrhli vhodná místa pro potenciální umístění kontaktních center pro osoby závislé na nealkoholických drogách, nízkoprahová denní centra a noclehárny pro osoby bez přístřeší. Zastupitelé dále požádali radního pro zdravotnictví, sociální politiku a bydlení, aby na základě návrhu jednotlivých městských částí zpracoval systém rovnoměrného rozložení služeb pro osoby závislé na nealkoholických drogách a pro osoby bez přístřeší na území Prahy. Protidrogovou koncepcí se zastupitelé zabývali už loni v listopadu. Komunističtí zastupitelé tehdy hlasovali proti jejímu přijetí, souhlasili s argumenty, že nebyla dostatečně prodiskutována se všemi zainteresovanými složkami (městskými částmi, policií, zdravotníky…) a je postavena především na takzvaných aplikačních místnostech, kde lidé závislí na drogách mohou za daných podmínek nadále užívat tyto zdraví a životu nebezpečné látky. Nyní je koncepce s městskými částmi už diskutována.

Podpora Olivovy léčebny

Další petice, kterou se pražské zastupitelstvo zabývalo, byla Za zachování Olivovy léčebny v Říčanech. Zastupitelé hlavního města ji vzali na vědomí. V léčebně jsou léčeny nemocné děti či ty, které mají sociální handicap. Je tam požadavek, aby Olivova dětská léčebna byla nájemcem, nikoli, aby prostředníkem byla Olivova nadace, která podle petentů neplnila v posledních letech funkci nadace a léčebně nezajišťovala finanční prostředky. Léčebna tak nemohla žádat ani o dotace a má dluhy. Praha pomůže léčebně půl milionem korun, stejně tak Říčany. Nájemní smlouva by měla z nadace přejít na léčebnu také přejít. „V každém případě podporujeme, aby léčebna fungovala dál. Problémy jsou právě kolem nadace. Jsme pro to, aby léčebna byla přímo pod hlavním městem. Aby už nebyly problémy s financováním, s péčí o léčebnu, o majetek…,“ uvedla pro náš list Semelová.

Škol je třeba

V Šeberově možná bude zbudována základní škola. Pražští zastupitelé učinili první krok, když souhlasili s nutnou změnou územního plánu. Chodily by tam děti ze Šeberova nebo Kunratic, které nyní navštěvují školy především v Praze 11. Zastupitelé ODS a TOP 09 se kvůli škole a financím, které by na ni v budoucnu byly vynaloženy, hádali – nakonec ale pro změnu územního plánu hlasovali takřka všichni. „Budování mateřských i základních škol, tam, kde jsou potřeba, podporujeme. V Šeberově i na jiných místech. Pokud se někde rozvíjí výstavba dalších domů a bytů, školy potřeba jsou. Stejně jako tam, odkud už nyní děti dojíždějí do škol v jiných městských částech. Když jsou přeplněné třídy, má to negativní dopad na výuku, je to nepříjemné pro žáky i pro učitele,“ uvedla pro Haló noviny Semelová.

Co přinese cvičení „blackout“?

Ledl v rámci jednání zastupitelstva interpeloval náměstka primátora Jiřího Nouzu (TOP 09) ve věci cvičení „blackout“, tedy plošného přerušení dodávek energie na území Prahy. „Jaké hrozby to skrývá? Co všechno se může stát?“ zeptal se Ledl. Nouza reagoval, že štábní cvičení proběhne už 26. února. Podílet se na něm budou především pražské subjekty, přesah ale bude i do celostátního fungování státu, jelikož v hlavním městě sídlí ústřední instituce – například Úřad vlády. O výsledku cvičení bude náměstek zastupitele informovat. Vedení radnice v rámci pravidelných interpelací oslovovali i občané s tím, co je v Praze trápí – a bohužel jako obvykle zela místa většiny zastupitelů prázdnotou, komunisté tam seděli a poslouchali (stejně jako jindy) téměř osamocení.

Na jednání zastupitelstva, které bylo nezvykle rychlé a relativně krátké, se hned v lednu přeskupily síly – z klubu ODS vystoupila zastupitelka Andrea Vlásenková, která přešla do klubu Nezávislých, který nyní čítá pět členů. Nejsilnějším klubem zůstává TOP 09 s 26 zastupiteli z celkových 63, následuje ODS s 16, ČSSD se 14. Jednání opět provázely především přestřelky mezi zastupiteli TOP 09 a ODS. Nějak v těch přestřelkách ale chyběl občan. Komunisté mají stále tři členy – patří k nejaktivnějším, a když diskutují, tak věcně, bez zbytečných invektiv. Záleží jim na tom, co kdo předkládá, ne kdo to předkládá. I když se volby na pražskou radnici nezadržitelně blíží – konat se budou letos na podzim – nezneužívají toho…Další jednání pražského zastupitelstva se uskuteční ve čtvrtek 27. února. O průběhu jednání a činnosti komunistických zastupitelů budeme opět informovat.

(maš)